Kriva Palanka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kriva Palanka
Kriva-Palanka-and-Kriva-Reka.jpg
Kriva Palanka – znak
znak
Kriva Palanka – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška620 m n. m.
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Kriva Palanka
Kriva Palanka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha480,8 km²
Počet obyvatel14 558 (2002)
Hustota zalidnění30,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.krivapalanka.gov.mk
Telefonní předvolba031
PSČ1330
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kriva Palanka (v makedonské cyrilici Крива Паланка), je město v severovýchodním regionu Severní Makedonie, u hranice se Srbskem a Bulharskem, v blízkosti pohoří Osogovska planina. Je správním střediskem stejnojmenné opštiny. Má celkem 14 558 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Název města vznikl doslovným překladem tureckého názvu Egri Dere[1] (křivá řeka) do makedonštiny. Město se nachází v kaňonu divoké řeky s názvem Kriva, palanka je makedonský výraz pro menší sídlo. Původně bylo nazýváno Kriva Reka Palanka[1], později se název zkrátil.[2] Rozkládá se po obou březích řeky; hlavní silnice, která prochází přes město z Kumanova k bulharské hranici prochází přímo středem Krivé Palanky. Střed města se nachází v místě soutoku potoku Duračka Reka s Krivou Rekou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kriva Palanka na počátku 20. století.

Město se rozvinulo z podhradí, které obklopovalo tureckou pevnost. Ta zde byla postavena v polovině 17. století na ochranu přirozené obchodní stezky, která spojovala Sofii se Skopje.[1] Podle záznamů tureckého cestovatele Evliji Čelebiho zde stálo okolo roku 1660 zhruba padesát domů v místní pevnosti a dalších 800 v její blízkosti.[1] Záznam nicméně dokládá pouze existenci sídla, neboť Čelebiho popisy jednotlivých měst Osmanské říše své doby bývají většinou zpochybňovány pro svoji nepřesnost.

Později byla v okolních horách nalezena železná ruda, což přispělo k dalšímu rozvoji sídla.[1] V závěru 19. století zde existovalo sídlo, v němž žilo několik tisíc lidí.

Až do první balkánské války byla součástí Osmanské říše. Obyvatelstvo tehdejšího sídla bylo smíšené; pravoslavné i muslimské. Do roku 1912 se sem uchýlila řada muslimů ze sousedního Bulharska, které zmítaly různé politické změny.[1] Z administrativního hlediska bylo součástí Kosovského vilájetu (který zahrnoval území podstatně rozsáhlejší než je současné Kosovo). Podle statistik Vasila Kǎnčova („Makedonie. Etnografie a statistika“) z roku 1900 čítalo sídlo 1500 bulharských křesťanů, 2500 Turků (muslimů), 20 Vlachů a 320 Romů.

Po roce 1912 se stala součástí srbského království. Během první světové války ji okupovalo Bulharsko. Po roce 1918 byla součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Turci se po válce vystěhovali do Turecka a došlo k propadu v počtu obyvatel, takže v prvním jugoslávském sčítání lidu v roce 1921 zde bylo napočítáno jen 2148 lidí.[1]

Jako málo rozvinuté sídlo získala značné množství investic do svého rozvoje; postavena byla nová budova obecního úřadu, dům důstojníků, gymnázium, nemocnice apod. Kriva Palanka se také stala samosprávnou obcí (sídlem opštiny). Vzhledem k blízkosti hranice s pro Jugoslávii nepřátelským Bulharskem zde bylo přítomno vojsko, které dohlíželo na hranici a případné pronikání radikálů na území dnešní Severní Makedonie. Za druhé světové války byla opět připojena k Bulharsku. Osvobozena byla v roce 1944.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní význam v hospodářství má především blízkost hranice s nedalekým Bulharskem a obchod. Značná část obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství, míra industrializace města i regionu je nízká. Prochází tudy tranzitní silnice, železniční spojení Kriva Palanka se zbytkem země nemá. V minulosti tudy nicméně byla projektována železniční trať z Kumanova k bulharské hranici, nebyla však nikdy dokončena. V roce 2022 bylo rozhodnuto, že odsud k bulharské hranici nicméně trať vybudována bude, a to prostřednictvím turecké stavební společnosti.[3]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Střed města.
Bytové domy.

Kriva Palanka má také své městské muzeum. Místní kostel je zasvěcen svatému Demeterovi (Dimitrije).

V blízkosti města se nachází klášter Joachima Ostrovského, který patří k navštěvovaným turistickým lokalitám.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Krivé Palanky pocházely tyto významné osobnosti:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 783. (makedonština) 
  2. Vesna Miovska: ЗА ИМЕТО НА ГРАДОТ КРИВА ПАЛАНКА, str. 95 (makedonsky)
  3. North Macedonia awards €200m upgrade and construction contracts. Punkufer [online]. [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (Rail Journal) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]