Přeskočit na obsah

Čchen Pchi-sien

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čchen Pchi-sien
Narození20. března 1916
Šang-chang
Úmrtí23. srpna 1995 (ve věku 79 let)
Peking
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkcetajemník politické a právní komise ústředního výboru KS Číny (1982–1985)
místopředseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1988)
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čchen Pchi-sien je čínské jméno, v němž Čchen je příjmení.

Čchen Pchi-sien (čínsky pchin-jinem Chén Pīxiǎn, znaky zjednodušené 陈丕显, tradiční 陳丕顯; 20. března 191623. srpna 1995) byl čínský komunistický politik, v 50. a 60. letech působil v Ťiang-su a Šanghaji, naposled jako první tajemník šanghajského městského výboru KS Číny (1965–1967). Během kulturní revoluce byl do roku 1975 zadržován v izolaci. Roku 1977 se vrátil do aktivního politického života, poté vedl stranickou organizaci v provincii Chu-pej (1978–1983), byl tajemníkem sekretariátu ústředního výboru KS Číny (1982–1987), tajemníkem politické a právní komise ústředního výboru KS Číny (1983–1985) a prvním místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1988).

Čchen Pchi-sien pocházel z okresu Šang-chang v provincii Fu-ťien, kde se narodil roku 1916. Roku 1929 vstoupil do Komunistického svazu mládeže Číny a o dva roky později do Komunistické strany Číny. Na přelomu 20. a 30. let pracoval ve svazu mládeže ve Fu-ťienu, roku 1933 byl přeložen do ústředí svazu v Žuej-ťinu v centrální sovětské oblasti v provincii Ťiang-si. Po zániku sovětské oblasti působil na jihu Ťiangs-i jako komunistický funkcionář při tamních partyzánských oddílech. Začátkem 40. let byl převeden do Ťiang-su, kde se jako stranický tajemník a politický komisař vojenské oblasti v centrálním Ťiang-su podílel na organizaci komunistické Nové 4. armády. Od roku 1946, během dalšího kola občanské války, pokračoval ve stranické práci u Nové 4. armády, resp. později Východočínské polní armády v Ťiang-su, naposledy (od března 1948) jako komisař 4. sboru Východočínské polní armády a současně komisař vojenské oblasti v severním Ťiang-su.

Po založení Čínské lidové republiky roku 1949 byl v letech 1949–1952 komisařem vojenské oblasti jižní Ťiang-su a okresním stranickým tajemníkem tamtéž, řídil obnovu regionu po mnohaletém válčení, podařilo se mu docílit obnovy zemědělské výbory na předválečnou úroveň a zdvojnásobení průmyslové prdukce. Od roku 1952 přešel do Šanghaje jako čtvrtý tajemník šanghajského městského výboru KS Číny (1952–1954), současně tajemník východočínského byra ÚV KS Číny,[1] a člen východočínského vojensko-administrativního výboru. V letech 1954–1965 byl tajemníkem šanghajského městského výboru KS Číny a od listopadu 1965 do února 1967 prvním tajemníkem šanghajského městského výboru KS Číny,[1] tedy hlavou šanghajských komunistů. Současně vykonával funkci předsedy šanghajského městského výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (říjen 1958 – únor 1967), roku 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem 8. ústředního výboru a od roku 1961 byl i tajemníkem opětovně zřízeného východočínského byra ÚV KS Číny.[1]

Po vypuknutí kulturní revoluce byl kritizován a začátkem roku 1967 zbaven všech funkcí a úřadů, poté byl držen v izolaci. Propuštěn byl až v důsledku podpory Teng Siao-pchinga roku 1975 a v září 1975 byl zvolen místopředsedou šanghajského revolučního výboru, nicméně k práci ve výboru nebyl připuštěn. V říjnu 1975 dostal souhlas k přejezdu do Pekingu na léčení, a v únoru 1977 se vrátil do politiky jako tajemník jünnanského provinčního výboru KS Číny a místopředseda tamního revolučního výboru. V červenci 1977 byl přeložen do Chu-peje na místo druhého tajemníka provinčního výboru KS Číny a místopředsedy provinčního revolučního výboru. V srpnu téhož roku ho delegáti XI. sjezdu KS Číny zvolili členem 11. ústředního výboru strany. V srpnu 1978 převzal vedení provincie jako první tajemník chupejského provinčního výboru KS Číny (do února 1983) a předseda chupejského revolučního výboru (do ledna 1980). Od ledna 1980 předsedal chupejskému provinčnímu lidovému shromáždění (do dubna 1983).

Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl znovuzvolen do ÚV a následně ústředním výborem vybrán jedním z tajemníků sekretariátu ÚV[1] (tajemníkem byl do XIII. sjezdu v listopadu 1987). V sekretariátu se zabýval právními otázkami a legislativou, řídil politickou a právní komisi ÚV (květen 1983 – červen 1985) a vykonával funkci prvního místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, červen 1983 – duben 1988). Na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 již nebyl potvrzen v ústředním výboru, náhradou byl zvolen členem Ústřední poradní komise KS Číny (do XIV. sjezdu roku 1992) a stal se i členem jejího stálého výboru.

Zemřel v Pekingu 23. srpna 1995.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 陈丕显 na čínské Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 44. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]