Mladí křesťanští demokraté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mladí křesťanští demokraté
Právní forma spolek
Založeno 1998 (2004)
Předseda Benjamin Činčila
Adresa Karlovo náměstí 317/5, Praha, 120 00, Česko (Palác Charitas)
IČO 69781206
Další informace
Web www.mladikd.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladí křesťanští demokraté (MKD, v letech 19982004 Junior klub křesťanských demokratů) je zapsaný spolek mladých konzervativně a křesťansky orientovaných lidí ve věku 15–35 let, jež spolupracuje s KDU-ČSL. Jeho hlavní činností je podpora lidoveckých volebních kampaní a pořádání vzdělávacích akcí.[1] Předsedou sdružení je Benjamin Činčila.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rok Členstvo[2]
1998 396
2001 120
2003 205
2004 299
2005 457
září 2006 607
březen 2008 707
leden 2010 694
duben 2018 432
Duben 2019 78

Vzniku celostátní organizace předcházel vznik různých místních lokálních lidoveckých „junior klubů“, k němuž docházelo postupně v roce 1997. 16. května 1998 pak vznikl jejich sloučením Junior klub křesťanských demokratů, který fungoval jakožto sdružení členů a příznivců KDU-ČSL a byl součástí organizačních struktur strany, se kterou uzavřel 5. září téhož roku smlouvu o spolupráci. Organizačně bylo sdružení koncipováno jako zastřešující organizace vysoce autonomních krajských sdružení a mělo zprvu charakter studentského sdružení.[3] V roce 1998 MKD vykazovali 396 členů.

V roce 1999 došlo k oficiální registraci Junior klubu coby občanského sdružení pod jménem Mladí křesťanští demokraté, tento název se ale začal v organizaci a v KDU-ČSL užívat až v roce 2004. Smyslem registrace bylo jednak větší osamostatnění sdružení, jednak rozšíření možností žádat o finance. Ne všichni členové s tímto krokem souhlasili a mnoho z nich poté organizaci opustilo (v roce 2001 sdružení vykazovalo 120 členů), což mělo i rozsáhlé organizační dopady.

V roce 1998 existovaly krajské organizace ve všech krajích, ovšem po osamostatnění sdruženi v roce 1999 došlo k rozsáhlým turbulencím – některé krajské organizace zanikaly pro nedostatek členů a nulovou činnost, jihočeská se navíc dočasně odštěpila. Situaci navíc zkomplikovala reforma územně samosprávních celků realizovaná v roce 2000, která vedla k následné územní restrukturalizaci organizace. Faktická celostátní působnost MKD, reprezentovaná funkčními krajskými organizacemi ve všech krajích, byla obnovena v roce 2006. V září tohoto roku organizace vykazovala 607 členů.

Formální oddělení MKD mělo i nepříjemné dopady na spolupráci s KDU-ČSL, která nelibě nesla zejména snahu MKD se osamostatnit a přijímat vlastní politická stanoviska. Díky tomu vázla i spolupráce dohodnutá výše zmíněnou smlouvou a v roce 2004 byla ze strany KDU-ČSL konstatována neplatnost smlouvy. Nová byla uzavřena 14. prosince 2007, přičemž ale již nebyla pro MKD tak výhodná – například potvrdila sice právo účasti vrcholných představitelů MKD na zasedáních vrcholných lidoveckých orgánů a na sjezdech, ale omezila jejich hlasovací práva.

Organizace i nadále vykazovala výrazný růst počtu členů (v březnu 2008 707 členů), tento trend byl přerušen v roce 2009, kdy se několik desítek členů s MKD rozešlo v důsledku podpory Miroslava Kalouska a jeho TOP 09 (rozštěpení MKD tedy okopírovalo rozkol v KDU-ČSL). Mezi odchozími byl například šéf středočeské krajské organizace Jan Jakob.[4]

Další velkou ranou pro MKD bylo odštěpení několika členů, a jejich založení konkurenčího spolku Mladí lidovci v roce 2012. V důsledku toho se zhoršily již tak napjaté vztahy s KDU-ČSL, a zároveň Mladí křesťanští demokraté ztratili monopol na mládežnickou organizaci prosazující křesťansko-demokratické prinicipy. Mezi představitely MKD a Mladých lidovců navíc panovaly silné osobní animozity.

