Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-město
Obec město Brno
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická církev
Užívání Římskokatolická duchovní správa u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno
Datum posvěcení 1598
Architektonický popis
Architekt Giorgio Gialdi 1598-1602
přestavba - J. K. Erna 1662-68
Stavební sloh baroko
Výstavba 1598–1602
Odkazy
Ulice Beethovenova
Kód památky 37687/7-71 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v brněnské městské části části Brno-střed na katastrálním území Města Brna. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku se na tomto místě nacházel ženský klášter, který byl podle první abatyše jsemnován jako "Herburský klášter" s kostelem Panny Marie. Fungoval až do roku 1578, kdy byl předán jezuitům[2]. Ti v roce 1599 zahájili stavbu nového kostela Nanebevzetí Panny Marie[3] v manýristickém slohu a o čtyři roky později byl vysvěcen.

V letech 1662 až 1668 jezuité, kteří tehdy působili, nechali kostel znovu přestavět podle projektu Jana Křtitele Erny. V letech 1732-33 kostel upravoval jiný významný brněnský architekt Mořic Grimm[4], poté byl ještě upravován interiér.

Jezuité kostel i kolej opustili po zrušení řádu v roce 1773, poté sloužil jako kasárna a kostel jako kostel vojenský.

V roce 1904 byl celý areál jezuitské koleje zbořen a ušetřen zůstal pouze sám chrám. Podobně jako mnoho dalších brněnských kostelů, i tento byl za druhé světové války vážně poškozen. V průběhu dalších let byl však znovu opraven.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 3 500 000 Kč.[5]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2001 2002 2003 2004
částka 1 000 700 800 1 000

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář[editovat | editovat zdroj]

Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1735 od Felixe Antona Schefflera a kopie obrazu Panny Marie z římské baziliky Panny Marie Sněžné. Podle tradice jej zdejší koleji daroval řádový generál sv. František Borgiáš[6]. Stejný malíř je i autorem obrazů na bočních oltářích, které pocházejí z roku 1740[7]

Kazatelna[editovat | editovat zdroj]

Barokní kazatelna z roku 1743 se sochou sv. Salvátora na vrcholu je bohatě zdobena reliéfy. Na protilehlé straně se nachází podobně řešený zděný útvar, který tvoří nástavec pro oltář s gotickou dřevořezbou ukřižovaného Krista.

Betlém[editovat | editovat zdroj]

Po náletu v listopadu 1944 byl kostel vážně poškozen a to včetně jeho vybavení. V letech 19451952 byl kostel rekonstruován, z této doby také pochází současný betlém. Tvoří jej dekorativní pozadí, doplněné malovaným obrazem krajiny. Sádrové figury, které darovali jednotliví farníci, znázorňují Svatou rodinu, pastýře a Tři krále. Původně byl součástí betléma větší počet figur, některé však byly na počátku 21. století odcizeny. [8]

Sakristie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 vznikl společný projekt Vyšší odborné školy restaurátorské a mnichovského Goering Institutu, který má za cíl restaurovat sakristii kostela.[9] Během této opravy budou restaurovány i fresky a podlaha.[10]

Krypta[editovat | editovat zdroj]

V kryptě spočívají ostatky P. Martina Středy, rektora zdejší jezuitské koleje, významné postavy období Třicetileté války v Brně, který zemřel v pověsti svatosti a o jehož blahořečení se snaží diecéze a jezuitský řád

Varhany[editovat | editovat zdroj]

V kostele se nacházejí třímanuálové varhany firmy Mathis, které byly postaveny roku 2014.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-22]. Identifikátor záznamu 149615 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  4. KUČA, KAREL. Památky Brna. [s.l.]: Odbor Kultury Úřadu Města Brna OCLC 180559988 S. 47. 
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 
  6. SAMEK, BOHUMIL. Umělecké památky Moravy a Slezska. [s.l.]: Academia OCLC 624411422 S. 201. 
  7. SAMEK, BOHUMIL. Umělecké památky Moravy a Slezska. [s.l.]: Academia OCLC 624411422 S. 201. 
  8. Informace o betlému [online]. krestanskevanoce.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 
  9. Projekt: Restaurování mobiliáře ze zákristie kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně [online]. www.ssudbrno.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  10. NEČASOVÁ, Hana; KOŽELUHOVÁ, Dagmar. Čeští a němečtí studenti se podílí na záchraně barokního mobiliáře [online]. www.propamatky.info, 2015-10-23 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 26-29. 
  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]