Antonín Appeller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Appeller
Narození 6. června 1677
Úmrtí 1735 (ve věku 57–58 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Mariánský sloup (Litomyšl)
Morový sloup, sousoší Panny Marie (Letohrad)

Antonín Appeller (6. června 16771735) byl barokní kameník působící na území Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do innsbrucké kamenické rodiny, jejíž řemeslo spadá až do roku 1512. Tehdy přišel na svět Donatius Appeller starší, nejstarší člen z kamenosochařských rodin Appellerů, kterého lze nazvat pra-pra-pradědem Antonína. Otcem Antonína byl Bartolomäus Appeller a matkou Ursula Ramblairová.

Jeho svatba v Litomyšli roku 1709 je zatím prvním datem, které se od jeho narození objevuje. Tím pádem je zde třicet dva let, které jsou našemu poznání zatím utajeny. Spekuluje se, zda se mohl celou dobu učit u svého otce nebo se věnovat tovaryšské cestě. Díky innsbruckým archiváliím se dá předpokládat jeho pobyt v Praze, kde se mohl seznámit se stejně klasicizující tvorbou Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa nebo Matěje Václava Jäckela.

V roce 1709 se oženil s Kateřinou, která mu ještě téhož roku porodila syna Antonína Františka, pokřtěného 11. června 1709. Po svatbě se ale přesto vrátil do Innsbrucku, jelikož v tzv. Bürgerbuch je zapsán ještě jako občan a pomáhá při stavbách. Smlouva s Františkem Václavem hrabětem Trauttmansdorffem ke stavbě mariánského sloupu na litomyšlském náměstí roku 1713 ho vrátila zpět ke své rodině. Na sloupu pracoval společně s Giovannim Battistou Alliprandim, který touto dobou pozvolna dohasínal. Rok po dokončení litomyšlského sloupu, v roce 1717, získal zakázku v Letohradě a až do roku 1725 na ni pracoval. Jedná se také o mariánský sloup, avšak velkolepěji pojatý s reliéfní výzdobou a početnějším výskytem soch. Obě statue vznikly jako poděkování za ochranu před morem.

Antonín Appeller působil i v České Třebové, kde vytvořil dvojici soch původně pro most přes řeku Třebovku. Dnes lze sv. Barboru se sv. Kateřinou spatřit před kostelem sv. Jakuba Většího. Působil nejspíš i v Lanškrouně, kde se před kostelem sv. Anny nachází zpodobnění Panny Marie Bolestné a sv. Antonína Paduánského. Sv. Jan Sarkander před lanškrounským zámkem, stál původně na mostě v Nádražní ulici spolu s dalším mučedníkem zpovědního tajemství sv. Janem Nepomuckým, který je také dnes u zámku, ale týká se rukopisu zcela jiného autora.

Návrat do Litomyšle reprezentuje socha sv. Jana Kalasanského v nice na fasádě dnešního Regionálního muzea. Známá je výpomoc ve výzdobě interiéru kostela Nalezení sv. Kříže, kterou měl za úkol barokně vyzdvihnout Matyáš Bernard Braun. Práce se však nezhostil dle představ objednavatelů a k úpravám byl sezván Jiří František Pacák a Antonín Appeller. František Václav hrabě Trauttmannsdorff se zasloužil o barokní vzhled města. Pacáka přizval k výzdobě zdí zámecké zahrady, kam nechal vystavět Apollona, Cereru, Plutona a Dianu. Minerva a Marta jsou dílem Václava Hendrycha. Ani Antonína nenechal bez práce. Archivně jsou doložené drobné práce na zámku.

Předposlední zmínka o Antonínovi je ze zámeckých účtů Františka Václava hraběte Trauttmansdorffa, který roku 1731 vyplatil finanční odměnu za práci na zámku. Byla to pravděpodobně jeho poslední umělecká činnost, v roce 1735 Antonín Appeller zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tvorba se soustředí na zobrazení biblické tematiky v klasicizujícím duchu. Nesnaží se rozhýbávat tolik své postavy jako tomu bylo ve tvorbě Matyáše Bernarda Brauna a to i přes dlouholetou kamenickou tradici v jeho rodině. Antonínovy sochy jsou typické svým žalostným výrazem ve tváři se spadlými koutky víček dolů. Obličejový typ je také charakteristický svým velkým nosem.