S postupným zeslabováním pozice MKD, a změnami ve vedení organizace došlo k odlišné strategii spolku: Méně formulovat své postoje navenek, a více se zaměřit na výchovu kvalitních odborníků. I přes změnu ve strategii si MKD zachovalo poměrně jasnou názorovou vyhraněnost, a často přijímá usnesení, přesto jsou však formulována v mírnějším duchu, a již nedochází k veřejné kritice strany. Spíše je snaha o větší propagaci konzervativních myšlenek na sociálních sítích.

V posledních letech sílí sbližování mezi oběma mládežnickými organizacemi KDU-ČSL, tedy mezi MKD a Mladými Lidovci. V únoru 2019 proběhl v Jihlavě první společný celostátní výbor, který se zabýval zejména překážkami ve spojení v ideologické rovině. V následujícím období by měly proběhnout další společné akce a jednání, tentokrát už o praktičtějších tématech, jako například podobu spojení, nový název, logo, apod. Cílem, o který usiluje i mateřská strana KDU-ČSL, je spojení do jedné silné mládežnické organizace. Sám současný předseda MKD Benjamin Činčila opětovné sjednocení mládežnických organizací považuje za svoji prioritu během svého mandátu, který má do podzimu 2020.

V roce 2019 se organizace rozhodla pro radikální řez, který má za cíl skutečnou obměnu MKD, a vedl ke snížení počtu členů na 78.

Vztahy s KDU-ČSL[editovat | editovat zdroj]

Sdružení hraje roli mládežnické organizace KDU-ČSL, s níž má od 14. prosince 2007 uzavřenou smlouvu o spolupráci,[5] která dává představitelům MKD právo účasti a poradního hlasu na vrcholných shromážděních KDU-ČSL. Ve stanovách sdružení je též uvedeno, že členové MKD nemohou být členy jiné strany, než je KDU-ČSL. Mnozí mladí křesťanští demokraté jsou členy KDU-ČSL, mezi jinými též David Macek, místopředseda strany v letech 20062010. V evropských volbách 2009 za KDU-ČSL kandidovali členové MKD Marie Jílková, David Macek, Tomáš Zdechovský či Daniel Feranc.

Navzdory úzkému propojení se řada mladých křesťanských demokratů dívá na KDU-ČSL značně kriticky, vytýkají jí především malé nadšení až rezignaci v boji o křesťanské hodnoty a podporu projektů a zákonů, které nepovažují za slučitelné s křesťanskými a konzervativními postoji, příkladem tohoto kritického přístupu mohou být například bývalý předseda Jakub Kříž[6], předsedkyně pražské organizace a bývalá místopředsedkyně Mária Pešeková[7] či bývalý předseda pražské organizace Matyáš Zrno.[8] V poslední době dochází k stále větším střetům s mateřskou stranou. Příčinou je radikalizace názorů MKD, zejména pak jeho vedení, jehož stanoviska jsou prosazována i přes výraznou kritiku z řad členské základny.[zdroj?]

Názorové střety[editovat | editovat zdroj]

Mezi vedeními KDU-ČSL a MKD došlo v minulosti k několika střetům, zpravidla postavených na tom, že MKD otevřeně kritizovala ve svých oficiálních usneseních některé dílčí aspekty politiky KDU-ČSL.

V roce 2000 kritizoval Celostátní výbor MKD nominaci Jaroslava Kopřivy na post lídra Čtyřkoalice a otevřeně tak podpořil Cyrila Svobodu v jeho vnitrostranickém boji s křídlem vedeným Janem Kasalem. To řadu Kasalových lidovců silně rozhořčilo: jednak to považovali za nevhodný vnější zásah do vnitřních záležitostí KDU-ČSL, jednak to bylo v rozporu s tehdy platnou smlouvou o spolupráci, podle které mělo MKD svá oficiální veřejná vyjádření s KDU-ČSL konzultovat, což se v tomto případě nestalo.

V roce 2006 nejprve MKD ostře odmítlo plán Miroslava Kalouska na koalici s ČSSD podporovanou od KSČM, což žádné větší napětí nevyvolalo, neb v tomto s MKD souhlasila drtivá většina strany a Kalousek byl rychle přinucen k rezignaci. Něco jiného ale bylo, když později předsednictvo MKD ostře kritizovalo nominaci Heleny Třeštíkové na post ministryně kultury za KDU-ČSL s poukazem na její protikatolické vystupování a podporu registrovaného partnerství. Někteří představitelé MKD v čele s Matyášem Zrnem navíc zároveň s tímto zkritizovali některé představitele strany, především pak Jiřího Čunka. Následná roztržka vedla k odložení podpisu nové smlouvy o spolupráci, k němuž tak došlo až v prosinci 2007, po nástupu nového vedení MKD. Během roku 2007 také vedení MKD několikrát pro změnu podpořilo Jiřího Čunka proti útokům tisku ohledně „vystěhování vsetínských Romů“ a „údajné úplatkářské kauzy“ a vyjádřilo přání, aby setrval ve funkci.

