Zdeněk Otava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Zdeněk Otava
Zdeněk Otava
Zdeněk Otava
Základní informace
Narození 11. března 1902
Vítějeves
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. prosince 1980 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání zpěvák, operní pěvec a pedagog
Nástroje hlas
Hlasový obor baryton
Ocenění zasloužilý umělec (1953)
národní umělec (1958)
Manžel(ka) Marie Zajíčková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Zdeňka Otavy (matrika N 1881-1908 farnost Bělá nad Svitavu (SOA Zámrsk))
Hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze

Zdeněk Otava (11. března 1902, Vítějeves4. prosince 1980, Praha) byl český operní pěvec (baryton), profesor sólového zpěvu na Akademii múzických umění. Jeho manželkou byla zpěvačka Marie Zajíčková.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z učitelské rodiny, kde získal základy hudební výchovy. Od roku 1911 studoval v Brně na nižším gymnáziu. V době studií byl členem scholy v augustiniánském klášteře pod vedením Leoše Janáčka a M. Koblížka [1]. V letech 19161920 studoval na učitelském ústavu v Poličce. V období 19201921 učil na obecné škole v Husinci, další dva roky v Jincích–Čeňkově. Zpěv studoval u J. Masopusta a hru na klavír a housle soukromě u Bohuslava Martinů. Učiteli zpěvu mu byli C. Emerich, Bohumil Benoni, později E. Piccoli v Miláně a R. Stracciari v Římě.

V sezóně 1925/1926 byl sólistou opery Slovenského národního divadlaBratislavě. V letech 19261929 získal angažmá ve Státním divadle v Brně. Členem souboru opery pražského Národního divadla byl od května 1929 do prosince 1972, kdy odešel do důchodu.

Mezitím V letech 19411953 učil zpěv na pražské pražské konzervatoři. Od roku 1952 byl externím pedagogem na Hudební akademii múzických umění, od roku 1956 až do roku 1973 zde byl řádným pedagogem, přičemž v roce 1959 zde byl jmenován profesorem [2]. Spolupracoval rovněž s Československým rozhlasem a nahrál řadu gramofonových snímků.

Je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 350
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 351

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]