Václav Němec (1845)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Němec

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1887 – 1913

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1892
Stranická příslušnost
Členství staročeši

Narození 30. října 1845
Hostomice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. prosince 1924
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Němec (30. října 1845 Hostomice[1]19. prosince 1924 Praha)[2] byl rakouský a český zlatník, podnikatel a politik, na sklonku 19. století krátce poslanec Říšské rady, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Zlatník a stříbrník[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se zlatníkem a stříbrníkem v Praze v dílně Emanuela Kautsche, s nímž později inicioval vznik Odborné pokračovací školy pro zlatníky, jež se roku 1885 připojila k nově vytvořené Uměleckoprůmyslové škole. V letech 1864–1871 pracoval jako pomocný stříbrník. Spoluzaložil časopis Český dělník a později zakládal list Český řemeslník. V roce 1871 si založil vlastní zlatnickou a stříbrnickou firmu v Praze v Eliščině třídě číslo 5 (dnešní Revoluční)[3]. Podle jiného zdroje[4] ji založil se dvěma spolupracovníky již roku 1869 jako dílnu, později přeměněnou ve větší závod. Od roku 1881 byl Němec členem pražské Obchodní a živnostenské komory, s níž vystavoval své šperky například roku 1908 na výroční výstavě. Od roku 1894 byl jejím prozatímním předsedou, od roku 1910 dlouhodobě prezidentem komory. Zasadil se v Praze o založení Technologického průmyslového muzea roku 1898 a Ústavu ku podpoře průmyslu roku 1910. Byl členem kuratoria Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V době živnostenské a politické kariéry Václava Němce vedl jeho stříbrnický závod syn Josef Ladislav Němec (1871-1943), který užíval otcův punc s iniciálami V.N v pravoúhlém štítku. Za 1. světové války, kdy odbyt jejich zakázek uvázl, se Václav Němec snažil zachránit pozice českého průmyslu.[5][6]

Politik[editovat | editovat zdroj]

Koncem 80. let 19. století se Němec zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1887 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Praha) do Českého zemského sněmu.[7][8] Mandát zde obhájil v řádných volbách v roce 1889,[9] volbách v roce 1895, nyní ovšem již za kurii městskou, obvod Praha-Staré město,[6] v níž uspěl i ve volbách v roce 1901[10] a volbách v roce 1908.[11] Politicky patřil k staročeské straně.[6] V zemských volbách roku 1908 se ovšem uvádí jako mladočech.[12]

Němec zasedal i v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor). Usedl sem ve volbách roku 1891 jako poslanec za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Praha. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 18. ledna 1892.[13] Za své zásluhy o veřejný život byl dvakrát vyznamenán Řádem císaře Františka Josefa I.

Zemřel 19. prosince 1924 v podolském sanatoriu v Praze.[2] (Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 20. prosince 1924.)[5][14] Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Z velkého a stále prosperujícího závodu, v kterém pracoval syn a několik dělníků, se dochovaly stovky prací nejrůznějšího účelu a stylu, od souprav příborů, přes nádobí a reprezentační dary až po soupravy šperků s českými granáty. Nejcennější jsou práce stylového období secese podle návrhů Václavova syna Jana Ladislava Němce. Díky svým politickým kontaktům získával Václav Němec významné společenské zakázky jako pamětní dary (sošky, kazety a truhličky) a vyznamenání (medaile, odznaky) pro členy magistrátu královského hlavního města Prahy. Práce jeho závodu jsou zastoupeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Muzea hl.m.Prahy, Národního muzea a dalších institucí, například muzea a fary v Křenově.

Výběr:

  • stříbrná soška sv. Václava podle skici B. Schnircha
  • stříbrná soška sv. Jiří podle gotického originálu z kašny na Pražském hradě
  • skříňka na psací potřeby (1908, společně s Karlem Lindaurem)
  • knižní vazba
  • kování kabelky
  • kazeta s příbory
  • Pamětní medaile kr. hl.m.Prahy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V publikacích Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913 i Almanach sněmu království Českého 1895–1901 uváděno místo narození Praha.
  2. a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 19. Dostupné online.
  3. D.Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003, s. 331
  4. kterého ??? Davcza necituje
  5. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha : SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 211. (česky)  
  6. a b c NAVRÁTIL, Michael. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha : [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky)  
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
  8. Die Presse, 14. 9. 1887, s. 2.
  9. Národní listy 10. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307773&picp=&idpi=11407096
  10. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.  
  11. http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001004.htm
  12. Národní politika 29. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196181&picp=&it=0&s=djvu
  13. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  14. Václav Němec. Národní politika. prosinec 1924, roč. 42, čís. 350, s. 5. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sto let práce, publikace Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze, díl III, Praha 1891
  • STEHLÍKOVÁ, Dana: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003, s. 313, s vyobrazením mistrovské vyobrazení značky. ISBN 80-85983-90-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]