Adolf Foehr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adolf Foehr
Adolf Foehr
Adolf Foehr
Narození20. června 1880
Norimberk
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí7. října 1943 (ve věku 63 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Foehr (20. června 1880 Norimberk7. října 1943 Praha[1]) byl pražský německý architekt a stavební rada, který ve dvacátých a třicátých letech realizoval množství staveb v Praze a na severu Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Již v dětství se s rodiči přestěhoval do Prahy. Vystudoval Německou vysokou školu technickou v Praze (Deutsche technische Hochschule in Prag). V letech 1899–1902 absolvoval mistrovskou školu na Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna a Jana Kotěry[2] a ve studiu pokračoval na Spolkové vysoké technické škole v Curychu. Během studia ve Švýcarsku se úspěšně zúčastnil architektonických soutěží v Praze (dvě první ceny). Nejstarší známé projekty jsou stavby po roce 1910 v secesním stylu. Později pracoval v novoklasicistním puristickém stylu.[3] Zdeněk Lukeš jeho styl popisuje jako poněkud těžkopádný, jeho stavby jsou zdobeny baldachýny, rizality a arkýři.[4] Ve třicátých letech se jeho styl zjednodušil až ke konstruktivismu. Pracoval pro pojišťovny Donau a Securitas. V Praze realizoval velké množství staveb, vedle bankovních a kancelářských budov postavil 57 nájemních domů,[3] přesto byl jako konzervativní architekt českou architektonickou veřejností ignorován.[4] Byl členem spolku Schlaraffia.

Ve věku 63 let zemřel v Psychiatrické léčebně v Bohnicích.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stavby v Praze[editovat | editovat zdroj]

  • po roce 1902 hrobka Julia Bauera, Olšanské hřbitovy, Praha[6]
  • po 1910 přestavba domu čp. 916, Praha 1 - Nové Město, Opletalova 11, Politických vězňů 16 pro potřeby Ústřední banky německých spořitelen[7]
  • 1910 - 1911 Vila PhDr. Wilhelma Wostrého čp. 339, Praha 6 - Bubeneč, Na Zátorce 10, Suchardova 4, U Vorlíků 11[8]
  • 1912 adaptace bankovního domu Allianz, Praha 1 - Staré Město, čp. 1081, Králodvorská 16, spolu s Alfonsem Wertmüllerem[3]
  • přestavba domu čp. 1683, Praha 1 - Nové Město, Hybernská 36, Opletalova 40[3]
  • 1914 - 1915 dům penzijního spolku čp. 593, Praha 1 - Nové Město, Ve Smečkách 24[9]
  • 1920 - 1921 úpravy Šelmberkovského paláce pro potřeby německého velvyslanectví, Praha 1 - Malá Strana, čp. 183, Thunovská ulice 18[10]
  • 1922 - 1925 Palác Škodových závodů (později Správa sociálního zabezpečení), Praha 5, Křížová 25
  • 1926 Nástavba domů čp. 1613 a 1617 pro Německou agrární banku, Praha 1 - Nové Město, Hybernská 38 a 40
  • 1926 - 1927 Kancelářská budova čp. 619, Praha 1 - Nové Město, Štěpánská 28 a 30[11]
  • 1926 - 1928 Kancelářská budova (Velkonákupna výrobních družstev) čp. 1163 s pasáží, Těšnov 5, Těšnov 7[3]
  • 1927 - 1928 Palác vídeňské pojišťovny Donau, dnešní název: Palác Purkyňova, Praha 1 - Nové Město, nároží Purkyňova 74/2 a Spálená 18; v roce 1931 upravil Bedřich Feuerstein
  • 1928 - 1930 Palác pojišťovny Securitas, Praha 1 - Nové Město, čp. 681, Vodičkova 18[3], dnes sídlo Městské části Praha 1.
  • 1930 Palác Dunaj, Praha 1, čp. 138, Národní třída 10 - Voršilská 14, koncept průčelí převzat od Josefa Havlíčka[4]
  • 1930 - 1932 Brandejsův obchodní dům, Praha 1 - Staré Město, Provaznická 397/12
  • 1932 Nájemní dům čp. 1229, Praha 7 - Holešovice, Veverkova 9[3]
  • 1935 Vila čp. 1846, Praha 6 - Dejvice, Sušická 19[3]
  • 1937 Přestavba vily čp. 392, Praha 6 - Bubeneč, Romaina Rollanda 4[12], původní stavba Matěj Blecha.
  • 1937 Nájemní domy Praha 10 - Vršovice, čp. 1061-1063, Bulharská 23 a Tolstého 19 a 21, pro pojišťovnu Securitas, stavba fa Nekvasil
  • 1937 - 1938 Činžovní dům s obchody čp. 249, Praha 5, Štefánikova 28, 30
  • 1937 - 1939 Nájemní domy Praha 7 - Holešovice, čp. 1334 a 1335, U Smaltovny 20 a 22, spolu s Franzem Hruškou
  • 1939 Vila Hummelberg čp. 206, Praha 5 - Hlubočepy, Na Zlíchově 6[4]
  • Palác Philips, Praha 1 - Nové Město, Karlovo náměstí čp. 314 a 325/7

