Josef Ressel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Josef Resl.
Josef Ressel
Josef Ressel
Josef Ressel
Narození 29. června 1793
Chrudim
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 9. října 1857 (ve věku 64 let)
Lublaň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání vynálezce a inženýr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Ludvík František Ressel (29. června 1793, Chrudim9. října 1857, Lublaň[1]) byl rakouský lesník, spisovatel a vynálezce česko-německého původu, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu.

Studium a profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na budově gymnázia v Linci
Památník Josefa Ressla u hájovny Resslovka, Bílovice nad Svitavou

Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl český Němec, matka Marie Anna Konvičková byla Češka. Do školy chodil v Chrudimi a v roce 1806 odešel vystudovat gymnázium do hornorakouského Lince. Po úspěšném zakončení studia byl v roce 1809 přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, ale pro tělesnou slabost se z něj důstojník nestal. Poté měl studovat medicínu, ale nakonec získal stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Po absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti. K jeho nejvýznamnějším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů.

Lodní šroub[editovat | editovat zdroj]

Pomník Josefa Ressla před budovou Technické univerzity ve Vídni

V Kostanjevici na řece Krka poprvé testoval svůj vynález lodního šroubu. V roce 1821 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem a úspěšně pokračoval v testech. V roce 1827 získal patent a v roce 1829 dosáhl s upraveným parníkem v terstském přístavu rychlosti šesti uzlů. Poté se parní stroj porouchal a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.

Další vynálezy[editovat | editovat zdroj]

Josef Ressel kromě lodního šroubu vynalezl mimo jiné šroubový lis pro výrobu vína a oleje, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin, pneumatickou potrubní dopravu a buzolu.[2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Oženil se v 28 letech 30. října 1821 s osmnáctiletou Jakobinou von Orebich, s níž zplodil 3 děti (Rudolf, Ferdinand a Klementina). V roce 1826 Jakobína zemřela a Josef Ressel se znovu oženil v roce 1830 s Terezií Kasteličkovou, s níž měl 7 dětí.

Josef Ressel zemřel na malárii v roce 1857 na služební cestě v Lublani, kde je také pohřben.

Projevy uznání a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

500 Schilling Joseph Ressel obverse

K odkazu Josefa Ressla se hlásí nejen Češi, ale zejména Rakušané a také Slovinci. Pomník Josefa Ressla byl umístěn už v roce 1863 před budovu Technické Univerzity ve Vídni v parku, který dnes nese Resslovo jméno. Teprve v roce 1924 byl odhalen Resslův pomník v jeho rodném městě, kde se nachází před budovou okresního muzea. Resselovo jméno nese též gymnázium v jeho rodné Chrudimi.

Pamětní desky připomínají Josefa Ressla nejen v rodné Chrudimi, ale také Linci. Ulice po něm pojmenované se nacházejí v Ústí nad Labem, Pardubicích, Praze, Plzni, Olomouci, Mostě, Českých Budějovicích, Lublani, Vídni, Ostravě a Novém Jičíně. Resslova busta, jejímž autorem je Antonín Popp (1901), byla umístěna také v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Portrét Josefa Ressla a loď poháněná jeho vynálezem jsou hlavním námětem bankovky 500 rakouských šilinků vydané v roce 1956. V roce 1957 byl Josef Ressel námětem československé poštovní známky a v roce 2002 známky vydané slovinskou poštou.[3]

Náměty v umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ressel (14868657359).jpg
Resslova socha na budově reálného gymnázia (nyní Justiční akademie) v Kroměříži
  • Václav Gutwirth: Vynálezce Josef Ressel, 1943, Praha
  • Erhard Marschner: Josef Ressel. Erfinder der Schiffsschraube - Seine Vorfahren und Nachkommen, 1979 (ISBN 3-7686-6016-8)
  • Jiří Charvát, Pavel Kobetič a kol.: Josef Ressel a Chrudim, 1986
  • SEVERIN, Jan. Ohnivé perutě: osudy vynálezce Josefa Ressla. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, 1943. 208 s.  


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Literární noviny, 15/1966, s.12, Kdy zemřel Josef Ressel?
  2. HUBERT, Miroslav. Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressela. [s.l.] : [s.n.]. 163 s.  
  3. INVENTIONS - SCREW PROPELLER - JOSEF RESSEL
  4. PLUHAŘ, Zdeněk. Bronzová spirála. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 333, [1] s.
  5. http://www.csfd.cz/film/72716-bronzova-spirala

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]