Drapérie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studie drapérie, kresba, Leonardo da Vinci
Vzorník drapérií jako ornamentů (1898)

Drapérie (z franc. drap, látka, sukno) znamená ve výtvarném umění jednak použití textilních látek k uměleckému zdobení, zejména jejich nápodobu v nástěnné malbě, v řezbářství a štukatérství, jednak v dějinách umění umělecké ztvárnění látek a obleků na sochách a malbách, případně při kresbě a malbě zátiší.

Ozdoba[editovat | editovat zdroj]

Užití látek jako obleků a jako ozdoby při slavnostech a svátcích má velmi starou historii, o níž se však dozvídáme většinou jen z vyobrazení nebo ze soch a plastik. Starší řecké sochařství zobrazovalo postavy zpravidla oblečené a na sochách archaické doby se zřasenému oblečení věnovala veliká pozornost. Také na náhrobcích a pomnících se vyskytují zřasené látkové závěsy, vytesané z kamene. Stylizované látkové závěsy byly oblíbený motiv nástěnných maleb v raném a vrcholném středověku i v pozdějších dobách.

Dodnes se zachovaly bohatě zdobené závěsy z těžkých látek se zlatými šňůrami a třapci v barokních kostelích, například v Oseku u Duchcova nebo na hrobě sv. Jana Nepomuckého ve svatovítské katedrále v Praze. Od 15. století se vyskytují také dokonale napodobené kamenné nebo dřevěné drapérie, které se pak v barokní době staly oblíbeným ornamentem. Vyskytují se často velmi zjednodušené na oltářích a stříškách kazatelen, ale také na fasádách paláců a městských domů.

Dějiny umění[editovat | editovat zdroj]

V dějinách umění je drapérie jakožto umělecké ztvárnění látkových partií soch, obrazů a kreseb důležitým stylovým prvkem, podle něhož se určuje stáří, původ a někdy i autor díla. Zatímco tvář nebo ruce postavy se obvykle zobrazují co nejvěrněji, aby je divák poznal a aby působily přirozeně, plastické i malířské zobrazení oděvu umožňuje daleko individuálnější přístup umělce. Různá období, slohy a školy si také vytvořily určitá pravidla a vzory, jak záhyby látky zobrazovat.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978, heslo Drapérie
  • Ottův slovník naučný, heslo Drapérie. Sv. 7, str. 931. Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1893. 1. vyd.