11. sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny
11. sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo kung-čchan-tang ti-š’-i-ťie čung-jang šu-ťi-čchu, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìshíyījiè Zhōngyāng Shūjichù, znaky 中国共产党第十一届中央书记处) bylo v letech 1980–1982 skupinou cca desítky členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která byla částí širšího vedení Komunistické strany Číny.
Jedenáctý sekretariát byl zvolen v únoru 1980 na pátém zasedání 11. ústředního výboru KS Číny. Měl 11 členů: Chu Jao-pang s titulem generálního tajemníka sekretariátu stál v jeho čele (a v červnu 1981 byl ústředním výborem zvolen i předsedou ústředního výboru) a deset tajemníků sekretariátu – Wan Li, Wang Žen-čung, Fang I, Ku Mu, Sung Žen-čchiung, Jü Čchiou-li, Jang Te-č’, Chu Čchiao-mu, Jao I-lin, Pcheng Čchung. Později, v červnu 1981, byl do sekretariátu přidán ještě Si Čung-sün.
Úkolem sekretariátu bylo zajišťování realizace a koordinace politiky stanovené politbyrem a jeho stálým výborem a každodenní řízení strany a země. Obnovení sekretariátu zaniklého počátkem kulturní revoluce bylo krokem k restauraci systému řízení strany fungujícího do kulturní revoluce, nicméně bezprostředním politickým důsledkem bylo oslabení pozice politbyra a stálého výboru, když sekretariát převzal každodenní řízení. V tehdejším politickém soupeření zřízení sekretariátu sestaveného vesměs se stoupenců a podporovatelů Teng Siao-pchinga bylo jedním z kroků Tenga směřujících k oslabení pozic předsedy strany Chua Kuo-fenga.[1]
Členové sekretariátu měli na starosti koordinaci politiky navzájem a ve svých oblastech činnosti, a sice Wang Žen-čung a Chu Čchiao-mu se věnovali ideologii a propagandě, Wang odpovídal za její provádění jako vedoucí oddělení ÚV pro propagandu, Chu Čchiao-mu byl hlavní stranický ideolog; Sung Žen-čchiung spravoval stranický aparát po organizační a personální stránce; Jang Te-č’ jako náčelník generálního štábu zajišťoval realizaci politiky strany v armádě; dále bylo tajemníky sekretariátu pět místopředsedů vlády – pro vědu a techniku (Fang I), zemědělství (Wan Li), zahraniční obchod (Ku Mu), energetiku (Jü Čchiou-li) a plánování (Jao I-lin) a konečně Pcheng Čchung a později i Si Čung-sün odpovídali za Čínské lidové politické poradní shromáždění a Všečínské shromáždění lidových zástupců.
Složení sekretariátu
[editovat | editovat zdroj]Jako úřad je uvedeno zaměstnání a funkce vykonávané v době členství v sekretariátu.
VSLZ a ČLPPS jsou Všečínské shromáždění lidových zástupců a Čínské lidové politické poradní shromáždění.
| Minulé období |
Jméno | Rok narození |
Úřady a funkce | Další období | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| civilní stranické | civilní státní a jiné | vojenské | ||||
| Generální tajemník sekretariátu, od února 1980 | ||||||
| – | Chu Jao-pang 胡耀邦 |
1915 | člen stálého výboru politbyra, předseda ÚV (od června 1981) |
12., 13. politbyro, 12. sekretariát | ||
| Tajemníci sekretariátu, od února 1980 | ||||||
| – | Wan Li 万里 |
1916 | člen ÚV | místopředseda Státní rady (od dubna 1980), předseda Státní zemědělské komise (srpen 1980 – květen 1982) |
12., 13. politbyro, 12. sekretariát | |
| – | Wang Žen-čung 王任重 |
1917 | člen ÚV, vedoucí oddělení propagandy ÚV (březen 1980 – duben 1982) |
místopředseda Státní rady (do září 1980) | – | |
| – | Fang I 方毅 |
1916 | člen politbyra | místopředseda Státní rady (do května 1982), státní poradce Státní rady (od května 1982), předseda Státní komise pro vědu a techniku, prezident Čínské akademie věd (do května 1981) |
12. politbyro | |
| – | Ku Mu 谷牧 |
1914 | člen ÚV | místopředseda Státní rady (pro regulaci zahraničního obchodu; do května 1982), státní poradce Státní rady (pro regulaci zahraničního obchodu; od května 1982) |
12. sekretariát | |
| 8. politbyro | Sung Žen-čchiung 宋任穷 |
1909 | člen ÚV, vedoucí organizačního oddělení ÚV |
12. politbyro | ||
| – | Jü Čchiou-li 余秋里 |
1914 | člen politbyra | místopředseda Státní rady (do května 1982), státní poradce Státní rady (od května 1982), ministr-předseda Státní plánovací komise (do srpna 1980), předseda Státního výboru pro energetiku (od srpna 1980) |
generálporučík | 12. politbyro, 12. sekretariát |
| – | Jang Te-č’ 杨得志 |
1911 | člen ÚV | generálplukovník, člen stálého výboru 11. ústřední vojenské komise KS Číny, náčelník generálního štábu ČLOA |
12. politbyro | |
| 8. sekretariát | Chu Čchiao-mu 胡乔木 |
1913 | člen ÚV | předseda Čínské akademie sociálních věd | 12. politbyro | |
| – | Jao I-lin 姚依林 |
1917 | člen ÚV, vedoucí Hlavní kanceláře ÚV [do dubna 1982) |
místopředseda Státní rady, ministr-předseda Státní plánovací komise (od srpna 1980) |
12. a 13. politbyro, 12. sekretariát | |
| – | Pcheng Čchung 胡啟立 |
1929 | člen politbyra | místopředseda celostátního výboru ČLPPS, místopředseda stálého výboru VSLZ (od září 1980) |
– | |
| Tajemník sekretariátu, od června 1981 | ||||||
| – | Si Čung-sün 习仲勋 |
1913 | člen ÚV, tajemník kuangtungského povinčního výboru (do listopadu 1980) |
guvernér Kuang-tungu (do února 1981), místopředseda stálého výboru VSLZ (od září 1980) |
12. politbyro, 12. sekretariát | |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WU, Guoguang. China's Party Congress: Power, Legitimacy, and Institutional Manipulation. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2015. ISBN 978-1-107-08202-1. S. 198. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MILLER, Alice. Xi Jinping and the Party Apparatus. China Leadership Monitor. Červen 2008, čís. 25. Dostupné online. (anglicky)
