Červená (Letohrad)
| Červená | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Letohrad |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′28″ s. š., 16°28′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 205 (2021)[1] |
| Katastrální území | Červená (2,72 km²) |
| PSČ | 561 51 |
| Počet domů | 62 (2011)[2] |
  Červená | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 80632 |
| Kód k. ú. | 680630 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červená (dříve Rotnek, německy Roteneck) je vesnice, část města Letohrad v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Letohradu. V roce 2009 zde bylo evidováno 71 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 214 obyvatel.[4]
Červená je také název katastrálního území o rozloze 2,72 km2.[5]
Kaple Nejsvětější Trojice[editovat | editovat zdroj]
Osada Červená (do roku 1950 pojmenovaná Rotnek[6]), nyní součást obce i farnosti Letohrad, bývala od roku 1726 součástí obnovené farnosti Písečná a neměla nikdy svůj kostel. Později patřila k faře Hnátnice, kam také obyvatelé Červené do výstavby vlastního hřbitova pohřbívali.
Kaple Nejsvětější Trojice měla být společně se hřbitovem stavěna v roce 1938, na základě schválení konzistoře v Hradci Králové a podle stavebního plánu arch. B. Dvořáka z Pardubic. Když však pan farář o prázdninách 1938 náhodně zjišťoval u jednoho zedníka, jaká je situace, dozvěděl se, že kaple je prakticky dostavěná, avšak podle neschválených plánů, které zpracoval architekt Stanislav Tošovský z Ústí nad Orlicí. Dokončena byla v roce 1939.
Kaple je zasvěcena Nejsvětější Trojici a českým patronům. Její svěcení vykonal a mši svatou sloužil osobní děkan z Kyšperka Adolf Hubálek dne 4. října 1942, kázání měl farář Karel Šrajbr. Dne 28. října 1942 byla prohlášena kaple Nejsvětější Trojice za veřejnou s právem sloužení mše svaté.
Vybavení kaple: oltář zhotovil Karel Krátký z Pardubic, křížová cesta je dar nejmenované dárkyně a byla svěcena o poutní slavnosti v neděli na Nejsvětější Trojici 20. června 1943. Dne 29. května 2005 o pouti byl slavnostně požehnán a zavěšen nový zvon.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. 2003-12-22 [cit. 2010-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Stanislav. Sakrální stavby a motivy v obcích farnosti Letohrad. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1999.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červená na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rotnek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Červená na webu ČÚZK
