Všečínské shromáždění lidových zástupců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký sál lidu, místo jednání Všečínského shromáždění lidových zástupců
Složení parlamentu – větší část zástupců má Komunistická strana Číny, zbytek připadá na menší strany Lidové fronty

Všečínské shromáždění lidových zástupců (čínsky v českém přepisu Čchüan-kuo Žen-min Taj-piao Ta-chuej, pchin-jinem Quánguó Rénmín Dàibiǎo Dàhuì, znaky zjednodušené 全国人民代表大会, tradiční 全國人民代表大會) je jednokomorový parlament Čínské lidové republiky. Všečínské shromáždění lidových zástupců zastupuje de facto – na základě ústavy – čínský lid.Tvoří základ čínského politického systému.[1]

Jeho vývoj coby součásti politického systému se datuje od 11. 2. 1953, kdy se podle volebního zákona uskutečnily čtyři roky trvající volby – mnohastupňové a nepřímé.[2]

Všečínské shromáždění lidových zástupců zasedá v hlavním městě Pekingu a je největším parlamentem světa.[3] Zástupci jsou voleni na pět let, po posledních volbách v roce 2018 tvoří většinu poslanci Komunistické strany Číny a předsedou je od 17. března 2018 Li Čan-šu.[4] Tito zástupci jsou poslanci lidových shromáždění na příslušných (autonomních) úrovních. Voliči mají nad nimi právo kontroly. Zahrnují zástupce všech národností, profesí, regionů, společenských tříd a vrstev. Jsou povinni odrážet a přihlížet k názorům a požadavkům lidí. V praxi to znamená, že při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech tlumočí stanoviska voličů a také je realizují.  Jde  fakticky o prezentaci veřejného mínění a podnětů občanů, takto se také realizuje právo lidí ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti.[1] Téměř všichni kandidáti Všečínského shromáždění lidových zástupců jsou nominováni Komunistickou stranou Číny nebo jinými politickými stranami a občanskými organizacemi, protože opoziční strany nejsou v Číně povoleny. Tito kandidáti jsou dále tzv. prověřováni významnými funkcionáři strany a až potom se mohou objevit na kandidátkách. Při volbách do vyšších struktur jsou voliči taktéž z řad těch, co podporují systém vlády strany. V této souvislosti se systém nejen zákonodárné moci v Číně významně odlišuje od západních demokracií.[5]

Zbylé zastoupené strany jsou členy Lidové fronty a jsou taktéž do značné míry ovládány komunistickou stranou.

Z pohledu struktury má Všečínské shromáždění lidových zástupců 2980 členů, schází se jednou za rok, a to v březnu v průběhu 10-14 dnů.[2]V mezidobí je zastoupen svým Stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců, menším orgánem o zhruba 150 členech,[6] v jehož čele stojí předseda stálého výboru a několik místopředsedů. Doslovně lze uvést, že Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců prakticky funguje jako hlavní legislativní orgán v hranicích vytyčených Všečínským shromážděním lidových zástupců a zároveň je to jediný orgán, který má právo interpretovat ústavu.Tento Stálý výbor se schází zhruba jednou za dva měsíce. Součástí struktury Všečínského shromáždění lidových zástupců jsou speciálně zaměřené výbory, v jejichž čele jsou předsedové, místopředsedové a členové. Pracují na podnětech k návrhům zákonů.[6]

Mezi pravomoci parlamentu patří volba prezidenta Čínské lidové republiky a schvalování premiéra Čínské lidové republiky navrženého prezidentem.



Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ZÁZNAM Z PRACOVNÍ CESTY. www.senat.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  2. a b TOMÁŠEK, MICHAL,. Právní systémy Dálného východu. II. [Prague]: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3920-8, ISBN 80-246-3920-3. OCLC 1091899577 
  3. Čínský parlament je i přehlídkou desítek miliardářů. Týden [online]. 2013-03-08 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  4. Nové vedení Číny je kompletní, všem členům politbyra je přes šedesát. Český rozhlas [online]. 2017-10-25 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  5. GABRIELA GREGUŠOVÁ. Voľby v Čínskej ľudovej republike. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  6. a b HEBNAR, JAN, 1981-. Obchod s Čínou bez rizika a se ziskem. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 213 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-4183-6, ISBN 80-204-4183-2. OCLC 970630128 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]