Ruský kuželník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ruský kuželník v parku

Ruský nebo také závěsný kuželník (ruské kuželky) je společenská hra, jež se obvykle hraje pod širým nebem na zahradě, na hřišti či v parku, je možné ji hrát i v tělovičně nebo v klubovně. Zařízení se skládá z jednoduchého stojanu vysokého přibližně 2 metry (svým tvarem připomíná malou šibenici). Na tomto stojanu je zavěšena na provazu respektive pevně upoutána tvrdá hrací koule, nejčastěji koule dřevěná (může být i plastová). Pod stojanem je umístěna vodorovná deska o rozměrech 50 × 50 centimetrů, na které se staví 9 hracích kuželek (v pravidelném čtvercovém rozestavení 3 × 3). Hráči mohou hrát jak individuálně tak ve družstvech. Hra je vhodná i pro tělesně postižené.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Hráč se postaví či posadí zhruba 1,2 až 1,4 metru od stojanu, uchopí do rukou upoutanou kouli, kterou posléze vypustí tak, aby se koule upoutaná na závěsu zhoupla a opsala oblouk. Při zpětném zhoupnutí pak koule musí zezadu narazit do stojících kuželek (přímý náraz zepředu není platný) a hráč ji musí zachytit, aby nesrážela další kuželky. Úkolem hráče je shodit co nejvíce kuželek stejně jako je tomu u klasických kuželek nebo při bowlingu. Každý hráč má na sražení kuželek tři hody. První hod je do plně postavených kuželek, další dva jsou na doražení zbylých. Poražené kuželky se z hracího pole odstraňují. Počet sérií o třech hodech není omezen, záleží na domluvě hráčů.

Bodování[1][editovat | editovat zdroj]

Za každou sraženou figurku získává hráč jeden bod. Mimo to může získat bonifikaci za nestandardní sražení figurek. Bonifikaci lze v rámci série o třech hodech získat pouze jednu.

Bonifikace
Způsob sražení figurek Počet bodů
Pouze libovolná řada tří krajních kuželek 5 bodů
Pouze prostřední řada kuželek 7 bodů
Pouze prostřední kuželka (kuželka krále) 10 bodů


Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pravidla ruských kuželek [online]. kulecnikar.cz [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]