Karel Řepa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Řepa
Narození 23. října 1895
Nový Ples
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. března 1963 (ve věku 67 let)
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Centrální hřbitov v Pardubicích
Povolání architekt
Děti Miroslav Řepa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Řepa (23. října 1895, Nový Ples[1]2. března 1963, Pardubice) byl český architekt, zejména autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Jeho syn Miroslav Řepa je rovněž architektem. Karel Řepa je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Řepa studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil (s Plečnikem si dopisoval ještě v 50. letech). Později pracoval krátce v Praze v ateliéru arch. Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení.

Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu (květen až říjen 1931), na kterou navrhl ceněné a mezinárodně publikované funkcionalistické pavilony – například letní kavárnu U jezírka v Tyršových sadech. Dodnes se z výstavy dochovaly pouze části sportovního stadiónu s klopenou cyklistickou dráhou a hlavní pavilon – budova Průmyslového muzea (dnešní Střední průmyslová škola potravinářská).

Významný je Řepův projekt pardubického hlavního nádraží, na kterém v letech 1947–1948 spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem, byla dokončena už ve stalinské éře.

Po smrti byl zpopelněn a pohřben na Centrálním hřbitově v Pardubicích.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Dům Josefa Otty od Karla Řepy, v pozadí vlevo kino Jas
Průmyslové muzeum (dnes potravinářská škola) v Pardubicích, budova vlevo je někdejší Hotel Grand od Josefa Gočára
Dům manželů Bubeníčkových

V Pardubicích[editovat | editovat zdroj]

  • Dům Josefa Otty (1921–1932), Bratranců Veverkových 396, Smilova 397
  • Hrobka Josefa Otty (?), Centrální hřbitov v Pardubicích
  • Rodinný dům (1925), Bulharská ulice, čp. 814
  • Rodinný dům (1925–1926), Sezemická ulice, čp. 783
  • Vila Viktora Kříže (1925), kulturní památka, Bulharská ulice, čp. 655
  • Průmyslové muzeum (1927–1931), Náměstí Republiky čp. 116
  • Kolonie rodinných domků Spořilov (1927–1929), ulice Spořilov, Studánecká, Počápelská, Ke Kamenci
  • Činžovní a obchodní dům U Kapitána (1928), Jana Palacha, čp. 1380
  • Činžovní dům, Zborovské náměstí, čp. 1563
  • Dům živnostenského družstva (1930), Nerudova čp. 1366
  • Výstava tělesné výchovy a sportu (1930–1931)
  • Kino Červeného kříže (později Jas 70) (1932–1933), Bratranců Veverkových, čp. 900
  • Obchodní a obytný dům firmy Kolařík (1934–1936), Třída Míru, čp. 97
  • Dům manželů Bubeníčkových (1934–1939), U Husova Sboru, čp. 1918
  • Dům Rolnického družstva Pardubice (1935–1938), Třída Míru, čp. 79
  • Obchodní a činžovní dům (1939), Smilova ulice, čp. 1975
  • Dům Okresní nemocenské pojišťovny (1941), U Husova Sboru, čp. 1712
  • Pardubice hlavní nádraží, kulturní památka (projekt 1947–1948, realizace 1949–1959)
  • Obytné domy (1947–1948), Dašická ulice, čp. 1160, 1161, 1162, 1288

Mimo Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1868-1899 Nový Ples , sign. 67-4208, ukn 4000, str.128. Dostupné online.
  2. Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PANOCH, Pavel; LUKEŠ, Zdeněk. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice: Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X. (česky) 
  • PANOCH, Pavel. Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot. Pardubice: Helios, 2003. ISBN 80-85211-15-7. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]