Nízké Taury
| Nízké Taury Niedere Tauern | |
 Nízké Taury, Hochgolling | |
|
| |
| Nejvyšší bod | 2863 m n. m. (Hochgolling) |
|---|---|
|
| |
| Nadřazená jednotka | Centrální krystalické Alpy |
| Sousední jednotky |
Vysoké Taury, Nockberge, Lavanttalské Alpy, Ennstalské Alpy, Totes Gebirge, Dachstein, Dientener Berge, |
| Podřazené jednotky |
Seckauské Taury, Rottenmannské Taury, Wölzské Taury, Schladmingské Taury, Radstadtské Taury |
|
| |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Rakousko |
| Horniny | břidlice, žula |
| Povodí | Enns, Mura, Salzach |
| Souřadnice | 47°16′ s. š., 13°45′42″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nízké Taury jsou významným pohořím Centrálních krystalických Alp. Nejsou v literatuře uváděny pouze jako jedno pohoří, ale pro svá specifika se člení na jednotlivé horské celky. Celý hřeben Nízkých Taur představuje ideální vysokohorský terén, kde se střídají travnaté oblé vrcholy s vysokými a majestátními žulovými štíty. Svým charakterem místy připomínají slovenské Západní Tatry, jinde zase ohromí svou nefalšovanou vysokotatranskou krásou.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Nízké Taury jsou velkým pohořím ve středu Rakouska. Východní hranici tohoto obrovského horského celku (4900 km²) tvoří údolí Liesingtal mezi městy Trieben a Leoben. Celou jižní hranici pohoří tvoří dlouhý tok významné rakouské řeky Mury a sever ohraničuje další významná řeka Enns. Na západě dělí Nízké Taury potok Grossarl Bach od navazujícího celku Vysokých Taur.
Členění Nízkých Taur[editovat | editovat zdroj]
Oblast Nízkých Taur se dělí na několik zásadních horských celků, které se ve své podobě od sebe mnohdy velmi liší.
Seckauské Taury[editovat | editovat zdroj]
Seckauské Taury (Seckauer Tauern) jsou prvním pohořím na východě Nízkých Taur. Tvoří jednolitý klikatý hřeben probíhající ve směru východ - severozápad mezi údolím Liesingtal a silničním sedlem Hohentauern (vede přes něj silnice mezi Triebenem a Judenburgem). Nejvyšší vrchol masivu leží takřka v samém středu hřebene – Geierhaupt (2417 m), na některých mapách má stejnou výšku také vrchol Hochreichart. Východně od Geierhauptu leží vrchol Seckauer Zinken (2397 m n. m.). K jihu vybíhají četné rozsochy, v nichž leží několik dalších vysokých vrcholů (např. Pletzen). Seckauské Taury se prezentují většinou jako travnaté hory, i když ani zde nechybí mnoho krásných skalnatých vrcholů. Oproti jiným skupinám Nízkých Taur je pohoří chudé na jezera, výjimku však tvoří kupříkladu jezera Ingeringsee nebo Goldlacke.
Rottenmannské a Wölzské Taury[editovat | editovat zdroj]
Rottenmannské Taury (Rottenmanner Tauern) a Wölzské Taury (Wölzer Tauern) navazují na předchozí skupinu na západě za sedlem Hohentauern. Přes 30 km dlouhý hřeben končí na jihozápadě v silničním sedle Sölkpass. K tomuto pohoří se vztahuje podobná charakteristika jako k předchozímu masivu. Souvislý vysoký hřeben vysílá především k jihu několik delších rozsoch. S výjimkou sedla Glattjoch (1988 m) nikde neklesá pod 2000 metrů. Na ploše skoro 1250 km² se vypíná mnoho skalnatých vrcholů. Nejvyšším z nich - Rettlkirchspitze (2475 m) a Greim (2472 m) - však leží v bočních rozsochách na západě hřebene.
Schladmingské Taury[editovat | editovat zdroj]
Schladmingské Taury (Schladminger Tauern) pokračují za sedlem Sölkpass a jsou jednoznačně nejnavštěvovanějším a nejvyšším nízkotaurským masivem. V jejich, více jak 50 km dlouhém, především skalnatém hřebeni najdeme opravdu vše - odvážně formované štíty, množství tyrkysových jezer, vodopády, soutěsky. Pohoří je velmi dobře komunikačně přístupné silnicí a železniční tratí v údolí řeky Enns (v němž se nachází město Schladming), do samotných hor pak zabíhá několik lokálních silnic. Nejvyšším vrcholem je Hochgolling (2863 m), nemající výškou široko daleko konkurenci a je také nejvyšším vrcholem Nízkých Taur.
Radstadské Taury[editovat | editovat zdroj]
Radstadtské Taury (Radstädter Tauern) jsou posledním celkem a zároveň nejzápadnější skupinou Nízkých Taur, rozkládající se mezi silničním sedlem Obertauern a údolím potoka Grossarl Bach na západě. Tato část hor již svým poněkud drsnějším charakterem tvoří jakýsi přirozený přechod k navazujícímu, mnohem vyššímu celku Vysoké Taury. Nejvyšším vrcholem je Weiseck (2711 m) ležící v jižní rozsoše na východě území. Nejpopulárnějším vrcholem je však mnohem hůře dostupný Mosermandl (2680 m) v hlavním alpském hřebeni.
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Hochgolling (2863 m)
- Hochwildstelle (2747 m)
- Waldhorn (2702 m)
- Greifenberg (2618 m)
- Predigstuhl (2543 m)
- Grosser Bösenstein (2448 m)
- Strimskogel (2139 m)
Mapy[editovat | editovat zdroj]
- Kompass - č. 222 (Rottenmanner a Wölzer Tauern)
- Kompass - č. 31 (Schladminger Tauern)
- Kompass - č. 67 (Radstädter Tauern)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PETR, Ivo. Rakouské Alpy. Ostrava: Mirago, 2002. ISBN 80-8592294-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nízké Taury ve Wikimedia Commons
