Operace Intransitive
Operace Intransitive byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.
Složení a úkol[editovat | editovat zdroj]
Výsadek tvořili nadporučík Václav Kindl, četař Bohuslav Grabovský a desátník Vojtěch Lukaštík. Úkolem výsadku bylo poškodit rafinérii minerálních olejů v Kolíně a další sabotážní a destrukční úkoly.
- Členové paravýsadku
-
Nadporučík Václav Kindl -
Četař Bohuslav Grabovský -
Desátník Vojtěch Lukaštík
Činnost[editovat | editovat zdroj]
Skupina byla vysazena 29. dubna 1942 společně se skupinou Tin na Rožmitálsku. Při seskoku ale došlo k rozptýlení členů obou skupin. Ti se po dopadu na zem již nesešli. Lukaštík našel těžce zraněného Cupala z Tinu a dopravil ho na Moravu k příbuzným, Kindl se ukrýval v Bernarticích u Tábora.
Skupina se sešla poté, co Kindl dal do denního tisku dohodnutý inzerát. Společně s Grabovským pokusili vyzvednout ukrytý materiál, ten však již byl odvezen gestapem. Z důvodu bezpečnosti se skupina znovu rozešla.
Lukaštík se vrátil na Moravu, kde se ukrýval v lesích, později nalezl úkryt v Jankovicích u rodiny Remešových. Nejprve se s Cupalem pokusili vykonat atentát na protektorátního ministra Emanuela Moravce, což se ale nezdařilo z důvodu ministrovy důkladné ochrany, poté se ještě pokusili u Uherského Hradiště vyhodit do povětří trať, ale neúspěšně. Lukaštíka navíc udal místní konfident gestapu v Uherském Hradišti. 8. ledna 1943 provedlo gestapo u Remešových prohlídku. V následné přestřelce byl Lukaštík zraněn a v bezvýchodné situaci se zastřelil.
Kindl a Grabovský navázali kontakt s Obranou národa. Odbojáři jim zajistili falešné doklady a úkryt ve východních Čechách. V březnu 1943 byli oba zatčeni poté, co je některý z odbojářů při mučení prozradil gestapu, podle jiných tvrzení se Kindl vzdal dobrovolně.[1] Oba se naoko zavázali ke spolupráci a byli propuštěni. Grabovský byl na podzim znovu zatčen, když jeho lest gestapo prohlédlo. V roce 1944 byl (po zachycení motáku určeného pro Londýn) v Terezíně popraven. Také Kindl měl být za předstírání spolupráce zatčen, podle jiných pramenů se skutečně dopustil zrady a několik lidí kvůli němu skončilo na popravišti, když působil pro gestapo jako agent provokatér.[1] Při jedné pátrací akci v Nasavrkách byl omylem zastřelen příslušníkem gestapa.
Hodnocení[editovat | editovat zdroj]
Výsadek skončil neúspěchem, neboť se nepodařilo naplánované úkoly splnit ani nalézt činnost náhradní. Navíc pomoc příslušníkům výsadku vinou zrady Kindla a působením dalších konfidentů zaplatila řada lidí životem. Na popravišti skončila rodina Krzákových z Bernartic či rodina Remešových z Jankovic.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b gen. por. v.v. Tomáš Sedláček – 1 . DÍL VÁLKA [online]. [cit. 2010-10-07]. Dostupné online.
- ↑ REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. S. 123.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.
- PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů. Monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mautahusen za pomoc parašutistům ze skupin Anthopoid, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8.