Karel Škorpil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Škorpil
Karel Škorpil
Karel Škorpil
Narození 15. července 1859
Vysoké Mýto
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. března 1944 (ve věku 84 let)
Varna
BulharskoBulharsko Bulharsko
Místo pohřbení Pliska
Alma mater Univerzita Karlova
České vysoké učení technické v Praze
Povolání antropolog, kunsthistorik, archeolog, historik, diplomat a učitel
Děti Václav Škorpil
Příbuzní Hermenegild Škorpil a Vladislav Škorpil[1] (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Busta Karla Škorpila v Archeologickém muzeu ve Varně

Ing. Karel Škorpil (15. července 1859, Vysoké Mýto[2]9. března 1944, Varna) byl český archeolog, který objevil první bulharské hlavní město Plisku. S bratrem Hermenegildem působili v Bulharsku, položili základy bulharské archeologie a založili archeologické muzeum ve Varně.[3]

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Studoval na reálce v Pardubicích a na polytechnickém ústavě v Praze. Od roku 1882 působil jako profesor na různých gymnáziích v Bulharsku (Plovdiv, Veliko Tarnovo, Ruščuk, Varna) a při té příležitosti důkladně zkoumal bulharskou krajinu, zejména z archeologického hlediska. Jako první vyslovil hypotézu, že hlavním městem staré bulharské říše nebyl Preslav, nýbrž dnešní Pliska, blízko tehdejší vesnice Aboba. Tuto domněnku pak potvrdily vykopávky, kterých se také zúčastnil.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Společně s bratrem Hermenegildem vydali:

  • Archeologički i istorički izslědovanija v Trakija (1885)
  • Geografija i statistika na Bъlgarija
  • Pametnici iz Bъlgarsko: Trakija (1888)
    • Černomorsko krajbrěžije (1892)
    • Sěveroiztočna Bъlgarija
    • Mogili (1898)
  • Antische Inschriften aus Bulgarien (»Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen« Wien, XV. až XVII.)
  • O krašských zjevech v Bulharsku (»Rozpravy« české akademie IV.)
  • Sources et pertes des eaux (»Mémoires de la société de spéléologie«, Paris 1898)
  • Altbulgarische Inschriften (»»Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen« XIX.)
  • Památky thrácké (»České filologické museum« VI.)[3]

Na počest bratrů Škorpilových je pojmenována vesnice Škorpilovci na černomořském pobřeží Bulharska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1848-1860 ve Vysokém Mýtě, sign.2888, ukn.1860, str.498. Dostupné online
  3. a b c Ottův slovník naučný, heslo Škorpil, Karel. Sv. 24, str. 651

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Škorpil, Karel. Sv. 24, str. 651
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Škorpil, Karel. Sv. 12, str. 784

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]