Cecíliovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxCecíliovití
alternativní popis obrázku chybí
Caecilia subnigricans
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádčervoři (Gymnophiona)
Čeleďcecíliovití (Caeciliidae)
Rafinesque, 1814
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecíliovití (Caeciliidae) je čeleď obojživelníků řádu červoři (Gymnophiona). Žijí ve vlhkých půdách. Jejich nejstarší předkové jsou známí již z období triasu (žili tedy před více než 200 miliony let).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Platí pro cecíliovité sensu lato, viz systematika níže

Cecíliovití mají prstencovitou segmentaci těla. Mohou vzhledem připomínat hady nebo bezobratlé kroužkovce (žížaly). Měří obyčejně mezi 30 a 50 cm, avšak např. cecílie Thompsonova (Caecilia thompsoni) může dorůst délky až 1,5 m. Nevyvinul se u nich pravý ocas. Lebka je tvořena jen několika kostmi srostlými v jakési „beranidlo”, jež jim usnadňuje pohyb v půdě. Ústní otvor leží pod čenichem, oči se u některých zástupců vyvinuly pod kůží, takže je lze spatřit, jiné druhy je mají ukryté pod kostmi.

Cecíliovití mohou být vejcorodí i živorodí. Část vejcorodých druhů klade vajíčka na vlhkou půdu, kde se z nich vylíhnou larvy, které se vyvíjejí dál; vývoj části vejcorodých je přímý.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Systematika cecíliovitých je dlouhodobě problematická. Tato čeleď, již poprvé vytyčil Constantine Samuel Rafinesque roku 1814, představovala po mnoho dekád sběrnou skupinu pro všechny známé červory. Teprve americký herpetolog Edward Harrison Taylor se ve své přelomové monografii z roku 1968 poprvé snažil vytvořit ucelenější systém tohoto špatně známého řádu obojživelníků a rozčlenil sběrný taxon cecíliovitých do čeledí Caeciliidae, Ichthyophiidae a Typhlonectidae.[2][3]

Od té doby systematika prochází dalšími proměnami, a to jak osamostatněním některých skupin z nových čeledí vytyčených Taylorem, tak osamostatněním dalších skupin z „okleštěných“ cecíliovitých, jejichž fylogeneze je obecně problematická.[2] Problém některých historických systémů cecíliovitých představoval jejich parafyletismus: některé samostatné čeledi, jako Typhlonectidae a Scolecomorphidae, byly fylogeneticky vnořeny v rámci cecíliovitých. Studie z roku 2011 tento problém vyřešila rozdělením červorů do devíti samostatných čeledí; v nejužším slova smyslu tak cecíliovití zahrnují pouze dva neotropické rody.[4] Naproti tomu v širokém smyslu může mít čeleď pantropické rozšíření a čítat velké množství rodů. Zmiňovanými dvěma rody jsou:[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caeciliidae na anglické Wikipedii.

  1. KLIGMAN, Ben T.; GEE, Bryan M.; MARSH, Adam D. Triassic stem caecilian supports dissorophoid origin of living amphibians. Nature. 2023-02, roč. 614, čís. 7946, s. 102–107. Dostupné online [cit. 2023-04-17]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-022-05646-5. PMID 36697827. (anglicky) 
  2. a b VITT, L. J.; CALDWELL, J. Herpetology – An Introductory Biology of Amphibians and Reptiles. 3. vyd. Burlington; San Diego; London: Academic Press ISBN 978-0-12-374346-6. S. 414–415. (anglicky) 
  3. Taylor, E. H. 1968. The Caecilians of the World: A Taxonomic Review. Lawrence: University of Kansas Press.
  4. WILKINSON, Mark; SAN MAURO, Diego; SHERRATT, Emma. A nine-family classification of caecilians (Amphibia: Gymnophiona). Zootaxa. 2011-05-11, roč. 2874, čís. 1, s. 41. Dostupné online [cit. 2023-04-26]. ISSN 1175-5334. DOI 10.11646/zootaxa.2874.1.3. 
  5. Caeciliidae Rafinesque, 1814 [online]. Amphibian Species of the World 6.1, an Online Reference [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]