V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Bohumil Benoni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohumil Benoni
Bohumil Benoni r. 1894 (foto J. F. Langhans, z archivu ÚČL AV ČR)
Narození 25. února 1862
Chrudim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 10. února 1942 (ve věku 79 let)
Bělá pod Bezdězem
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Chrudim
Povolání zpěvák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození Bohumila Benoniho (matrika N 1857-1862 – Chrudim, SOA Zámrsk)

Příbuzenstvo
manželka Hana Benoniová
strýc Josef Benoni

Bohumil Benoni (25. února 1862, Chrudim10. února 1942, Bělá pod Bezdězem), byl český operní pěvec – barytonista, dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze a posléze hudební pedagog. Jako vůbec první český pěvec dostal nabídku na účinkování v Metropolitní opeře v New Yorku, kterou však odmítl.

Původ a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi.[1]

Bohumil Benoni od mládí tíhnul k umění a také miloval knihy. Z toho důvodu se nejprve začal učit knihkupcem. Záhy však přešel na hospodářskou školu. Láska ke zpěvu ho odtud však rychle dovedla do operní školy J. I. Lukeše v Praze, kde se začal připravovat na svou pozdější uměleckou dráhu.

Umělecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do Národního divadla byl Bohumil Benoni angažován po svém úspěšném debutu ze 7. dubna 1883, kdy zazářil v úloze Valentina ve hře Faust a Markétka. Okamžitě získal smlouvu na angažmá se zpětnou platností od 1. dubna 1883. V následujících téměř třiceti letech odehrál na prknech Národního divadla několik desítek významných operních úloh.[2]

Členem souboru Národního divadla byl až do 30. června 1912. Po odchodu do důchodu si v Praze otevřel pěveckou školu (jeho žákem byl mimo jiné Zdeněk Otava) a věnoval se rovněž publikování. Napsal divadelní memoáry, které jsou cenným zdrojem informací o historii Národního divadla a publikoval i několik knih zaměřených na teorii zpěvu.[3]

Ve svých 57 letech si poprvé a naposled také zahrál ve filmu. V němém melodramatu režiséra V. Majera Píseň lásky z roku 1919 ztělesnil bohatého bankéře, jehož zklamaná manželka spočine v náručí jeho synovce.[4] Tyto filmové materiály jsou však v současnosti pokládány za ztracené.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Benoni se poprvé oženil[6] roku 1885 s Vítězslavou Kratochvílovou. V roce 1888 ovdověl a jeho druhou manželkou se stala[7] roku 1890 Hana Benoniová, herečka činohry Národního divadla. Bohumil Benoni zemřel na svém venkovském sídle v Bělé pod Bezdězem. Pohřben je však v rodné Chrudimi.

Strýcem Bohumila Benoniho byl novinář a politik Josef Benoni z Chrudimi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rod Benoni, RodBenoni.cz
  2. Bohumil Benoni, Archiv Národního divadla
  3. Bohumil Benoni, RodBenoni.cz
  4. FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky, Libri.cz
  5. Píseň lásky, CSFD.cz
  6. Matriční záznam o I. sňatku Bohumila Benoniho s Vítězslavou Kratochvílovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  7. Matriční záznam o II. sňatku Bohumila Benoniho s Johannou Dumkovou farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]