Tři soutěsky (hráz)
| Tři soutěsky | |
|---|---|
 Přehrada Tři soutěsky, 2009 | |
| Poloha | |
| Kontinent | Asie |
| Stát |  Čína |
| Kraj | Chu-pej |
| Okres | I-čchang |
| Město | I-ling |
| Souřadnice | 30°49′26″ s. š., 111°0′13″ v. d. |
| Hydrologické údaje | |
| Povodí řeky | Jang-c’-ťiang |
| Hráz | |
| Výška hráze | 185 m |
| Délka hráze | 2335 m |
| Šířka koruny hráze | 40 m |
| Vodní nádrž | |
| Typ | Tři soutěsky |
| Rozloha | 108 400 ha |
| Délka | 600 km |
| Objem nádrže maximální | 39,3 km³ |
| Kóta hladiny provozní | 175 m n. m. |
| Vodní elektrárna | |
| Výkon po dokončení | 22 400 MW |
| Počet turbín | 32 × 700 MW |
| Ostatní | |
| Stav | Operační |
| Začátek výstavby | 14. prosince 1994 |
| Dokončení | 2012 |
| Vlastník | 中国长江电力 股份有限公司 (Čínská energetická jangc’ská společnost, China Yangtze Power) |
Tři soutěsky (čínsky v českém přepisu Čchang-ťiang San-sia ta-pa, pchin-jinem Cháng Jiāng Sānxiá dàbà, znaky zjednodušené 长江三峡大坝, tradiční 長江三峽大壩; česky Přehrada Tři soutěsky na Jang-c'-ťiang, zkráceně čínsky v českém přepisu San-sia, pchin-jinem Sānxiá, znaky zjednodušené 三峡, tradiční 三峽, anglicky Three Gorges) je přehradní hráz s největší elektrárnou (nejen vodní) na světě, vybudovanou v nejvýchodnější ze Tří soutěsek na řece Jang-c’ v provincii Chu-pej v Čínské lidové republice. Stavba hráze byla dokončena v roce 2006, elektřinu do sítě však začaly generátory (každý o výkonu 700 MW) dodávat až v roce 2008 Později byly namontovány další, jejichž spuštění proběhlo roku 2011, celkem počet generátorů stoupl na 32. Oficiální náklady na vybudování díla byly vyčísleny na 25 miliard dolarů, skutečné náklady jsou ale mnohem vyšší.[1] Po uvedení vodní elektrárny do provozu pokrývá až desetinu čínské spotřeby elektrické energie. Postupné napouštění ohromné nádrže si vynutilo přestěhování asi 1,3 milionu lidí, pod přehradou zmizela dvě velká města a stovky vesnic (plocha odpovídající zhruba 1/3 Libereckého kraje)[2]. Po úplném napuštění stoupla hladina řeky o desítky metrů.
Stavba přehrady je provázena varováními odborníků, že její existence způsobuje a bude způsobovat velké škody na životním prostředí. V roce 2007 bylo oficiálními čínskými sdělovacími prostředky oznámeno, že z okolí přehradní nádrže budou přesídleny další 4 miliony lidí kvůli rozsáhlým sesuvům půdy, půdní erozi a znečištění.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Projekt tohoto vodního díla pochází již z roku 1919. Později byl tento projekt ještě znovu odsunut z důvodu přílišné nákladnosti, oživen byl v 80. letech 20. století a roku 1992 ho schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Roku 1994 byla zahájena stavba, hráz byla dostavěna v květnu 2005. Na maximální kapacitu byla nádrž naplněna v říjnu 2010.[4] Při povodních dosáhla 21. srpna 2020 voda hranici 165,6 metru (maximum je 175 metrů), zatímco přítok řeky byl 75000 m3·s−1, odtok pouze 48800 m3·s−1.[5] V roce 2015 byl dokončen lodní výtah, nejvetší svého typu. Tím byl dokončen poslední velký stavební projekt na přehradě.
Po rozsáhlých monzunových deštích v roce 2020 dosáhla produkce elektřiny 112 TWh, čímž překonala světový rekord cca 103 TWh z roku 2016, který držela přehrada Itaipú. V souvislosti se záplavami v roce 2020 také vznikaly obavy, že v budoucnu může dojít k narušení přehrady a s tím spojenou humanitární katastrofou[6].
Elektrárna
[editovat | editovat zdroj]
Do roku 2009 mělo být na přehradě spuštěno 26 turbín, které měly původně pokrýt až 10 % spotřeby elektřiny v Číně, avšak kvůli prudkému růstu energetických potřeb Číny to v případě plné produkce budou jen 3 %[7]. Pro představu je její výkon 18 200 MW srovnatelný s výkonem 9 Temelínů nebo 50 Orlíků. Bylo dokončeno rozšíření elektrárny do finálního počtu 32 turbín, 6 nových je umístěno v podzemí přehrady, tím pádem celkový instalovaný výkon stoupl na 22500 MW,[8][9][10] což zhruba 13x převyšuje výkon dukovanské jaderné elektrárny, nebo 1125x vranovské přehrady. Tím je překonána i zatím největší hydroelektrárna Itaipú na jihoamerické řece Paraná o výkonu 14000 MW. Ve skutečnosti ale, z důvodu nedostatku vody, maximálního výkonu dosahuje jen zřídka.[11] Podle statistik z let 2004 až 2016, pouze v roce 2014 dosáhla rekordu v roční výrobě energie (jinak byla vždy nejvýkonnější elektrárna Itaipú).
