Krajské technické muzeum
| Krajské technické muzeum | |
|---|---|
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Kpt. Poplera 272, Vysoké Mýto, 566 01, Česko |
| Založeno | 1871 |
| IČO | 00372331 (VR) |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′10,84″ s. š., 16°10′15,92″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajské technické muzeum je muzejní instituce ve Vysokém Mýtě v okrese Pardubice. Muzeum, které je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, sídlí v historické budově bývalé zemědělské školy v ulici Kpt. Poplera na Choceňském Předměstí. Jeho specializací jsou technické památky, například vývoj karosářství prezentovaný prostřednictvím firmy Carrosserie Sodomka či expozice hasicí techniky firmy Stratílek. Druhou budovou muzea je skupina tří měšťanských domů v ulici A. V. Šembery v centru města (včetně Šemberova domu), kde muzeum do roku 2025 sídlilo. Tam funguje pobočka pod názvem Muzeum regionu Vysoké Mýto, která se věnuje regionálním dějinám. Krajské technické muzeum má ve správě rovněž barokní areál ve Vraclavi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Muzeum bylo založeno v roce 1871 Karloušem Richterem, který vytvořil a spravoval nejstarší soupis s názvem „Katalog věcný Obecného muzea“. Další významnou osobou byl V. V. Škorpil, který vytvořil další tři evidenční knihy pojmenované „Soupis Městského muzea vysokomýtského“ s informacemi o sbírkových předmětech.
Do roku 2015 neslo muzeum název Okresní muzeum ve Vysokém Mýtě, poté do roku 2025 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě.[1] Do roku 2003 ho zřizoval stát, od té doby je jeho zřizovatelem Pardubický kraj.[2] Muzeum dlouhodobě sídlilo v rodném domě Aloise Šembery v centru města, přičemž součástí muzea byly i dva sousední měšťanské domy.
Pro potřeby rozšiřující se expozice firmy Sodomka byla v roce 2014 zřízena v budově staré radnice na náměstí nová pobočka – Muzeum českého karosářství. Původně ji spravovala městská organizace, později ji převzalo Regionální muzeum.[3][4] V expozici se nacházely ukázky Sodomkovy práce od kočárů, přes kabriolet Aero 50 Dynamik z roku 1940, až po vládní speciál Škoda VOS. Toto expozice bylo na podzim 2025 zrušena a exponáty byly přestěhovány do nové muzejní budovy v ulici Kpt. Poplera.[5]
Na přelomu let 2025 a 2026 byla dokončena rekonstrukce historické budovy bývalé zemědělské školy z roku 1903 v ulici Kpt. Poplera na Choceňském Předměstí. Sem bylo přeneseno i sídlo instituce, která od 1. ledna 2026 nese název Krajské technické muzeum. Prostory v ulici A. V. Šembery zůstaly součástí organizace jako Šemberův dům. Zrekonstruovaná budova na Choceňském Předměstí byla pro veřejnost otevřena 18. dubna 2026.[6]
Pobočky a expozice
[editovat | editovat zdroj]Hlavní budova
[editovat | editovat zdroj]Expozice v hlavní budově Poplerově ulici se zaměřují na technické výrobky, firmy a pracovníky na území Pardubického kraje. Mají zde být rovněž představeny různé fyzikální a mechanické principy, které byly u těchto výrobků použity, proto je expozice vybavena interaktivními prvky a hrami. Dále se zde nacházejí tvořivé dílny nebo depozitáře, z nichž některé mají být dlouhodobě otevřené veřejnosti.
Expozice:
- Jednou stopou – věnuje vývoji cyklistiky od prvopočátků v podobě draisiny, až po současné bicykly
- Pomocník v domácnosti – v jedné místnosti si lze prohlédnout vývoj nástrojů určených k uklízení od dřevěných necek až po automatickou pračku
- Posaďte se u nás – expozice ukazující nábytkářské řemeslo
Šemberův dům
[editovat | editovat zdroj]
Původní sídlo muzea (komplex tří měšťanských domů, včetně Šemberova domu) se věnuje regionálním dějinám. Součástí je také knihovna, archiv, archeologické a konzervátorské pracoviště. Probíhají tu také různé přednášky a v přízemí jsou místnosti pro krátkodobé výstavy.
Expozice:
- Vysoké Mýto světové – stálá expozice v horním patře, která mapuje dějiny Vysokého Mýta a blízkého okolí.
