Centrální krystalické Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Centrální krystalické Alpy
Zentrale Ostalpen
Alpi Centro-orientali
Piz Kesch (3 418 m), Albula
Piz Kesch (3 418 m), Albula

Nejvyšší bod4 049 m n. m. (Piz Bernina)

Nadřazená jednotkaVýchodní Alpy

SvětadílEvropa
StátRakouskoRakousko Rakousko
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
ItálieItálie Itálie
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Horninyrula, břidlice
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrální krystalické Alpy, také Centrální Východní Alpy (německy Zentrale Ostalpen, italsky Alpi Centro-orientali) tvoří řada horských pásem ve středních Východních Alpách. Leží na území především Rakouska, dále Švýcarska, Itálie, Lichtenštejnska a Slovinska. Jedná se o nejvyšší část Východních Alp složenou z krystalických hornin.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pro pohoří jsou charakteristické ostré skalnaté hřebeny, štíty se strmými skalními stěnami, kary, jezera a hluboká trogová údolí.[1] Na západě začínají zaledněnými vrcholky pohoří Bernina a Silvretta. Směrem na východ pokračují rovněž vysokými Ötzalskými Alpami na něž navazují Stubaiské Alpy. Následují Zillertalské Alpy a nejvýchodněji zaledněná část celého systému Vysoké Taury. Na sever od Vysokých Taur leží Kitzbühelské Alpy. Dále na východ pak následují Nízké Taury, Lavanttalské Alpy a charakterem již jen středohorské Hory východně od řeky Mury.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Centrální krystalické Alpy jsou tvořeny především rulami, svory, žulami a jinými krystalickými břidlicemi.[2]

Členění[editovat | editovat zdroj]

Centrální krystalické Alpy

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Rakousko a Vídeň. 1. vyd. Praha: Olympia, 1999. 264 s. ISBN 80-7033-550-5. S. 7.
  2. a b VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208 - 209.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]