Červoři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxČervoři
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád červoři (Gymnophiona)
Müller, 1832
Rozšíření červorů zeleně.
Rozšíření červorů zeleně.
čeledi
Synonyma
  • Apoda
Sesterská skupina
Batrachia (ocasatí + žáby)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: můru rodu slimákovec (Apoda).

Červoři (Gymnophiona) čili beznozí (Apoda) jsou jeden z řádů obojživelníků, s protáhlým červovitým tělem s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v chladném a vlhkém prostředí v půdě.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Řád červorů (recentních) se dělí na deset čeledí:[1][2]

  • Rhinatrematidae (pačervorovití) - 2 rody, 11 druhů; Jižní Amerika
  • Ichthyophiidae (červorovití) - 3 rody, 50 druhů; Jižní a Jihovýchodní Asie
  • Scolecomorphidae - 2 rody, 6 druhů; Afrika
  • Herpelidae - 2 rody, 9 druhů; Afrika
  • Caeciliidae (cecíliovití) - 2 rody, 42 druhů; Jižní a Střední Amerika
  • Typhlonectidae - 5 rodů, 13 druhů; Jižní Amerika
  • Indotyphlidae - 7 rodů, 21 druhů; Afrika, Indie, Seychely
  • Siphonopidae - 7 rodů, 19 druhů; Jižní Amerika
  • Dermophiidae - 4 rody, 13 druhů; Afrika, Jižní a Střední Amerika
  • Chikilidae - 1 rod, 3 druhy; Indie[2]

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Červoři zcela postrádají končetiny, čímž mohou připomínat červy nebo žížaly, případně hady. Mohou dosahovat délky až 1,5 metru. Ocasní část je krátká, kloaka je umístěna u konce těla. Kůže červorů je hladká, většinou tmavá, ale některé druhy jsou i barevné. Po celém těle mívají páskovitý vzor. Mají i šupiny z uhličitanu vápenatého.

Jsou téměř slepí, protože žijí pod povrchem půdy ve tmě. Vnímají jen světlo a tmu. Na hlavě mají dvě drobná tykadla, která pravděpodobně slouží jako druhý orgán čichu, společně s nosem. Pro život pod zemí jsou opatřeni tvrdou špičkou čenichu [zdroj?], která funguje jako rýč.

Mimo jednu výjimku (Atretochoana eiselti) mají všichni červoři plíce, ale k dýchání používají rovněž kůži (kožní dýchání). Levá plíce bývá menší než pravá, čímž se přizpůsobují červoři svému úzkému tvaru těla (podobně je tomu např. u hadů)

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Červoři jsou jedinou skupinů obojživelníků s výhradně vnitřním oplozením. Samci mají penisovitý orgán (phallodeum, vychlípitelný konec střeva), který při oplození vkládají do samičí kloaky na 2-3 hodiny.

Červoři mohou být vejcorodí (25% druhů) i živorodí (75%). Samice vejcorodých červorů kladou vejce do vlhkého prostředí a samice je hlídají (péče o potomstvo). Živorodé druhy se vyvíjí v těle samice a živí se speciálními buňkami samice. Líhnou se larvy, které většinou žijí u vody či ve vlhku, někdy ale rovnou metamorfovaní dospělci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caecilian na anglické Wikipedii.

  1. WILKINSON, Marc; SAN MAURO, Diego; SHERRATT, Emma, GOWER, David J. A nine-family classification of caecilians (Amphibia: Gymnophiona). Zootaxa. 11. květen 2011, čís. 2874, s. 41-64. Dostupné online [PDF]. ISSN 1175-5326. (anglicky) 
  2. a b DAIGLE Katy: New family of legless amphibians found in India. PhysOrg, 22. února 2012 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]