Vyšný Komárnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyšný Komárnik
Vyšný Komárnik – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 434 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Prešovský
okres Svidník
Vyšný Komárnik
Vyšný Komárnik
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 6,6 km²
Počet obyvatel 69 (31. 12. 2015)
Hustota zalidnění 10,45 obyv./km²
Správa
Starosta Daniela Štefancová
Telefonní předvolba 054
PSČ 090 05 (pošta Krajná Poľana)
Označení vozidel SK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšný Komárnik je obec na Slovensku, v okrese Svidník v Prešovském kraji. V roce 2015 zde žilo 69 obyvatel.

Vývoj názvu obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1600 pod názvem Fölsö Komornik.

Přehled vývoje názvu[editovat | editovat zdroj]

  • 1600 – Fölsö Komornik
  • 1618 – Felso Komarnik
  • 1773 – Felső-Komárnyik, Felső-Komarnyik, Wissny Komarnik
  • 1786 – Felschő-Komarnyik
  • 1808 – Felső-Komárnik, Horní Komárnik
  • 18631882 – Felsőkomárnik
  • 18881902 – Felsőkomarnik
  • 19071913 – Felsőkomárnok
  • 1920 – Vyšný Komárnik
  • 19271965 – Vyšný Komárnik, Vyšnyj Komarnik
  • 1965 – Vyšný Komárnik (doposud)

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v severní části Nízkých Beskyd, v nejzápadnější části Laborecké vrchoviny v malé kotlince, pramenné oblasti říčky Ladomirky při státní hranici s Polskem. V katastru obce se nachází Dukelský průsmyk, který patří k nejnižším průchodům přes pohraniční hřeben Nízkých Beskyd, s nadmořskou výškou 502 metrů nad mořem. Členitý povrch katastru tvoří flyšové vrstvy s výskyty ropy, která se zde v minulosti pokusně těžila. V oblasti obce roste souvislý les s porostem buků, jedlí a bříz. V extravilánu obce se nacházejí mokřady o rozloze 10 000 m² v oblasti Salašiska.

Obec patřila do Šarišské župy a okresu Svidník. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 spadala pod Prešovský kraj a do svidnického okresu. Vznikem Východoslovenského kraje v roce 1960 byla jeho součástí a patřila do okresu Bardejov. Od roku 1968 do svidnického okresu. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 a novém územněsprávním členění byla začleněna do Prešovského kraje a okresu Svidník.

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Obcí protéká potok Ladomirka, jde o levostranný přítok Ondavy s délkou přibližně 22 km. Pramení ve Svidnickém sedle ve výšce 455 metrů nad mořem, těsně u státní hranice s Polskem. Až po Nižný Komárnik je napájená 4 krátkými levostrannými přítoky. Nejdelší z nich (1 km) je asi potok Dlhonec. Z pravé strany ji napájejí dva drobné přítoky.

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak obce je navržen podle otisků pečetidel z roku 1788 a 1868.

V červeném štítu ze stříbrného vršku vyrůstá zlatý latinský kříž, po jeho bocích stojí dva ozbrojení rytíři se stříbrnými meči a ve stříbrných brněních.

Autorem znaku je Jozef Novák a Ladislav Čisárik a byl přijat na obecním zasedání dne 15. června 2003. Obecní znak je zapsán v Heraldickém registru Slovenské republiky pod pořadovým číslem V-201/2003.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajka obce je sestavena ze 4 podélných pruhů v barvě červená, bílá, žlutá a bílá. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je 3 cípy, t.j. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 obec měla 162 obyvatel, v roce 1880 – 195 obyvatel, v roce 1890 - 189, v roce 1900 – 212, v roce 1910 – 194, v roce 1921 – 175 obyvatel, v roce 1930 – 192 obyvatel, v roce 1940 – 164, v roce 1948 – 165 obyvatel, v roce 1961 – 173, a v roce 1970 – 137 obyvatel.

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Řeckokatolický dřevěný chrám svatých Kosmy a Damiána z roku 1924

Dřevěná stavba z roku 1924 byla postavena na místě starší dřevěné stavby pocházející z roku 1700 zničené v první světové válce.

Kostel je zasvěcen byzantským světcům, bratrům léčitelům Kosmovi a Damiánovi (Cyrilovi a Metodějovi). Má velkou předsíň s hranolovou věží z exteriéru chráněnou vertikálními deskami. Ve věži jsou instalovány 4 zvony. Původ ikonostasu není znám. Jednotlivé ikony jsou součástí liturgie východní církve.

Stavba chrámu je roubené konstrukce, věž sloupové konstrukce. Postavena je na nízkém kamenném základu. Chrám je trojdílný, trojprostorový, trojvěžový s třemi kovovými kříži. Vchod je situován ze západní strany přes předsíň. Chybí v něm chór. V půdorysu je nejširší chrámová loď. Zajímavosti u tohoto chrámu jsou vysoká okna ve svatyni a chrámové lodi.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Obec založili v letech 15731600. Patřila k Panství Makovica. Roku 1713 - 1714 byla zpustošena a opuštěná v důsledku předcházejících útoků polských ozbrojených skupin.

Exponát vojenského sovětského letounu z druhé světové války severozápadně od obce Vyšný Komárnik

V roce 1713-1714 obec měla 25 domů a 164 obyvatel, v roce 1828 34 domů a 262 obyvatel, v roce 1940 v obci bylo 35 domů, ve kterých žilo 164 obyvatel, kteří se zaobírali zemědělstvím. V polovině 19. století obec postihlo vystěhovalectví.

V letech 17151720 se pro špatné hospodářské podmínky obec vylidnila. Její obyvatelé odešli za obživou do úrodnějších jižnějších krajů, kde byl po odchodu Turků nedostatek pracovních sil. Roku 1865 zde byla v provozu parní pila, která působila až do první světové války, kdy byla zničena. Vojenské operace rakousko-uherské armády neuchránily lidská obydlí, která lehla popelem. Také byla úplně zničena i dřevěná cerkva (řeckokatolický kostelík) z roku 1700, která by dnes patrně patřila mezi historické skvosty slovenské sakrální architektury.

Za první československé republiky obyvatelé pracovali v lesích a stále zde probíhalo značně intenzivní vystěhovalectví.

Druhá světová válka a Karpatsko-dukelská operace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dukelské bojiště a památníky Karpatsko-dukelské operace.

V době 2. světové války a Karpatsko-dukelské operace se právě tato obec stala prvním sídlem na území Československa, kterou dne 6. října osvobodily jednotky 1. československého armádního sboru. V průběhu bojů byla obec celkově zničena.

Po válce byla obec vyznamenána státním vyznamenáním Československé republiky Řádem rudé hvězdy. Část zdejšího obyvatelstva pracuje v lesním hospodářství a v průmyslových podnicích v Košicích a ve Svidníku. Půdu obhospodařují soukromě hospodařící rolníci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšný Komárnik na slovenské Wikipedii.