Celkem je tedy 14 vodních soustrojí instalováno na severní straně přehrady, 12 na jižní straně a 6 zbývajících v podzemním objektu pod horou na jižní straně přehrady. Plánovaná je roční produkce elektřiny přes 100 TWh.[12] Severní soustrojí byla uvedena do provozu v letech 2003–2005, plný výkon (9 800 MW) byl dosažen v říjnu 2006.[13] Jižní soustrojí začala dodávat elektřinu v letech 2007–2008. Zbývajících šest soustrojí v podzemní části elektrárny bylo uvedeno do provozu od června 2011 do konce roku 2012.[14][15]
Další vybavení
[editovat | editovat zdroj]Přehrada by měla také pomoci lodní dopravě. Právě pro tyto účely zde bylo vybudováno pětistupňové zdymadlo (opět největší na světě). Do roku 2011 měl být dokončen i lodní výtah, který byl však ve skutečnosti dostavěn až v roce 2015.
Přesídlení obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Důsledkem vytvoření přehrady se stala nucené vysídlení více než 1 260 000 lidí. Kompletní ponořená oblast má 17 velkých měst, 140 obcí a více než 3000 vesnic.[16] Po zavodnění elektrárny muselo být vysídleno přibližně 4 milióny obyvatel, kvůli erozím a sesuvů půdy.
Ekologické škody
[editovat | editovat zdroj]Čínská vláda přiznala devastující účinky vodního díla na ekologii krajiny a život lidí. Vyčlenila miliardové investice na eliminaci ekologických škod vodního díla.[17][18][19]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BRISTOW, Michael. Deep concern over Three Gorges Dam [online]. Beijing: BBC News, 2007-11-30 [cit. 2007-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Za nebývalé sucho mohou Tři soutěsky, přiznal Peking, aktualne.cz, 26. května 2011
- ↑ Millions forced out by China dam [online]. BBC News, 2007-10-12 [cit. 2007-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2010-10/26/c_13575583.htm
- ↑ STANWAY, David. Water levels at China's Three Gorges near maximum after flooding rains. Reuters [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Anxiety grows as China’s Three Gorges dam hits highest level. the Guardian [online]. 2020-08-20 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Three Gorges Dam [online]. Chinese Society for electrical engineering, 2006-05-25 [cit. 2007-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29. (čínsky)
- ↑ Acker, Fabian. IET magazine [online]. March 2, 2009 [cit. 2011-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-14.
- ↑ :: Three Gorges reservoir raises water to target level. news.xinhuanet.com. Xinhua, 2008-10-07. Dostupné online [cit. 2010-11-23].
- ↑ Final Turbine at China's Three Gorges Dam Begins Testing [online]. Inventor Spot [cit. 2011-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-04.
- ↑ http://oenergetice.cz/elektrina/tri-soutesky-kralovna-vsech-elektraren/
- ↑ 三峡机组国产化已取得成功 [online]. hb.xinhuanet.com, 2008-12-04 [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-07. (Chinese)
- ↑ Přehrada Tři soutěsky [online]. Vláda ČLR, 2006-10-18 [cit. 2007-05-15]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 三峡地下电站30号机组充水启动 (Three Gorges Underground Power Station Unit No. 30, water-filled start) [online]. Three Gorges Corporation [cit. 2011-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22.
- ↑ Three Gorges underground power station water-filled start the third unit successfully put into operation in July plans [online]. Fenghuang Wang [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. (Chinese)
- ↑ Terminski, Bogumil, Development-Induced Displacement: Theoretical Frameworks and Current Challenges, unpublished research paper, Geneva, 2013.
- ↑ http://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-51884650-nejvetsi-prehrada-sveta-ma-akutni-problemy-poprve-to-priznal-i-peking
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/peking-zpytuje-svedomi-poprve-priznal-problemy-nejvetsi-prehrady-sveta-1q6-/zahranicni.aspx?c=A110519_142139_zahranicni_stf
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rudy-obr-na-vzestupu/cina-priznava-prehrada-tri-soutesky-je-katastrofa_24092.html
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tři soutěsky na Wikimedia Commons - Projekt Tři soutěsky na řece Jang-c'ťiang Vodní cesty a plavba 2-3/2007
- Gigantická hydroelektrárna Tři soutěsky v Číně Server pozemni-stavitelstvi.cz
- Čínská hydroelektrárna Tři soutěsky je největší elektrárnou světa, ČTK, 14.09.2009
- Čína přiznává: Přehrada Tři soutěsky je katastrofa, tyden.cz
