Ester Havlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MgA. Ester Havlová
Ester Havlová.jpg
Narození 23. března 1967 (52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání fotografka
Příbuzní Pavel Fiedler, manžel
Významná díla Fragmenty
Josef Gočár
Ovlivněná Pavel Štecha
Webová stránka www.esterhavlova.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ester Havlová (* 23. března 1967 v Praze) je česká fotografka, specializující se na fotografii architektury.

Vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou a FAMU v Praze. Zabývá se také publikační činností, je spoluautorkou několika knih fotografií.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 23. března 1967 v Praze a výtvarné nadání zdědila po rodičích. Po ukončení studia na Střední průmyslové škole grafické, obor užitá fotografie, v roce 1985, získávala zkušenosti jako fotografka. Nejprve byla zaměstnána v propagaci podniku Intersigma, dále v letech 1985-1987 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a v roce 1987-1988 v Národním divadle.

V roce 1988 byla přijata na FAMU, kde studovala na katedře umělecké fotografie u doc. Pavla Štechy, doc. Jaroslava Krejčího a doc. Miroslava Vojtěchovského. Studium ukončila v roce 1993 závěrečnou magisterskou prací Problematika divadelní fotografie a získáním titulu MgA.

Během studií absolvovala v roce 1991 stáž na Middlessex polytechnic v Londýně a v roce 1992 stáž na Nottingham polytechnic v Nottinghamu v Anglii. Od roku 1993 pracuje jako samostatná fotografka se specializací na fotografie současné i historické architektury, divadelní fotografie a dokumentace výtvarných děl. Od roku 1996 je členkou společnosti CORA (Centrum pro ochranu a restaurování architektury). Je vdaná, má dvě dcery.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ester Havlová je považována především za fotografku architektury, historické i moderní. V počátcích své tvorby se věnovala i divadelní fotografii

Další zajímavou oblastí její činnosti je dokumentace tvorby umělců a výtvarníků. V letech 1989–1990 vytvořila reprodukce obrazů současných malířů pro obálky knih nakladatelství Československý spisovatel (11 titulů). Přispívá svými fotografiemi do odborných časopisů, ročenek, monografií a knižních publikací. Při své práci spolupracuje úzce s architekty (Roman Koucký, Markéta Cajthamlová, HŠH, A69, CMC, D3A, Zdeněk Fránek, Sporadical, Jan Stempel, Ivan Kroupa, Wurm+Wurm), historiky umění a architektury (Zdeněk Lukeš, Jan E. Svoboda, Jan Sedlák, Rostislav Švácha), výtvarníky (Robert Piesen, Aleš Veselý) i s dalšími fotografy (Karel Cudlín aj.).

Pořádá pravidelně tematické výstavy svých fotografií, často doprovázených i vydáním fotografických publikací. Výjimkou mezi klasickými knižními publikacemi se stala publikace Fragmenty z roku 2009. Jedná se o netradiční, nestránkovanou „knihu fotografií“, kterou tvoří třípatrové speciální papírové pouzdro ve vzhledu kazetového fotoaparátu Sinar. Pouzdro obsahuje celkem 30 fotografií dvojího formátu a brožuru s doprovodnými texty. Na těchto fotografiích, jak název publikace napovídá, autorka představuje, s vytříbeným výtvarným citem, charakteristické detaily známých českých i zahraničních staveb. Zaměřuje se na průhledy, schodiště, stropy, sloupoví, fasády a jejich struktury a barevné kompozice. Ve velké většině se jedná o moderní architekturu, jednou z výjimek je Větrný tunel z let 1934–1936 v Aerodynamickém parku Humboldtovy univerzity v Berlíně.[1] V roce 2010 se s touto publikací dostala do druhého kola nominací na Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku 2009. V roce 2011 obdržela Cenu Czech Grand Design 2010 v kategorii Fotograf roku za autorský podíl na monografii Josef Gočár a za mapu pražského metra.

Vedle své profese tvoří volné cykly nalezených fotografií, které mají blízko ke street artu.

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Pokoušení divadlem, FAMU, Praha, 1992
  • Divadelní fotografie, Nottingham Polytechnic, 1992
  • CID, Síň Ružodolská, Liberec, 1993
  • Min Tanaka, prodejna AZ FOTO, Praha, 1994
  • Praha 1891-1918, Galerie J. Fragnera, Praha, 1997
  • Praha 1891-1918, Stará radnice, Havlíčkův Brod, 1998
  • Tři kapitoly o architektuře, Praha City Center, Praha, 2000
  • Portrét tanečníka, Galerie Luka, Praha, 2002
  • Splátka dluhu, Galerie J. Fragnera (společně s K. Cudlínem), 2002
  • Emil Králíček, Galerie J. Fragnera, 2004
  • Pražská secese očima Ester Havlové, doprovodná výstava světového kongresu UIA, Generální konzulát ČR, Istanbul, 2005
  • Český architektonický kubismus, Galerie J. Fragnera, Praha, 2006, (putovní výstava po světových městech: Drážďany, Paříž, Lucemburk, New York, Helsinky, Tokio, Mnichov, Madrid)
  • Fragmenty, AMO Olomouc, 2009
  • Fragmenty, Futurista Universum, Praha, 2010
  • Bilder vom Theater, Galerie auf der Pawlatsche, Vídeň, 2010
  • Divadelní fotografie, Galerie Keramos, Český Brod, 2011
  • Místa, kde se nespěchá, Forum experimentalle architektur, MQ Wien, 2012
  • Sempre piano, Kostel sv. Vavřince, Praha, 2013
  • Lausitz jedenácti, Nikon Photo Gellery, Praha, 2015
  • Fragments, Irish Architectural Archiv, Dublin, 2016
  • Done & Fotografie, Chiesa di San Francisco, Udine, 2017
  • Bound to Architecture Photographs, BBLA Gallery, New York, 2017
  • Moderní schodiště, FAST VUT, Brno, 2017

