Nina Špitálníková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bc. Nina Špitálníková
Nina Špitálníková oficiální fotka na eurovolby.jpg
Narození 27. prosince 1987 (33 let)
Chrudim
Povolání koreanistka a spisovatelka
Alma mater Gymnázium Kladno
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nina Špitálníková (* 27. prosince 1987 Chrudim) je česká koreanistka, odbornice na Korejskou lidově demokratickou republiku, spisovatelka, aktivistka za ženská práva.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala Gymnázium Kladno a následně absolvovala obor koreanistika na Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu studia se vědecky zabývala severokorejskou propagandou, vývojem kultu osobnosti Kim Il-songa a historií Korejské lidově demokratické republiky.[2] V rámci studií absolvovala semestr na Univerzitě Sŏnggjungwan v jihokorejském Soulu. V roce 2011 a 2012 se rovněž zúčastnila studijních pobytů na Univerzitě Kim Il-songa v Pchjongjangu. Své poznatky publikovala v knize Na studiích v KLDR: Mezi dvěma Kimy.[3] V současnosti[kdy?] studuje obor Orální historie – soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií.

Sama Špitálníková uvádí, že v Jižní Koreji žila v letech 2008–2011.[4] V KLDR studijně pobývala dvakrát – uvedla, že je první ženou z Česka, kterou tam pustili studovat po pádu komunismu v Československu a je jediná na světě, kterou tam pustili dvakrát, a prý nikdo nechápe proč.[4]

V roce 2018 se stala členkou výzkumného týmu v Peace Research Center Prague, který koordinuje Institut bezpečnostní politiky, ve spolupráci s jednotlivci z Peace Research Institut Frankfurt, Katedry mezinárodních vztahů, Katedry evropského práva, Katedry psychologie a Ústavu ekonomických studií UK.[5] Angažuje se v aktivitách souvisejících s genderovou nerovností a s problematikou samoživitelek.[6][7] V roce 2017 založila s britským dubovým uskupením Vibronics mezinárodní projekt Woman on a mission, který upozorňuje na znevýhodnění žen v hudebním průmyslu.[8] Jako dramaturgyně a produkční pracuje v pražském multikulturním centru Crossclub.[9]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidovala jako nestraník na 7. místě kandidátky Pirátů, ale nebyla zvolena.[10]

V roce 2019 i 2020 byla nominována na Cenu Františky Plamínkové v kategorii osobnost roku. Za svoji knihu Svědectví o životě v KLDR byla rovněž nominována na Magnesii Literu v kategorii Litera za publicistiku.[11]

Žije v Praze a vychovává syna.

V roce 2015 poskytla jako vyznavačka BDSM rozhovor serveru iDNES.cz v rámci seriálu Lidé Česka. V interview prozradila, že již v 17 letech si oblíbila japonskou bondage, kterou považuje za druh umění. Také zjistila, že ji baví bolest a nechala si aplikovat různé piercingy, jakož i postupné tetování většiny částí těla.[4][7]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj. Kolín: Beth-Or, 2014.
  • Na studiích v KLDR: Mezi dvěma Kimy, Praha: Lidové noviny, 2017.
  • spoluautorství na sborníku Made in Korea. Praha: Nová vlna, 2018, s. 353-358.
  • Svědectví o životě v KLDR, NLN - Nakladatelství Lidové noviny 2020

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nina Špitálníková. iDNES.cz [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. 
  2. Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj. is.cuni.cz [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. UG, Awesome Developers. Mezi dvěma Kimy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. a b c TRACHTOVÁ, Zdeňka. VYZNAVAČKA BDSM: Doma mám provazy, rákosky i důtky. Bolest si užívám. iDNES.cz [online]. 2015-03-09 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  5. Peace Research Center Prague Homepage. Peace Research Center Prague - Charles University Center of Excellence [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Moje malá smrt. A2larm. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. 
  7. a b STRAKATÝ, Čestmír. Špitálníková: Svazování je o bolesti a práci s tělem, nejde jen o tvrdý sex. Svobodná matka je tu stigma. Reflex [online]. 25. 1. 2019 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  8. Platforma Cultural Resistance a její projekt Woman on a Mission. Radio Wave. 2018-03-14. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (česky) 
  9. Nina Špitálníková na Scéně s Jakubem Johánkem: Podzimní dubová dramaturgie v Crossclubu. Radio Wave. 2017-10-11. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (česky) 
  10. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  11. Literární best of pandemického roku. V nominacích na ceny Magnesia Litera má své místo experimentální román, sbírka sloupků, nebo nevšední prozaický triptych. Vltava [online]. 2021-04-06 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]