Přeskočit na obsah

Zdeněk Beran (historik)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. PhDr. Zdeněk Beran, Ph.D.
3. ředitel HIÚ FF UHK
Úřadující
Ve funkci od:
2020
PředchůdceJiří Hutečka
Prorektor pro zahraniční vztahy Univerzity Hradec Králové
Ve funkci:
2018 – 2020
PředchůdceMgr. Karel Kouba, M.A., Ph.D.[1]
NástupceMgr. Leona Stašová, Ph.D.
Proděkan pro zahraniční a vnější vztahy FF UHK
Ve funkci:
2017 – 2018
PředchůdcePhDr. Jiří Štěpán, Ph.D.
NástupceMgr. Jan Prouza, Ph.D.
Narození9. dubna 1983 (41 let)
Kutná Hora
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové
Zaměstnánípedagog, historik
Profesehistorik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Beran (* 9. dubna 1983, Kutná Hora)[2] je český historik specializující se na dějiny českého pozdního středověku. Od roku 2020 je také ředitelem Historického ústavu FF UHK.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Beran se narodil 9. dubna 1983 v Kutné Hoře. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové učitelství pro střední školy, obor dějepis a matematika, kde roku 2008 získal magisterský titul. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě UHK, kde roku 2010 získal titul PhDr. obhajobou rigorózní práce „Poslední páni z Michalovic. Jan IV. Kruhlata a Jindřich II. Kruhlata“.[3] Tato práce ještě týž rok vyšla knižně v nakladatelství Veduta.[4]

V roce 2012 získal titul Ph.D. v oboru České a československé dějiny a nastoupil jako odborný asistent na Historický ústav FF UHK.[5] V letech 2017 až 2018 vykonával funkci proděkana pro zahraniční a vnější vztahy FF UHK, mezi lety 2018 až 2020 funkci prorektora pro zahraniční vztahy Univerzity Hradec Králové.[5][6] Roku 2020 obhájil na FF UJEP habilitační práci „Mír a násilí v kontextu proměn společenského řádu pozdně středověkých Čech“ a získal titul docenta v oboru České dějiny.[7] V roce 2020 vystřídal Jiřího Hutečku na pozici ředitele Historického ústavu FF UHK.

Podílel se na projektech Věnná města českých královen či Landfrýdní hnutí v zemích České koruny, je členem Centra urbánní historie při FF UHK.[8][9] Zapojuje se i do dalších projektů, od roku 2017 je členem skupiny Medieval Central Europe Research Network (MECERN).[10] Od roku 2022 je vedoucím redaktorem odborného časopisu Historia Aperta[11].

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Beran se specializuje zejména na dějiny českého pozdního středověku, zejména na problematiku landfrýdů, dále na dějiny české šlechty, věnných měst a královských dvorů. Publikuje například v Českém časopise historickém, Východočeských listech historických či v periodiku Mediaevalia historica Bohemica.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Zdeněk BERAN, Poslední páni z Michalovic, 2010[4]
  • Zdeněk BERAN, Boleslavský landfrýd 1440–1453, 2012[12]
  • Zdeněk BERAN a kol., Východočeská šlechta, její sídla a teritoria, 2013 [13]
  • Zdeněk BERAN, Landfrýdní hnutí v zemích České koruny: snahy o zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti ve středověké společnosti, 2014[14]
  • Zdeněk BERAN, Martin ŠANDERA a kol., Poděbradská éra v zemích České koruny, 2017[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KRÁLOVÉ, Univerzita Hradec. Univerzita Hradec Králové má ode dneška nové vedení. Univerzita Hradec Králové [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zdeněk Beran Archivováno 18. 11. 2022 na Wayback Machine. v Lexikonu historiků a historiček. [cit. 2024-04-10]
  3. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Zdeněk Beran. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BERAN, Zdeněk. Poslední páni z Michalovic : Jan IV. ([dagger] 1435/1436) a Jindřich II. ([dagger] 1468). Vydání první. vyd. České Budějovice: Veduta 222 pages, xVI pages of color plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-86829-56-2, ISBN 80-86829-56-1. OCLC 740923290 
  5. ↑ a b Osoba - Univerzita Hradec Králové. www.uhk.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Přihlásit se k Facebooku. Facebook [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Habilitační řízení. ff.ujep.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Členové týmu | Věnná města českých královen. www.kralovskavennamesta.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ LIDÉ – Centrum urbánní historie [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zdeněk Beran | University of Hradec Králové - Academia.edu. uhk.academia.edu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRÁLOVÉ, Univerzita Hradec. Historia Aperta. Univerzita Hradec Králové [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ BERAN, Zdeněk. Boleslavský landfrýd 1440-1453 : krajský landfrýdní spolek v pohusitských Čechách. Vydání první. vyd. České Budějovice: [s.n.] 206 pages ., viii pages of color plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-86829-74-6, ISBN 80-86829-74-X. OCLC 868031638 
  13. ↑ BERAN, Zdeněk. Východočeská šlechta, její sídla a teritoria. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 254 pages ; 16 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-259-7, ISBN 80-7422-259-4. OCLC 885200824 
  14. ↑ BERAN, Zdeněk. Landfrýdní hnutí v zemích České koruny : snahy o zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti ve středověké společnosti. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: [s.n.] 253 Seiten s. Dostupné online. ISBN 80-86829-93-6, ISBN 978-80-86829-93-7. OCLC 1242725380 
  15. ↑ ŠANDERA, Martin. Poděbradská éra v zemích České koruny. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 340 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-538-3, ISBN 80-7422-538-0. OCLC 985517581 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ředitel Historického ústavu FF UHK
Předchůdce:
doc. Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D. 		od 2020
doc. PhDr. Zdeněk Beran Ph.D.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Beran_(historik)&oldid=24038221“