Centrální krystalické Alpy

Centrální krystalické Alpy; Zentrale Ostalpen; Alpi Centro-orientali
	Piz Kesch (3 418 m), Albula
Nejvyšší bod	4 049 m n. m. (Piz Bernina)
Nadřazená jednotka	Východní Alpy
Světadíl	Evropa
Stát	Rakousko; Švýcarsko; Itálie; Lichtenštejnsko; Slovinsko; Maďarsko
Horniny	rula, břidlice
Souřadnice	47° s. š., 13° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrální krystalické Alpy, také Centrální Východní Alpy (německy Zentrale Ostalpen, italsky Alpi Centro-orientali) tvoří řada horských pásem ve středních Východních Alpách. Leží na území především Rakouska, dále Švýcarska, Itálie, Lichtenštejnska a Slovinska. Jedná se o nejvyšší část Východních Alp složenou z krystalických hornin.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pro pohoří jsou charakteristické ostré skalnaté hřebeny, štíty se strmými skalními stěnami, kary, jezera a hluboká trogová údolí.^[1] Na západě začínají zaledněnými vrcholky pohoří Bernina a Silvretta. Směrem na východ pokračují rovněž vysokými Ötzalskými Alpami na něž navazují Stubaiské Alpy. Následují Zillertalské Alpy a nejvýchodněji zaledněná část celého systému Vysoké Taury. Na sever od Vysokých Taur leží Kitzbühelské Alpy. Dále na východ pak následují Nízké Taury, Lavanttalské Alpy a charakterem již jen středohorské Hory východně od řeky Mury.^[2]

Centrální krystalické Alpy jsou tvořeny především rulami, svory, žulami a jinými krystalickými břidlicemi.^[2]

↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Rakousko a Vídeň. 1. vyd. Praha: Olympia, 1999. 264 s. ISBN 80-7033-550-5. S. 7.
↑ ^a ^b VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208 - 209.