Stavební památka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stavební památka je obecné označení stavby nebo jiné nemovitosti, která je významná pro svou historickou či uměleckou hodnotu a je proto prohlášena kulturní památkou.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Současná česká památková legislativa termín „stavební památka“ nepoužívá. Jeho ekvivalentem je termín nemovitá kulturní památka.

Stavba může podléhat památkové ochraně ze tří důvodů:

  1. objekt je určitým způsobem spojen s některou významnou osobností (např. její rodný dům)
  2. objekt je hodnotný pro své stáří a je tudíž dokladem určitého historického období (například venkovský gotický kostel či lidový roubený dům)
  3. objekt představuje významné architektonické dílo (například Karlova Koruna nebo vila Tugendhat)

Pochopitelně může dojít a praxi také velmi často dochází ke kombinaci těchto důvodů.

Způsoby ochrany[editovat | editovat zdroj]

V různých zemích Evropy i celého světa se k historickým a uměleckým památkám přistupuje různým způsobem. V České republice jsou nemovité i movité kulturní památky chráněny podle památkového zákona jako kulturní památky, případně jako národní kulturní památky. Stavby také mohou být chráněny v rámci památkových rezervací či památkových zón.

V některých státech, například v Rakousku nebo USA, prakticky neexistuje ochrana stavebních památek, respektive památkové ochraně podléhají pouze objekty ve státním majetku. Především v USA tak často dochází k poškozování či likvidaci i velmi významných stavebních památek v soukromém vlastnictví.

Vedle státem zaštiťované ochrany památek existuje také formy nepřímé ochrany památek. Nejznámějším příkladem takové ochrany je Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jinou formou nepřímé ochrany je činnost řady nevládních památkových organizací. Činnost těchto osvětových organizací je značně rozvinuta především v západní Evropě, například ve Velké Británii.