Společné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • FAMU, Galerie FOMA, Praha, 1991
  • Fotodiagonale, Kulturverkstate Ost, Mnichov, 1992
  • FAMU, Galerie 4, Cheb, 1992
  • FAMU, Dům umění, Brno, 1992
  • Min Tanaka, galerie divadla E.F.Buriana, Praha, 1992
  • FAMU, Lichtenštejnský palác, Praha, 1993
  • Divadelní fotografie, FAMU Praha, 1993
  • FAMU, Interkamera, Praha, 1993
  • Divadelní fotografie, Pražské Quadrienale 99, 1999
  • Form + Nonform, Batiment Jean Monnet, Luxembourg, 2005

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Lapidárium, (básně: M. Vodička), Kruh, 1985
  • Ringhofferova továrna (Tatra Smíchov), (text: Z. Lukeš), pro IMMO FUTURE 6, vlastní neevidované vydání, 1996
  • Vila M. Friče, (text: kolektiv autorů), CORA, 1996
  • Praha 1891 - 1918, (text: Z. Lukeš, J.E. Svoboda), Libri, 1997
  • Praha 1610-1700 : kapitoly o architektuře raného baroka, (text: P. Vlček), Libri, 1998
  • Česká architektura 1989 - 1999, (text: P. Kratochvíl, P. Halík), Prostor, 1999
  • Praha 1919 - 1940, (text: J. E. Svoboda, J. Noll), Libri, 2000
  • Kniha 1, (text: R. Koucký), Zlatý řez, 2000
  • Robert Piesen, (text: kolektiv autorů), Nakl. Franze Kafky, 2001
  • Splátka dluhu, (text: Z. Lukeš), Fraktály, 2002
  • Tančící dům, (text: I. Fialová), Zlatý řez, 2003
  • Annalogie, (text: A. Cermanová], ArtNow, 2003
  • Architektura a její přísnost, (text: R. Švácha), Prostor, 2004
  • Emil Králíček, (text: Z. Lukeš, V. Hnídková), Galerie J. Fragnera, 2004
  • 100 staveb, moderní architektura Středočeského kraje, (text: Z. Lukeš), Titanik, 2006
  • Český architektonický kubismus, (text: Z. Lukeš), Galerie J. Fragnera, 2006
  • Úřad Kreátora, (text: R. Koucký), Zlatý řez, 2008
  • Praha 3 - Urbanismus - Architektura, (text: Z. Lukeš, J. Sedlák), Titanic 2008
  • Fragmenty, (text: J. Potůček, R. Koucký, F. Staněk), Titanik, 2009
  • Josef Gočár, (text: kolektiv autorů), Titanik, 2010
  • Liebe Lausitz, Mitteldeutcher verlag, 2012
  • Legiobanka, Titanic, 2015
  • Šupichovy domy, Palác Rokoko, 2015
  • Pražské veduty, IPR, 2018
  • Mosty, Roman Koucký, 2018
  • Sídliště Kladno Rozdělov, Halda, 2018

Firemní publikace a katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Katalogy k výstavám sochaře Aleše Veselého, 19982000
  • Firemní publikace SIPRAL 2000, (text: I. Fialová), Sipral a.s., 1999
  • Kolektivní katalog k výstavě Form + Nonform, 2005
  • Kolektivní katalog k doprovodným výstavám světového kongresu UIA, 2005
  • Katalog HALLA 2012/2013 – Průvodce světlem, 2012
  • AUMA, Industrial architecture as cultural statement, Auma Riester, 2013

Technika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 se začala zajímat o práci s digitální fotografickou technikou a po ověření jejích možností, začala po roce používat digitální fotoaparát pro svou práci. Při fotografování architektury snímá historické objekty černobíle a moderní stavby barevně. Fotografie upravuje ve Photoshopu. Fotografuje přístrojem Nikon D2X a používá objektivy Nikkor 12–24 mm, 35–70 mm a 70–300 mm.[2]a v současné době používá Fujifilm GFX 50S

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Nejkrásnější české knihy:

  • 1. místo v kategorii obrazové publikace za publikaci kolektivu autorů: Robert Piesen, 2002
  • 1. místo v kategorii vědecká a odborná publikace za publikaci Rostislava Šváchy: Česká architektura a její přísnost. Padesát staveb 1989-2004, 2004
  • 2. místo v kategorii vědecká a odborná publikace za publikaci Zdeňka Lukeše a Jana Sedláka: Praha 3 - Urbanismus - Architektura, 2009

Ester Havlová je zastoupena ve Zlatém fondu Národního muzea fotografie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ester Havlová: Fragmenty
  2. LINDNER, Petr. Rozhovor: Ester Havlová šťastná jako blecha [online]. nikonblog.cz, 2012-04-01 [cit. 2013-02-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]