Archivně doložené[editovat | editovat zdroj]

  • Mariánský sloup v Litomyšli
    1713–1716
    Pískovec, pozlaceno; výška přes 11 m
    Litomyšl, Smetanovo náměstí
    Literatura: Matějka 1908; Šorm 1939; Lašek 1946, s. 14; Poche 1978, s. 299; Maxová 1997; Nejedlý 2008, s. 333, 334, 340, 343; Skřivánek 2009; Řeháková 2011, s. 25
  • Mariánský sloup v Letohradě
    1717(18) – 1721
    Pískovec, pozlaceno; výška 15 m
    Letohrad, Václavské náměstí
    Literatura: Skála 1948; Poche 1978, s. 225; Maxová 1998; Nejedlý 2008; Suchánek 2011
  • Vázy s lidskými maskami
    1731
    Pískovec; výška ? m
    Zámek Litomyšl, atika portálu zámeckého pivovaru
    Literatura: Matějka 1908, s. 45; Poche 1978, s. 292

Doložitelné na základě stylové analýzy[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. Kateřina
    1717
    Pískovec; výška ? m
    Česká Třebová, před kostelem sv. Jakuba Většího
  • Sv. Barbora
    1719
    Pískovec; výška ? m
    Česká Třebová, před kostelem sv. Jakuba Většího
    Literatura: Poche 1977, s. 201; Gilar 2004; Cibulka 1935b, s. 60–61
    Zdroj:http://www.delostrelectvo.army.cz/html/barbora-1-110.html (vyhledáno 30. 3. 2012)
  • Sv. Antonín Paduánský
    1717
    Pískovec; výška 175 cm (s podstavcem 325 cm)
    Lanškroun, před kostelem sv. Anny
    Literatura: Cibulka 1935b, s. 146–147; Poche 1978, s. 207
  • Panna Marie Bolestná
    1719
    Pískovec; výška 175 cm (s podstavcem 325 cm)
    Lanškroun, před kostelem sv. Anny
    Literatura: Cibulka 1935b, s. 146–147; Poche 1978, s. 207; Kořán 1999, s. 142
  • Sv. Josef Kalasanský
    1720
    Pískovec; výška ? m
    Litomyšl, nika ve fasádě Regionálního muzea
    Literatura: Poche 1978, s. 299; Rulíšek 2006; Randáková 2010
  • Sv. Jan Sarkander
    1722
    Pískovec; výška s podstavcem 435 cm
    Lanškroun zámecké nádvoří
    Literatura: Poche 1978, s. 207; Cibulka 1935b, s. 169
  • Sv. Jan Nepomucký
    nedatováno (20.–30. léta 18. století)
    Pískovec; výška 180cm
    Litomyšl, Lány
    Literatura: Lašek 1945; Poche 1978, s. 299; Perůtková 2009
  • Sv. Jan Nepomucký
    1732
    Maletínský pískovec; výška 190 cm (s podstavcem 383 cm)
    Morašice u Litomyšle, před farním kostelem sv. Petra a Pavla
    Literatura: Matějka 1908c, s. 137; Poche 1978, s. 421; Rejman 2006

Nejasného autorství[editovat | editovat zdroj]

  • Kazatelna kostela sv. Antonína Paduánského
    1711
    Dřevo, polychromováno; výška ? m
    Opatov, kostel sv. Antonína Paduánského
    Literatura: Matějka 1908b, s. 139, 140, 141; Pipek 2009
  • Hlavní oltář kaple sv. Jana Nepomuckého
    kolem 1730
    Dřevo, polychromováno, pozlaceno; výška ? m
    Opatov, kaple sv. Jana Nepomuckého
    Literatura: Matějka 1908b, s. 145; Poche 1978, s. 535; Vaňková 2009, s. 9
  • Sv. Augustin
    nedatováno (30. léta 18. století)
    Pískovec, výška ? m
    Litomyšl, nika ve fasádě domu na Smetanově náměstí č. p. 96
    Literatura: Poche 1978, s. 293; Rulíšek 2006; Randáková 2009, s. 14

