František Albert Libra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Albert Libra
Rodné jménoFrantišek Albert Schön
Narození8. dubna 1891
Český Herálec, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. června 1958 (ve věku 67 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt, stavitel a urbanista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Albert Libra[1][2], narozený jako František Albert Schön[2] (8. dubna 1891 Český Herálec[2]30. června 1958 Praha) byl výrazný český funkcionalistický architekt a urbanista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původní synagoga ve Velvarech

Studoval německou reálku v Jihlavě, poté od roku 1910 českou techniku v Praze, odkud v roce 1913 přešel na techniku německou. Studia ale dokončil až po první světové válce, v níž bojoval na rumunské frontě. Otevřel si pak roku 1921 společnou architektonickou kancelář s Josefem Karlem Říhou, nikdy však nepracovali na společném projektu. Rok 1925 strávil ve Francii, kde nabíral inspiraci a seznamoval se s novými trendy. Ve své tvorbě proto opustil národní styl, dekorativismus či purismus a stavěl již jen funkcionalistické stavby,[3] které neměly jen umělecké kvality, ale též výborné provozní řešení.[4]

Často to byly spořitelny nebo jiné veřejné budovy, převážně v Praze nebo jiných městech v Čechách (výjimkou bylo pouze Masarykovo sanatorium pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách z roku 1932, jeho největší realizace, a Dům energetiky v Ostravě postavený roku 1954). Z nich vyniká především Rakovník, pro nějž vytvořil regulační plán a postavil zde obchodní akademii, spořitelnu, koupaliště, urnový háj atd. V poválečném období realizoval školní a zdravotnické stavby, průmyslové podniky nebo obytné domky v dělnických koloniích. Po roce 1948 se ovšem musel přizpůsobit socialistickému realismu, ačkoli dokázal vyprojektovat např. i správní budovu Energovodu v Praze, která odkazovala na jeho oblíbeného Otto Wagnera.[3] Byl v té době zaměstnán ve Stavoprojektu a od roku 1952 v pražském Energoprojektu.[5]

Kromě architektury se věnoval i široké spolkové činnosti. Jako violoncelista se účastnil aktivit Umělecké besedy, Spolku pro moderní hudbu a Českého spolku pro komorní hudbu. Dále byl např. členem Klubu Za starou Prahu, Klubu architektů, Svazu architektů ČSR, Svazu československého díla, Svazu československých výtvarných umělců nebo i Autoklubu Republiky československé. Zemřel na nádor ledviny.[3] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Hrobka rodiny F. A. Libry na Olšanských hřbitovech

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněný vstupní objekt někdejší továrny AGA v Kolbenově ulici v Praze-Vysočanech.
Praha-Holešovice, U Městských domů 2–4

Realizované stavby (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V matričním zápise se uvádí, že výnosem ze dne 7. 10. 1921 byla povolena změna příjmení ze Schön na Libra.
  2. a b c Farnost Herálec. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  3. a b c František Albert Libra [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  4. Architekti v českých zemích: LIBRA František Albert (1891-1958) [online]. Prostor [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  5. František Albert Libra [online]. Archiweb [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  6. RYSKA, Petr. Kolonie Svoboda [online]. Praha neznámá, 2015-1-22. Dostupné online. 
  7. SODOMKOVÁ, Magdalena. Na pražských Vinohradech bagry bez povolení ničí památkově chráněnou vilu. Radnice žádá zastavení demolice. Deník N [online]. 2018-11-30. Dostupné online. 
  8. Základní škola v Trmicích [online]. Ústí - Aussig.net [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  9. LUKEŠ, Zdeněk. Edison. Neviditelný pes. 2007-12-04. Dostupné online [cit. 2010-11-27]. 
  10. RACKOVÁ, Kateřina. Industriální Holešovice [online]. Praha Neznámá, 2015-07-06 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  11. Jesle v Máchově ulici [online]. Ústí - Aussig.net [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Harmonický racionalismus, architektonické dílo Františka Alberta Libry, katalog k výstavě, Praha, Národní galerie, 1997, text: Eva Librová, Radomíra Sedláková
  • Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha, ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)
  • Eva Librová, Architekt F.A. Libra : hrst vzpomínek na otce, Praha : Mladá fronta ISBN 978-80-204-1866-1 : Národní technické muzeum ISBN 978-80-7037-175-6, 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]