Judenburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Judenburg
Městská věž v Judenburgu
Městská věž v Judenburgu
Judenburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 737 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Štýrsko
okres Murtal
Judenburg
Judenburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 64 km² a 63,7 km²
Počet obyvatel 9 960 (2018)[1]
Hustota zalidnění 159,3 obyv./km²
Správa
Starosta Magarethe Gruber
Vznik 1074
Oficiální web www.judenburg.at
Telefonní předvolba 03572
PSČ 8750
Označení vozidel MT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judenburg je rakouské město ve spolkové zemi Štýrsko. Leží na řece Muře, v nadmořské výšce 737 m, 87 km severozápadně od Štýrského Hradce. Žije zde přibližně 10 000[1] obyvatel.

Judenburg je od roku 1999 členem Douzelage, sdružení vybraných měst Evropské unie.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město sestává z katastrálních území:

  • Judenburg
  • Tiefenbach
  • Waltersdorf

Připojování obcí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 se k městu připojila obec Murdorf a v roce 1963 obec Waltersdorf.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Na severu je sousední obcí Fohnsdorf, jihovýchodně Maria Buch-Feistritz, na jihu Reifling, jihozápadně Oberweg, západně Sankt Peter ob Judenburg a severozápadně leží Pöls.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Judenburg se rozkládá poblíž hradu Eppenstein. Hrad byl poprvé zmiňován židovskými obchodníky v roce 1074 jako „mercatum Judinburch“ , kteří hráli v té době v regionu velmi důležitou roli v obchodu. Nejdříve se zmiňuje nejstarší „právo skladu“ v té době vybavené rozsáhlým „celním právem".

Ve 12. století vlastnili Judenburg Traungauerové a potom Babenberkové. Roku 1224 dostal Judenburg městské právo a ve 13. a 14. století vzrůstal obchod a město se stalo obchodním centrem a obchodovalo mimo jiných také s Benátkami. Nejprve platidlem byly guldeny a až po dlouhé době se platilo rakouskými zlatými. Důležitým byl pro Judenburg obchod se štýrským železem (Erzberg). Dalším významným obchodním zbožím byl pravý kozlík lékařský (Valeriana celtica), surovina pro výrobu mýdla, která se vyvážela až do Orientu.

Po velkých pogromech ve 14. a 15. století byli všichni štýrští Židé v roce 1496 vypovězeni ze země. V roce 1460 císař Fridrich III. (1440-1493) udělil městu monopol pro světový obchod s kozlíkem lékařským. Město drželo monopol přes 100 let.

V letech 19101914 byla ve městě v provozu „bezkolejová dráha Judenburg“, první provoz trolejbusů v Rakousku.

Až do první světové války byla v Judenburgu posádka rakousko-uherských pozemních ozbrojených sil armády (1867-1914). V roce 1914 se tu ocitá moravský polní stíhací prapor č.17.

Během rakouské vlády za nacismu byla snaha změnit název města, který byl pro židovský název nesnesitelný a aby byl změněn na „Zirbenstadt“. Diskutovalo se o tom po celou válku a ke změně nakonec nedošlo.

Na konci druhé světové války byl v roce 1945 v Judenburgu zřízen uprchlický tábor pro židovské osoby bez domova (Displaced Person) s pobočkami v okolních obcích Dietersdorf, Liechtenstein, Kobenz a Murdorf.[2]

Dnes je Judenburg průmyslovým a obchodním městem a zřídilo se tu mezi jiným také spolkové gymnázium a spolkové reálné gymnázium, jakož i obchodní akademii.

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Městu byl zapůjčen s účinností od 1. června 1959 usnesením štýrské zemské rady z 9. února 1959.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo ve městě 578 pracovišť se 6060 zaměstnanci z obce a 1799 dojíždějících a 3840 obyvatel za prací dojíždí. V roce 1999 pracovalo 41 v lesnických závodech (z toho 16 jako hlavní zaměstnání) a obhospodařovali 3791 hektarů.

Od dřívější doby je v Judenburgu většinou průmyslové centrum Mur-Mürz-Furche, a neustále se bojuje s přestěhováním provozu a mezi obyvateli je nesouhlas.

Výstavbou nákupního centra v sousední obci Fohnsdorfu zostřuje se situace se stavem obchodní sítě. Maloobchodní síť se stěhuje do nákupních center, obchody se ve městě vyprazdňují a téměř zcela mizí. Město reaguje na tuto problematiku sestavením koncepce marketinku, např. výstavbou planetária. Tendence k návratu je až dosud nezdařilá.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava v Judenburgu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • I přes pokrokovou dobu je hlavní město horního Štýrska ještě dnes historickým městem v dobrém stavu.
  • Symbolem města je 76 metrů vysoká městská věž, s podivuhodnou vyhlídkou do údolí Aichfeldu. Stavba byla postavena na počátku 15. století. Původně byla postavena jako zvonice pro sousední městský a farní kostel svatého Mikuláše, který věž němá. Věž slouží také jako strážní kvůli požárům a od 19. století slouží jako vyhlídková věž. Dnešní vzhled získala po posledním velkém požáru v roce 1840. Dnes je ve věži 50 metrů vysoké Planetárium Evropy[3].
  • Město je členem svazku „Malých historických měst“.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Okresní město Hudeburg má několik sportovních zařízení pro provozování nejrůznějších sportů.

  • Sportovní stadion Judenburg-Murdorf (1970) je zařízen pro lehkoatletické soutěže i mezinárodní úrovně.
  • Místní fotbalový klub FC Judenburg hraje fotbalovou soutěž štýrských fotbalových spolků. Na hřišti byl v roce 2008 zřízen umělý trávník a rovněž umělé osvětlení.
  • Judenburg je také jedním z pěti míst s výkonnostním školícím střediskem štýrského fotbalu.
  • Dále je na stadionu také zařízení pro „Skatepark“.
  • Sportovní hala (od roku 1974) je ve Lindfeldu poskytuje přístřeší pro odvětví badminton, judo a stolní tenis ATUS Judenburg. V zimních měsících se tam bojuje v halovém fotbale, stejně tak i mistrovské hry rakouského futsalu - spolková liga.
  • Ve školní tělocvičně obecné školy město nabízí i mimo školní aktivitu také možnost pro členy Judenburských spolků, jejich sportovních zájmů.
  • Judeburské lázně (od roku 1990) nabízí rodinnou zábavu pro malé děti a maminky, hru v potoce, v proudu a splavném kanále a 70 metrů dlouhou skluzavku a také sportovní bazén (25mx15m) a brouzdaliště pro neplavce.
  • Rekreační louka s fotbalovým hřištěm, plážový volejbal, restaurace a rozšířená sauna (s finskou kabinou, parní kabina, biosauna, masáže a solária).
  • Krytá plovárna s bazénem 20 metrů a malým pro děti se skluzavkou.
  • Tenisová hala v Judenburg-Strettwegu nabízí podlahy z granulátů, prostranství a připojenou halu s 820 metry čtverečními ploch, výškou stropu 17 metrů
  • Na Judenburgerské hvězdářské věži se od roku 2007 nabízí každoroční mezinárodní setkání. 256 schodů zdolal nejrychleji Němec Roland Wegner za 40.65 sekund.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Judenburg na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. DP-Lager Judenburg. www.ushmm.org [online]. [cit. 2010-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-09. 
  3. www.sternenturm.at

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Johann Andritsch: Stadtchronik Judenburg. Judenburg 1989[zdroj?]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]