Severní vápencové Alpy
| Severní vápencové Alpy Nördliche Kalkalpen | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 3036 m n. m. (Parseierspitze) |
| Nadřazená jednotka | Východní Alpy |
| Sousední jednotky | Centrální krystalické Alpy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
![]() | |
| Povodí | Rýn, Dunaj |
| Souřadnice | 47°20′31″ s. š., 14°13′18″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severní vápencové Alpy (německy Nördliche Kalkalpen) jsou jedna ze tří geomorfologických subprovincií Východních Alp. Na západě jsou ohraničeny tokem Rýnu a Bodamským jezerem, na severovýchodě pak Dunajem u Vídně.
Geologická stavba
[editovat | editovat zdroj]Severní vápencové Alpy jsou tvořeny rozsáhlými horninovými příkrovy, které byly tlakem způsobeným podsunováním jadranské kry sunuty 100 až 120 km směrem k severu. Zbytky zarovnaného povrchu vyskytující se zde v různých nadmořských výškách svědčí o tom, že do miocénu nevznikla podélná údolí charakteristická pro dnešní říční síť. Od konce pliocénu došlo k výzdvihu o nejméně 1000 m a k vytvoření podélných údolí (např. Inn, Salzach, Enns). Charakteristický je zde značný rozvoj krasových tvarů. Rozsáhlé krasové náhorní plošiny působí dojmem kamenitých pouští – např. Totes Gebirge, Hochkönig, Steinernes Meer. Četné jsou zde ponorné toky a krasové prameny – např. z krasových vyvěraček v pohořích Schneeberg, Rax a Hochschwab získává pitnou vodu město Vídeň. V pohoří Tennengebirge jsou největší ledové jeskyně na světě – Eisriesenwelt (42 km chodeb).[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Severní vápencové Alpy se člení na 24 základních oblastí:
| Číslo | Podcelek | Nejvyšší hora | Výška (m) |
|---|---|---|---|
| 1 | Bregenzský les | Glatthorn | 2133 |
| 2 | Allgäuské Alpy | Großer Krottenkopf | 2657 |
| 3a | Lechquellengebirge | Große Wildgrubenspitze | 2753 |
| 3b | Lechtalské Alpy | Parseierspitze | 3036 |
| 4 | Wetterstein a Mieminger Kette | Zugspitze | 2962 |
| 5 | Karwendel | Birkkarspitze | 2749 |
| 6 | Rofan | Hochiss | 2299 |
| 7a | Ammergauské Alpy | Daniel | 2340 |
| 7b | Bayerische Voralpen | Krottenkopf | 2086 |
| 8 | Kaisergebirge | Ellmauer Halt | 2344 |
| 9 | Loferer Steinberge | Birnhorn | 2634 |
| 10 | Berchtesgadener Alpen | Hochkönig | 2941 |
| 11 | Chiemgauer Alpen | Sonntagshorn | 1960 |
| 12 | Salzburger Schieferalpen | Hundstein | 2117 |
| 13 | Tennengebirge | Raucheck | 2431 |
| 14 | Dachstein | Hoher Dachstein | 2995 |
| 15 | Totes Gebirge | Grosser Priel | 2513 |
| 16 | Ennstaler Alpen | Hochtor | 2365 |
| 17a | Hory Solné komory | Gamsfeld | 2028 |
| 17b | Hornorakouské předhůří | Hoher Nock | 1963 |
| 18 | Hochschwab | Hochschwab (hora) | 2277 |
| 19 | Mürzstegské Alpy | Hohe Veitsch | 1982 |
| 20 | Schneeberg | Schneeberg | 2075 |
| 21 | Ybbstalské Alpy | Hochstadl | 1919 |
| 22 | Türnitzské Alpy | Großer Sulzberg | 1400 |
| 23 | Gutensteinské Alpy | Reisalpe | 1399 |
| 24 | Wienerwald | Schöpfl | 893 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 349 s. ISBN 80-200-0684-2. Kapitola Alpsko-karpatská oblast, s. 134, 140 – 142.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní vápencové Alpy na Wikimedia Commons
