Přeskočit na obsah

Svidník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svidník
Pohled na město ze skanzenu
Pohled na město ze skanzenu
Svidník – znak
znak
Svidník – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška230 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresSvidník
Tradiční regionŠariš
Svidník
Svidník
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,2 km²
Počet obyvatel10 168 (2021)[1]
Hustota zalidnění503,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaMarcela Ivančová
Vznik1355 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.svidnik.sk
E-mailmesto@svidnik.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad
ul. Sov. hrdinov
089 01 Svidník
Telefonní předvolba054
PSČ089 01
Označení vozidel (do r. 2022)SK
NUTS527106
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svidník (maďarsky Felsővízköz, německy Oberswidnik, rusínsky Свідник, Svidnyk) je okresní město ležící v severní části Nízkých Beskyd asi 20 km východně od Bardejova, v Prešovském kraji.

Město vzniklo v roce 1944 sloučením dvou obcí na protilehlých březích řeky Ladomirky, na levém břehu to byl Nižný a na pravém Vyšný Svidník. S městem se historicky pojí obě světové války, jejichž zásah měl velký vliv na vývoj území. Severovýchodní Slovensko se díky své geografické poloze v centru Evropy a v důsledku složitých historických podmínek vývoje stalo křižovatkou kultur, které se tady potkávaly, vzájemně ovlivňovaly a dále šířily v různých směrech. Na tomto území v průběhu dlouhých století vznikaly cenné stavební památky, dnes nesporně patří mezi poklady světové kultury. Jejich významnou součástí jsou dřevěné kultové stavby, které se svojí originálností, technicko-uměleckým ztvárněním a společenským významem zařadily mezi nejcennější kulturní skvosty Slovenské republiky a jsou chráněné jako národní kulturní památky.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámeček – jednopodlažní dvoutraktová původně renesanční stavba na půdorysu obdélníku s manzardovou střechou, původně ze 17. století. Na konci 18. století byl pozdně barokně upraven. Klasicistními úpravami prošel v 19. století.
  • Řeckokatolická kaple sv. Paraskevy, jednolodní klasicistní stavba s bočními kaplemi, půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z období let 1785-1800.[5] Úpravami prošel v letech 1937 a 1999-2005, kdy byl původní chrám zásadně přestavěn a rozšířen o novostavbu Chrámu Boží moudrosti, historická budova se tak stala boční kaplí. Presbyterium chrámu je pravděpodobně starší stavbou. Nachází se zde rokokový ikonostas z 18. století, hlavní ikony jsou z první poloviny 19. století. Fasády kaple jsou hladké s půlkruhově ukončenými okny. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem a barokní helmicí s laternou. Nad presbytářem je umístěna věžice s barokní helmicí s laternou.[2] U chrámu se nachází původní ohradní zeď s bránou se štítem s prolamovanou římsou a nikou.
  • Řeckokatolický chrám Narození přesvaté Bohorodičky, jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z první poloviny 19. století.[7] Úpravami prošel v 90. letech 20. století. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde barokně-klasicistní oltář z konce 18. století. Fasády jsou členěny půlkruhově ukončenými okny se šambránami. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem s malovanými hodinami a barokní helmicí s laternou.[3]

Sochy a památníky

[editovat | editovat zdroj]
Osmikonečný kříž před vstupem do pravoslavného chrámu ve Svidníku
  • Na území města je monumentální Památník Sovětské armády
  • Na Námestí slobody je 4,2 m vysoká bronzová socha armádního generála Ludvíka Svobody, dílo Jána Kulicha; socha byla odhalená dne 4. 10. 1989[4]
  • Památník národního buditele Alexandra Pavloviče s bronzovým sousoším od Františka Gibaly[4]
  • Travertinový památník s výjevy ze života Alexandra Pavloviče (autor: Štefan Hapák)[4]
  • Památníky na připomenutí úmrtí odminovačů[4]
  • Menší památník v Parku Ludvíka Svobody za sochou Svobody, věnovaný obětem prvního náletu na Svidník dne 12. 9. 1944[4]

Muzea a galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Expozice Vojenského historického muzea[5]
  • Muzeum ukrajinské kultury[6]
  • Galerie Dezidera Millyho, je umístěna ve svidnickém zámečku[7]
  • Národopisná expozice v přírodě (skanzen)[8]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Čestné občanství

[editovat | editovat zdroj]
  • Armádní generál Ludvík Svoboda, československý prezident, uděleno 6. října 1967
  • Generálmajor Oldřich Kvapil, uděleno 19. ledna 1985
  • Alexandr Pavlovič, rusínský národní buditel, básník a řeckokatolický kněz, uděleno 29. září 2011

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svidník na slovenské Wikipedii.

  1. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. Svidník - Chrám Božej Múdrosti a Kaplnka sv. Paraskevy. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Svidník - Chrám Narodenia Presvätej Bohorodičky. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c d e Oficiální webové stránky města Svidník [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-05. 
  5. Múzejné oddelenie VHU Svidník [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 
  6. Muzeum ukrajinské kultury SNM [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 
  7. Galerie Dezidera Millyho [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 
  8. Národopisná expozice v přírodě [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]