V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Bohumil Benoni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohumil Benoni

Bohumil Benoni r. 1894 (foto J. F. Langhans, z archivu ÚČL AV ČR)
Narození 25. února 1862
Chrudim
Úmrtí 10. února 1942 (ve věku 79 let)
Bělá pod Bezdězem
Povolání zpěvák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
manželka Hana Benoniová
strýc Josef Benoni

Bohumil Benoni (25. února 1862, Chrudim10. února 1942, Bělá pod Bezdězem), byl český operní pěvec – barytonista, dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze a posléze hudební pedagog. Jako vůbec první český pěvec dostal nabídku na účinkování v Metropolitní opeře v New Yorku, kterou však odmítl.

Původ a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi.[1]

Bohumil Benoni od mládí tíhnul k umění a také miloval knihy. Z toho důvodu se nejprve začal učit knihkupcem. Záhy však přešel na hospodářskou školu. Láska ke zpěvu ho odtud však rychle dovedla do operní školy J. I. Lukeše v Praze, kde se začal připravovat na svou pozdější uměleckou dráhu.

Umělecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do Národního divadla byl Bohumil Benoni angažován po svém úspěšném debutu ze 7. dubna 1883, kdy zazářil v úloze Valentina ve hře Faust a Markétka. Okamžitě získal smlouvu na angažmá se zpětnou platností od 1. dubna 1883. V následujících téměř třiceti letech odehrál na prknech Národního divadla několik desítek významných operních úloh.[2]

Členem souboru Národního divadla byl až do 30. června 1912. Po odchodu do důchodu si v Praze otevřel pěveckou školu (jeho žákem byl mimo jiné Zdeněk Otava) a věnoval se rovněž publikování. Napsal divadelní memoáry, které jsou cenným zdrojem informací o historii Národního divadla a publikoval i několik knih zaměřených na teorii zpěvu.[3]

Ve svých 57 letech si poprvé a naposled také zahrál ve filmu. V němém melodramatu režiséra V. Majera Píseň lásky z roku 1919 ztělesnil bohatého bankéře, jehož zklamaná manželka spočine v náručí jeho synovce.[4] Tyto filmové materiály jsou však v současnosti pokládány za ztracené.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla Hana Benoniová, herečka činohry Národního divadla. Bohumil Benoni zemřel na svém venkovském sídle v Bělé pod Bezdězem. Pohřben je však v rodné Chrudimi.

Strýcem Bohumila Benoniho byl novinář a politik Josef Benoni z Chrudimi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rod Benoni, RodBenoni.cz
  2. Bohumil Benoni, Archiv Národního divadla
  3. Bohumil Benoni, RodBenoni.cz
  4. FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky, Libri.cz
  5. Píseň lásky, CSFD.cz