Ferdinand von Hebra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand von Hebra
Narození 7. září 1816
Brno (Brünn), Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. srpna 1880 (ve věku 63 let)
Vídeň (Wien)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Hernalser Friedhof
Alma mater Vídeňská univerzita
Povolání lékař
Zaměstnavatel Vídeňská všeobecná nemocnice
Znám jako zakladatel moderní dermatologie, objevitel příčiny svrabu
Titul profesor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ferdinand von Hebra

Profesor Ferdinand rytíř von Hebra (7. září 1816, Brno[1]5. srpna 1880, Vídeň) byl rakouský dermatolog moravského původu. Je považován za zakladatele moderní dermatologie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Ferdinand Karl Franz Schwarzmann na Orlí ulici v Brně, jako nemanželský syn Aloisie Schwarzmannové a rakouského vojenského důstojníka Jana Hebry, který pocházel z Jerlochovic na severní Moravě. Ten 14 let čekal, až Aloisie ovdověla, potom se s ní v roce 1830 oženil. V roce 1833 Ferdinandova matka zemřela a mladý Hebra vyrůstal pouze s otcem. Díky němu vystudoval gymnázium ve štýrském Judenburgu a po té v Grazu. V roce 1840 jako plnoletý přijal otcovo příjmení Hebra a o rok později promoval na lékařské fakultě vídeňské univerzity. Po promoci začal pracovat jako sekundář na interní klinice Všeobecné nemocnice ve Vídni u Prof. Josefa Škody, původem z Plzně. Velmi záhy se staly kožní choroby středem jeho zájmu. Hebra měl se svou manželkou Johannou sedm dětí, ne všechny ho však přežily. Jeden z jeho synů padl v bitvě u Sadové. Jeho syn Johannes „Hans“ (1847–1902) se rovněž stal dermatologem a spolu s Hebrovým nejlepším přítelem a asistentem H. Zeisslem (1817–1884) se stali nejlepšími odborníky a výzkumníky v oboru syphilologie. Jeho dcera Martha se provdala za Morize Kohna Kaposiho (1837–1902), rovněž vynikajícího dermatologa, který byl nejen jeho zetěm, ale i jeho velmi úspěšným následníkem. Slavná Hebrova učebnice dermatologie byla v pozdějších letech společně s jeho zetěm Kaposim přepracována. Byla vydávána nejen v němčině, ale i v angličtině, ve francouzštině, v italštině a v ruštině.

Lékařská činnost[editovat | editovat zdroj]

Jako mladý lékař se musel v rámci svého vzdělávání na oddělení interní medicíny věnovat svrabu. V té době bylo na tzv. svrabovém oddělení vídeňské nemocnice evidováno ročně 2200–2700 osob údajně s touto diagnózou.[2] Tato činnost byla tehdy mezi lékaři neoblíbena a ponechávali ji nejmladším kolegům. Obor dermatologie tehdy neexistoval a kožním chorobám se věnovali internisté. Ale Hebra měl o tyto nemoci zájem a díky jemu dnes dermatologie existuje jako samostatná lékařská věda.

V devětadvaceti letech převzal ve Vídeňské všeobecné nemocnici oddělení kožních chorob a vyvinul nové formy léčby a názvosloví. V roce 1849 se stal profesorem. Prokázal, že původcem svrabu je parazit. Vynalezl také vodní lůžko k profylaxi a léčbě dekubitu. Proslavil se svým „Atlasem kožních chorob“ z roku 1856 a „Učebnicí kožních chorob“ (1878 společně s Morizem Kaposim). Koncem padesátých let vydává také svou první učebnici dermatologie. Obě tyto knihy byly mnohokrát vydány a vždy ihned rozebrány. Byly překládány do mnoha jazyků a staly se základem vědění nově vzniklého oboru – dermatovenerologie.

Hebra nebyl příliš velkým pisatelem, jeho zeť Kaposi cituje „pouze“ 34 původních prací a 4 větší díla. Byl však vynikajícím učitelem a klinikem. Na jeho kliniku proudily davy, ať začínajících, či již „hotových“ dermatologů, kteří ho chtěli slyšet a hovořit s ním. Vídeň se díky němu stala Mekkou dermatologů starého i nového světa.[3] Ještě v meziválečné době bylo pro dermatologa, který měl o sobě nějaké mínění, zcela nemožné, nebýt ve Vídni a nenavštívit profesora Hebru. Hebrovy zásluhy nespočívají v počtu publikovaných prací, ale ve výstavbě základů, bez kterých žádný obor nemůže existovat, a právě v tom dosáhl světové proslulosti. Jeho knihy, především monumentální atlas a také učebnice dermatologie, byly překládány do mnoha jazyků a vydávány stále znovu a znovu.[4] Hebra vycházel z prací svých předchůdců a vytvořil vlastní, ucelený, přehledný systém kožních chorob. Systém rozčlenění kožních nemocí, který navrhl a vytvořil, měl dlouhé trvání a v mnohém platí dosud.[5]

Hebra během života získal několik ruských, švédských, rakouských a německých vyznamenání. V roce 1877 získal šlechtický titul rytíře, později titul dvorního rady. Od roku 1879 do své smrti byl předsedou Lékařské společnosti ve Vídni a také členem Akademie věd. Od roku 1886 je po něm pojmenována ulice ve Vídni.

Je neoddiskutovatelnou skutečností, že životem a dílem rytíře profesora Ferdinanda von Hebry se dermatologie stala samostatným uznávaným oborem lékařských věd.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand von Hebra na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Rytíř profesor MUDr. Ferdinand von Hebra
  3. Ferdinand Hebra v pořadu ČT Kalendárium
  4. Ferdinand Hebra v pořadu ČT Kalendárium
  5. Rytíř profesor MUDr. Ferdinand von Hebra
  6. Rytíř profesor MUDr. Ferdinand von Hebra

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]