Další velkou kritiku KDU-ČSL ze strany MKD představuje usnesení Celostátního výboru MKD ze 30. listopadu 2008, které ostře odsoudilo podporu, které se od ministrů KDU-ČSL dostalo návrhu zákona o specifických zdravotních službách, který rozšiřoval přístup k potratům, a požadovalo, aby strana dosáhla stažení zákona ze Sněmovny.[9]

Na přelomu let 2009 a 2010 došlo k názorovému střetu mezi MKD a Sdružením žen KDU-ČSL v otázce zavedení povinných kvót pro ženy na kandidátkách.[10][11]

V roce 2011 MKD podpořili Ladislava Bátoru navrhovaného do funkce náměstka ministra školství. Napětí mezi MKD a méně pravicovou KDU-ČSL se zmírnilo po zvolení Pavla Bělobrádka předsedou lidovců.

V současné době jsou vztahy mezi stranou a MKD stabilní, MKD podporuje KDU-ČSL v kampaních a dodává lidi do odborných komisí. Ve volbách do Evropského Parlamentu 2019 kandidují dva členové MKD, bývalý předseda MKD Mgr. et Mgr .Jan Málek na 17. místě a 1. místopředseda Vojtěch Marek na 26. místě.

Vztahy s ostatními organizacemi[editovat | editovat zdroj]

V rámci KDU-ČSL existují paralelně dvě mládežnické organizace. Krom MKD jsou to Mladí lidovci kteří vznikli v roce 2012 iniciativou skupiny členů nesouhlasících s dalším směřováním MKD. Po letech vzájemného chladného vztahu momentálně dochází k dialogu, který má postupně vést ke sjednocení.

Na vnitrostátní úrovni existuje rozsáhlá spolupráce MKD s různými domácími konzervativními organizacemi, především pak s Mladými konzervativci, Mladou občanskou platformou, Občanským institutem a Hnutím Pro život, s nimiž MKD často spolupracují při přípravě svých vzdělávacích akcí.

Na mezinárodní úrovni je MKD členem Mladé evropské lidové strany (YEPP). Existují velmi úzké vztahy se slovenskými mládežnickými organizacemi, především s KDMS a Novou generáciou, a také s německou Junge Union.

Předsedové MKD[editovat | editovat zdroj]

Rok Jméno
19981999 Jiří Šopek
19992002 Jana Adamcová
20022006 David Čermák
20062009 Jakub Kříž
2009 - 2014 Petr Jurčík
2014 - 2016 Mgr. et Mgr. Jan Málek
2016 - 2018 Mgr. Jan Gregor
od 2018 Bc. Benjamin Činčila

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MKD svým členům nabízí především možnost vzdělávání, diskuze jak mezi sebou, tak s představiteli veřejného života, ale také společenské a sportovní aktivity. Pomáhá různými způsoby stranu reprezentovat mezi mládeží, především v období předvolebních kampaní., viz Petr Krňávek: Mladí křesťanští demokraté
  2. viz Petr Krňávek: Mladí křesťanští demokraté, tabulka na str. 24
  3. viz Petr Krňávek: Mladí křesťanští demokraté, str. 11
  4. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2009062301 – neplatný odkaz !
  5. http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=135&IDCl=21912 Archivováno 5. 5. 2009 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  6. viz např. Jakub Kříž: Co na lidoveckém sjezdu nezaznělo
  7. viz např. Mária Pešeková: Quo vadis, KDU-ČSL? in Te Deum 3/2009, str. 10–11
  8. např. Matáš Zrno KDU-ČSL 2009: Poslední odysea?, viz http://www.virtually.cz/?art=18490
  9. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2008112601 Archivováno 24. 12. 2008 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  10. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2009122001 Archivováno 20. 6. 2010 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  11. http://www.kdu.cz/default.asp?page=510&idr=10327&IDCl=29590 Archivováno 28. 9. 2003 na Wayback Machine – neplatný odkaz !

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]