Sbírky
[editovat | editovat zdroj]
Muzeum vlastní celkově zhruba 80 tisíc sbírkových předmětů velmi rozmanitých zaměření. Sbírky se dělí do následující 23 skupin: 1. Archeologie, 2. Architektura, 3. Zaměstnání venkovského lidu, 4. Těžba nerostů, 5. Řemesla, 6. Domácí a průmyslová výroba, 7. Živnosti a obchod, 8. Dopravní prostředky, 9. Textil, 10. Nádobí a nářadí kuchyňské, stolní a hospodářské, 11. Nábytek a zařízení, 12. Váhy a míry, 13. Stroje a nástroje (neřemeslné), 14. Optika a svítidla, 15. Zbraně a sportovní potřeby, 16. Školství a osvěta, spolky a veřejný život, 17. Předměty pro zábavu a osobní potřebu, 18. Mince, medaile, odznaky, 19. Umělecké předměty, 20. Náboženství, 22. Archiv a 23. Přírodniny. Některé skupiny se dále dělí na podsbírky, kterých je celkem 64. Skupina architektura obsahuje 4 podsbírky, nádobí a nářadí obsahuje 7 podsbírek a textil jich má 10.
Mezi nezajímavější sbírkové předměty patří například v archeologických podsbírkách kamenné broušené nástroje, štípaná industrie, raně středověká předmincovní platidla (bronzové hřivny) nebo středověká militaria jako železné šipky, meč nebo fragment drátěné košile. Zajímavý je i precizně zpracovaný model zemědělské usedlosti z Vysokomýtska, který byl vystaven na Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891
Ve sbírce knih jsou nejhodnotnější tři prvotisky z 15. století, nejstarší se datuje do roku 1483. Ve sbírce jsou i zeměpisné, politické, vojenské, silniční i geodetické mapy, nejhodnotnější z nich jsou mapa Moravy Moravia Marchionatus J. A. Komenského, mapa Čech Bohemiae regnum in XII. Circulos divisum od J. K. Müllera z roku 1720 a mapa Moravské země od A. V. Šembery vytvořená roku 1863.
Ve výtvarném umění jsou zastoupeni jak místní autoři, například Z. Chotěnovský, J. Juška, V. Prátr nebo A. Šauer, tak i velká část práce J. Šembery a skicáky J. Venuty s kolekcí vedut. Dále muzeum vlastní i ikonografické materiály zachycující výtvarné umění Střední Evropy z první poloviny 19. století. Nejstarším sbírkovýnm předmětem je náhrobní kámen ze 14. století, který byl původně umístěn v chrámu sv. Vavřince.
Muzeum vlastní i fotografické pozitivy jak profesionálních fotografů jako byl F. Berger, F. A. Brožek, F. Khýn, J. Lukeš, J. Teplý, J. Eckert a třeba J. F. Langhans, tak i amatérských fotografů jako byl J. Černý, S. Loskot, Z. Mauer, J. Skarlický, V. Švadlena, R. Drahoš nebo S. Wirth. Významné místo v muzeu má amatérský fotograf V. Votrubce, který zdokumentoval lidový oděv a architekturu z 90. let 19. století. Jiný profesionální fotograf Jan Popelka dokumentoval řadu významných událostí ve Vysokém Mýtě i zajímavé stavby ve městě po dobu zhruba 50 let v první polovině 20. století. Během návštěvy T. G. Masaryka v roce 1929 byl pořízen film, který tuto událost zachycuje. Vystavený exponát je ale kopie z nehořlavých materiálů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Krajské technické muzeum, IČO 00372331 [online]. Rzp.gov.cz [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie muzea [online]. Muzeum-myto.cz [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Vysoké Mýto zvažuje, jak využije budovy po Muzeu českého karosářství [online]. Orlicky.denik.cz, 2025-10-07 [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
- ↑ BRÁZDOVÁ, Tereza. V Muzeu českého karosářství ve Vysokém Mýtě představují nablýskané veterány [online]. Rozhlas.cz, 2016-12-01 [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUPOVÁ, Barbora. Ve Vysokém Mýtě už brzy zanikne Muzeum českého karosářství. Exponáty se přesunou do nové budovy [online]. Irozhlas.cz, 2025-10-21 [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
- ↑ LATISLAV, Radek. Ve Vysokém Mýtě dokončili krajské technické muzeum, bez dotace by nevzniklo [online]. Idnes.cz, 2026-04-17 [cit. 2026-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajské technické muzeum na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
