Římskokatolická farnost Krouna

Římskokatolická farnost Krouna
	Farní kostel sv. Michaela archanděla v Krouně
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	chrudimský
Diecéze	královéhradecká
Provincie	česká
Farář	R.D. Vladimír Janouch
Území farnosti
	Humperky • Krouna • Oldřiš • Otradov
Kontakt
Adresa sídla	Římskokatolická farnost; čp. 1; 539 43 Krouna
Webové stránky	www.farnost.krouna.cz
Datová schránka	tx8jnx7
IČO	43498345 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 06/2017
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Krouna je územním společenstvím římských katolíků v rámci chrudimského vikariátu královéhradecké diecéze.

O farnosti[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle listiny s prvním výskytem obce Krouna z roku 1349^[1] patřila obec pod mýtský děkanát, který byl součástí archidiakonátu hradeckého. Po vzniku biskupství v Litomyšli se jeho součástí stal i děkanát mýtský se svými farami. V době husitských nepokojů v 15. století, kdy se rozpadla katolická církevní správa a roku 1421 de facto zaniká i litomyšlské biskupství, přivedl Jan Pardus z Horky a Vratkova, český husitský hejtman, na všechny fary rychmburského panství utrakvistické kněze, tj. kazatele umírněného husitství (nejspíše po roce 1454, kdy Rychmburk dostává od krále Ladislava Pohrobka)^[2]. Nekatolickou zůstala fara v Krouně zhruba do roku 1620. V této době vlastnil Rychmburk Lev Burián Eusebius Berka z Dubé a Lipého, přívrženec Ferdinanda II., fary začaly být obsazovány katolickými kněžími. Z nedostatku kněží však po roce 1620 v Krouně zanikla samostatná fara, duchovní správu převzala fara ve Skutči (roku 1655 bylo ve Skutči zřízeno děkanství), později 1673 v Hlinsku a 1677 děkanství ve Skutči. Rozdělení Čech na děkanáty (jako vyšší církevně územní jednotky, které zahrnovaly několik farností) bylo kolem roku 1631 pražským arcibiskupem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu změněno dělením na vikariáty jako vyššími církevně-územními jednotkami (které obvykle zahrnovaly několik původních děkanátů). Post skutečského děkana byl spojen i s postem skutečského vikáře (vikariát vznikl ve Skutči roku 1750). Za skutečského děkana Antonína Ignáce Matheidy byla po roce 1699 zahájena silnější rekatolizaci území děkanátu, byly organizovány misie, podporován rozvoj lidové zbožnosti a mariánský kult. K obnovení krounské katolické fary v roce 1737 významně přispěl Štěpán Vilém Kinský, vlastník Rychmburka a v té době také nejvyšší maršálek Království českého. Zřízení fary (v době, kdy skutečným děkanem byl František Jan Jeroným Bartoň, rozšiřovatel mariánského a svatojánského kultu) bylo potvrzeno nařízením knížete-arcibiskupa pražského Jana Mořice Gustava z Manderscheid-Blankenheimu z 8. 5. 1737; při této příležitosti nařídil vyjmout několika vsí z obvodu skutečského děkanátu a jejich připojení k nově vzniklé farnosti; jednalo se o obec Krounu s farním kostelem, Oldřiš, Humperky, Čachnov, Rudu, Rychnov, Františky, Českou Rybnou a dále i o Otradov a Pustou Kamenici se svými filiálními kostely. Rychmburk a Krouna se stávají významnými správními centry oblasti. Farářem v Krouně se stává Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova. Roku 1784 se tento obvod (a také děkanství skutečské) stal součástí královéhradecké diecéze. Roku 1921 byla Česká Rybná přifařena k Proseči.
Kostel v Krouně je poprvé připomínán v roce 1350 a původně byl dřevěný. V letech 1770–1773 byl přestavěn do podoby barokní zděné stavby.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Farnost má sídelního duchovního správce, který je zároveň administrátorem excurrendo farnosti Pustá Kamenice.

Seznam kostelů ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel	Místo	Bohoslužba		Poznámka
Kostel sv. Michaela archanděla	Krouna	neděle pondělí středa pátek sobota	8.00 18.00 18.00 18.00 8.00	farní kostel
Kostel sv. Bartoloměje	Otradov	2. neděle v měsíci (pouze v letním čase) 3. neděle v měsíci (pouze v zimním čase)	11.00	filiální kostel

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, č. 974, str. 676–677; originál v SÚA Brno, fond Benediktini Rajhrad E 6, č. 383. Dostupné online z Moravské zemské knihovny [1] nebo z Centra medievistických studií [2]; v obou případech se zmínka o Krouně nachází na str. 677, 4. řádek od konce zveřejněného dokumentu.
↑ V této předávací listině z 3. 1. 1485 je zmiňována i Krouna jako ves s rychtou (ke které patřila i ves Oldřiš). Rozdělení panských velkostatků na rychty zaniklo po roce 1848.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, č. 974, str. 676–677; originál v SÚA Brno, fond Benediktini Rajhrad E 6, č. 383. Dostupné online z Moravské zemské knihovny [1] nebo z Centra medievistických studií [2]; v obou případech se zmínka o Krouně nachází na str. 677, 4. řádek od konce zveřejněného dokumentu.

[2] V této předávací listině z 3. 1. 1485 je zmiňována i Krouna jako ves s rychtou (ke které patřila i ves Oldřiš). Rozdělení panských velkostatků na rychty zaniklo po roce 1848.

[1]

[2]