Stavby mimo Prahu[editovat | editovat zdroj]

  • 1913 Slepecká škola (Die Deutsche Blindenschule, dnes Vojenská ubytovací a stavební správa), Ústí nad Labem - Klíše čp. 231, Štefánikova 2[13]
  • 1922 Vila ředitele Müllera, Terezínská 68, Lovosice[14]
  • 1923 Správní budova Böhmische Glanzstoff – Fabrik, Terezínská 73, Lovosice[15]
  • 1924 Německá agrární a průmyslová banka (Deutsche Agrar- und Industriebank), Seifertova 108, Bílina - centrum[16]
  • 1928 Palác Dunaj, Soukenné náměstí 121, Liberec - Perštýn[17]
  • 1938 - 1939 Pobočka Unionbanky v Podmoklech, Plzeňská 79/1, Děčín - Podmokly[18]

Nerealizované návrhy[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 Soutěžní návrh na technickou a obchodní školu (Die technische Lehranstalt und Handelschule) Slovanská 55, Děčín - Podmokly[19]
  • 1929 Živnostenská pokračovací škola (Gewerbliche Fortbildungsschule), Teplice[20]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adolf Foehr na stránkách archINFORM
  2. Adolf Foehr na stránkách arch pavouk
  3. a b c d e f g h VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Adolf Foehr, s. 178–179. 
  4. a b c d LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Adolf Foehr, s. 42–52. 
  5. LUKEŠ, Zdeněk. Jeden z nejplodnějších projektantů v meziválečném Československu Adolf Foehr zemřel v Bohnicích. Lidovky.cz [online]. 2018-12-19. Dostupné online. 
  6. LUKEŠ, Zdeněk. Statický i dynamický Adolf Foehr. Lidové noviny. 8. 12. 2018, roč. XXXI, čís. 285, s. 27. ISSN 0862-5921. 
  7. SVOBODA, Jan E.; LUKEŠ, Zdeněk; HAVLOVÁ, Ester. Praha 1891-1918 : kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha: Libri, 1997. 303 s. ISBN 80-85983-20-6. Kapitola V centru metropole I, s. 94. 
  8. Praha 1891-1918, str. 184
  9. Praha 1891-1918, str. 107
  10. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 116–117. 
  11. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 390-391
  12. Praha 1891-1918, str. 187
  13. Slepecká škola Štefánikova 2 na stránkách Ústí - Aussig
  14. Vila ředitele Müllera na stránkách Litoměřice - Leitmeritz
  15. Správní budova Böhmische Glanzstoff – Fabrik na stránkách Litoměřice - Leitmeritz
  16. Německá agrární a průmyslová banka na stránkách Teplice - Teplitz
  17. Palác Dunaj na stránkách Liberec - Reichenberg
  18. Pobočka Unionbanky v Podmoklech na stránkách Děčín - Tetschen
  19. Soutěžní návrh na technickou a obchodní školu na stránkách Děčín - Tetschen
  20. Živnostenská pokračovací škola na stránkách Teplice - Teplitz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]