Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický
Okres Pardubice
Obec Lázně Bohdaneč
Lokalita Masarykovo náměstí Lázně Bohdaneč
Souřadnice
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)
Základní informace
Církev Římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Královéhradecká
Farnost Římskokatolická farnost Lázně Bohdaneč
Architektonický popis
Architekt Tomáš Haffenecker
Typ stavby baroko
Výstavba 1728–1737
Specifikace
Stavební materiál cihly
Odkazy
Ulice Masarykovo nám.
Oficiální web http://www.bihk.cz/dieceze/lazne-bohdanec/
Kód památky 22030/6-2043 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny se nalézá na Masarykově náměstí v centru města Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice. Barokní kostel je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 22030/6-2043.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současný barokní kostel byl postavený v letech 17281737 na místě staršího gotického kostela stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera. Spodní část věže je gotická a byla zvýšena roku 1860 stavitelem Františkem Schmoranzem. Další opravy kostela byly prováděny v letech 1924, 1935 a na konci 20. století.

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

Architektura Jednolodní kostel má obdélnou, uprostřed rozšířenou kostelní loď. V průčelí kostela stojí gotická věž na čtvercovém půdorysu. Užší čtvercový presbytář je zaklenutý českou plackou a se sakristií je umístěn na severní straně. Nad presbytářem je umístěn sanktusník. Vchod do kostela je ze severní strany chrámové lodi.

Rohy kostelní lodi vyplňují vyduté pilastry s římsovými hlavicemi. Triumfální oblouk je zaklenut polokruhovým pasem. Archivolta je profilována. Loď zaklenuta valenou klenbou s lunetami nad okny. Jednotlivá pole klenby oddělují pasy podepřené představenými pilíři s římsovými hlavicemi. Mezi představenými pilíři vznikají pod okny mělké výklenky pro oltáře. Kruchta s dřevěným barokním zábradlím je podklenuta pásem valené klenby s lunetami. Prospekt varhan z 18. století byl v 19. století upraven, stejně jako varhanní stroj. Okna lodi jsou půlkruhově zaklenutá.

Fasáda kostela je hladká, s vápenocementovou omítkou světle okrové barvy nátěru. Střešní krytina kostelní lodi je z pálených tašek - bobrovek, na věži a sanktusníku je měděný plech.

Interiér Pod presbytářem, vyvýšeným oprotzi lodi pomocí schodu, jsou dvě krypty, nyní nepoužívané a zčásti zasypané. Vnitřní výzdoba kostela je barokní.

  • Hlavní oltář sv. Maří Magdaleny s obrazem titulární světice uprostřed, má malovaný iluzivní architektonický rámec s postavami sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha s pádlem, sv. Libora a sv. Romedia s medvědem. Autorem malby je barokní malíř Josef Kramolín.
  • Oltář svatého Floriána má na pozadí obrazu světce znázorněn požár bohdanečského náměstí v roce 1772 s původní stavbou radnice o třech štítech, která tehdy rovněž vyhořela.
  • Oltář Neposkvrněného Početí Panny Marie, s bíle štafírovanou dřevěnou sochou Imakulaty stojící na zemské sféře, ovinuté hadem hříchu, po stranách sochy Mariiných rodičů - sv. Anny a sv. Jáchyma.
  • Oltář sv. Jana Nepomuckého je vyzdoben dřevěnou bíle štafírovanou sochou sv. Jana mezi anděly, kteří nesou v kartuších reliéfní scény z jeho života (Zpověď královny Žofie a Svržení světce z Karlova mostu), v nástavci oltářní architektury je v ,paprsčité svatozáři umístěna řezba staroboleslavského paládia ve skutečné velikosti
  • Obraz neurčené poutní madony v zaskleném rámu visí na jižní stěně presbytáře

Vzácné barokní sochy vytvořil řezbář a sochař Ignác Rohrbach.

Věž V chrámové věži visí 5 zvonů a jsou zde původní věžní hodiny. Ve střeše věže je dodnes vidět komín pece z věžní světnice, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček s početnou rodinou.

V dlažbě kolem kostela jsou několika kříži schématicky naznačny hroby někdejšího farního a městského hřbitova, zrušeného v 19. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]