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tereza Jiroušková, Antonín Appeller (bakalářská diplomová práce), Filozofická fakulta UPOL - Katedra dějin umění, Olomouc, 2012.
  • Tereza Jiroušková, Sochař Antonín Appeller (1677 - 1735), in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska, svazek 14, Litomyšl, 2013, s. 56-77.
  • Ilse Hager, Die Appeller: Geschichte einer Innsbrucker Bürgerfamilie (disertační práce), Der Geisteswissenschaftlichen Fakultät der Leopold-Franzens Universität), Innsbruck 1986.
  • Jitka Kuběnková, Kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli: Sochařská a malířská výzdoba (bakalářská diplomová práce), Seminář dějin umění MUNI, Brno 2005.
  • Pavla Perůtková, Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého (bakalářská diplomová práce), Fakulta restaurování UPCE, Litomyšl 2009.
  • Petr Rejman, Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého z Morašic (diplomová bakalářská práce), Fakulta restaurování UPCE, Litomyšl 2006.
  • Jana Řeháková, Kult Jana Nepomuckého v Tyrolsku (bakalářská diplomová práce), Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2011.
  • Jana Vaňková, Nářeční řemeslnická terminologie v Opatově (bakalářská diplomová práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009, s. 9.
  • Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, Praha 1958.
  • Josef Cibulka - Jan Sokol, Česká Třebová, in: Soupis památek historických a uměleckých v okresu lanškrounském, Praha 1935, s. 45–74.
  • Josef Cibulka – Jan Sokol, Lanškroun, in: Soupis památek historických a uměleckých v okresu lanškrounském, Praha 1935, s. 119–172.
  • Štěpán Gilar, Dějiny českotřebovské farnosti v letech 1415 – 1670, in: Českotřebovská farnost v historii: sborník studií k 200. výročí vystavění kostela sv. Jakuba, Česká Třebová 2004, s. 21–58.
  • Ludmila Kesselgruberová, Balada o vášni: podoby barokního sochařství východních Čech, Česká Třebová 2009.
  • Ivo Kořán, Braunové, Praha 1999.
  • František Lašek, Ze staré slávy Litomyšle, Litomyšl 1933.
  • František Lašek, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, Litomyšl 1945.
  • Marie Marešová, Evžen Savojský píše litomyšlskému pánu Františku Václavovi z Trauttmannsdorffu, Edice osmi dopisů z let 1718-1726, in: Prameny k dějinám Pardubického kraje, Pardubice 2007, s. 73-90.
  • Boh. Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Litomyšl, in: Soupis historických a uměleckých památek v Království českém od pravěku do počátku 19. stol. v politickém okresu Litomyšlském, Praha 1908, s. 15–127.
  • Boh. Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Opatov, in: Soupis historických a uměleckých památek v Království českém od pravěku do počátku 19. stol. v politickém okresu Litomyšlském, Praha 1908, s. 139-145.
  • Boh. Matějka - Josef Štěpánek - Zdeněk Wirth, Morašice, in: Soupis historických a uměleckých památek v Království českém od pravěku do počátku 19. stol. v politickém okresu Litomyšlském, Praha 1908, s. 134-137.
  • Ivana Maxová, Vratislav Nejedlý, Miloš Suchomel, Pavel Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Ústí nad Orlicí, Praha 1998.
  • Ivana Maxová – Vratislav Nejedlý, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy v okrese Svitavy, Praha 1997.
  • Vratislav Nejedlý - Pavel Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Pardubickém kraji, Praha 2008.
  • Jan Pipek, František Jiří Pacák, 2009, (nepublikováno), archiv autora.
  • Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1. díl, Praha 1977.
  • Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2. díl, Praha 1978.
  • Alena Randáková, Vyprávění o litomyšlských domech 26. část, Lilie 2, Litomyšl 2009, s. 14.
  • Alena Randáková, Vyprávění o litomyšlských domech 43. část, Lilie 7, Litomyšl 2010, s. 12.
  • Květa Reichertová, Litomyšl, Praha 1977.
  • Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006.
  • František Skála, Kyšperk: Historický nástin stavebního vývoje města Kyšperka, Kyšperk 1948.
  • Milan Skřivánek, Litomyšl 1259 - 2009, město kultury a vzdělávání, Litomyšl 2009.
  • Pavel Suchánek, Jan Sturmer v Moravské Třebové a v lomech u Mladějova: příklad dílenské praxe barokního sochaře, in: Barokní sochařství v Moravské Třebové, Moravská Třebová 2011, s. 17–23.
  • Antonín Šorm - Antonín Krejča, Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Příspěvky k studiu barokní kultury. Praha 1939.
  • Josef Tejkl, Počátky tvorby J. F. Pacáka a její sociální kořeny, Umění XXIX, 1981, s. 427.
  • Václav Veber et al., Dějiny Rakouska, Praha 2002.
  • Milada Vilímková, Některá díla Matyáše Bernarda Brauna v očích soudobé kritiky, in: Matyáš Bernard Braun 1684 - 1738. Sborník vědecké konference v Praze 26. a 27. listopadu 1984, Praha 1988, s. 130-133.
  • Vít Vlnas, Jan Nepomucký: Česká legenda, Praha 1993.