Severní vápencové Alpy

Severní vápencové Alpy; Nördliche Kalkalpen
	Pohled z Grosser Schobersteinu na Schafberg, Drachenwand, Mondsee a Attersee.
Nejvyšší bod	3036 m n. m. (Parseierspitze)
Nadřazená jednotka	Východní Alpy
Sousední; jednotky	Centrální krystalické Alpy
Světadíl	Evropa
Stát	Německo; Rakousko
Povodí	Rýn, Dunaj
Souřadnice	47°20′31″ s. š., 14°13′18″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní vápencové Alpy (německy Nördliche Kalkalpen) jsou jedna ze tří geomorfologických subprovincií Východních Alp. Na západě jsou ohraničeny tokem Rýnu a Bodamským jezerem, na severovýchodě pak Dunajem u Vídně.

Geologická stavba

Severní vápencové Alpy jsou tvořeny rozsáhlými horninovými příkrovy, které byly tlakem způsobeným podsunováním jadranské kry sunuty 100 až 120 km směrem k severu. Zbytky zarovnaného povrchu vyskytující se zde v různých nadmořských výškách svědčí o tom, že do miocénu nevznikla podélná údolí charakteristická pro dnešní říční síť. Od konce pliocénu došlo k výzdvihu o nejméně 1000 m a k vytvoření podélných údolí (např. Inn, Salzach, Enns). Charakteristický je zde značný rozvoj krasových tvarů. Rozsáhlé krasové náhorní plošiny působí dojmem kamenitých pouští – např. Totes Gebirge, Hochkönig, Steinernes Meer. Četné jsou zde ponorné toky a krasové prameny – např. z krasových vyvěraček v pohořích Schneeberg, Rax a Hochschwab získává pitnou vodu město Vídeň. V pohoří Tennengebirge jsou největší ledové jeskyně na světě – Eisriesenwelt (42 km chodeb).^[1]

Geomorfologické členění

Severní vápencové Alpy se člení na 24 základních oblastí:

Číslo	Podcelek	Nejvyšší hora	Výška (m)
1	Bregenzský les	Glatthorn	2133
2	Allgäuské Alpy	Großer Krottenkopf	2657
3a	Lechquellengebirge	Große Wildgrubenspitze	2753
3b	Lechtalské Alpy	Parseierspitze	3036
4	Wetterstein a Mieminger Kette	Zugspitze	2962
5	Karwendel	Birkkarspitze	2749
6	Rofan	Hochiss	2299
7a	Ammergauské Alpy	Daniel	2340
7b	Bayerische Voralpen	Krottenkopf	2086
8	Kaisergebirge	Ellmauer Halt	2344
9	Loferer Steinberge	Birnhorn	2634
10	Berchtesgadener Alpen	Hochkönig	2941
11	Chiemgauer Alpen	Sonntagshorn	1960
12	Salzburger Schieferalpen	Hundstein	2117
13	Tennengebirge	Raucheck	2431
14	Dachstein	Hoher Dachstein	2995
15	Totes Gebirge	Grosser Priel	2513
16	Ennstaler Alpen	Hochtor	2365
17a	Hory Solné komory	Gamsfeld	2028
17b	Hornorakouské předhůří	Hoher Nock	1963
18	Hochschwab	Hochschwab (hora)	2277
19	Mürzstegské Alpy	Hohe Veitsch	1982
20	Schneeberg	Schneeberg	2075
21	Ybbstalské Alpy	Hochstadl	1919
22	Türnitzské Alpy	Großer Sulzberg	1400
23	Gutensteinské Alpy	Reisalpe	1399
24	Wienerwald	Schöpfl	893

Členění Východních Alp:

Severní vápencové Alpy (čísla geomorfologických oblastí viz tabulka)

Reference

↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 349 s. ISBN 80-200-0684-2. Kapitola Alpsko-karpatská oblast, s. 134, 140 – 142.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní vápencové Alpy na Wikimedia Commons

[1] KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 349 s. ISBN 80-200-0684-2. Kapitola Alpsko-karpatská oblast, s. 134, 140 – 142.

[1]