Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň)
| Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň) | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Jiljí, ve kterém se hrobka nachází | |
| Poloha | |
| Adresa | Třeboň,  Česko |
| Ulice | Husova |
| Další informace | |
| Kód památky | 36509/3-2342 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky klášter augustiniánů v Třeboni) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rožmberská a schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtických rodů Rožmberků a Schwarzenbergů v kostele sv. Jiljí při augustiniánském klášteře v Třeboni. U Schwarzenbergů tam v některých případech byly uloženy pouze schránky s jejich vnitřnostmi.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rožmberkové koupili Třeboň a třeboňské panství od Landštejnů v roce 1366. Schwarzenbergové získali Třeboň od Eggenbergů v roce 1660.
Klášter augustiniánů založili v roce 1367 Petr II. († 1384), Jošt I. († 1369), Oldřich († 1390) a Jan I. z Rožmberka († 1389) a jejich fundaci potvrdil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi.[1] Zrušen byl císařem Josefem II. v roce 1785, resp. 1786.[2]
Pro Schwarzenbergy měla Třeboň symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Českém království získali. V roce 1681 zde byla pohřbena Marie Justina, roz. ze Starhembergu. V 18. století Schwarzenbergové napodobili Habsburky a jejich tělesné ostatky byly pohřbeny na různých místech, tělo ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni (s výjimkou Eleonory, roz. z Lobkowicz), srdce v hrobce srdcí v kostele sv. Víta a vnitřnosti zde v Třeboni. Tato úplná tradice se ovšem týkala jen dvou knížat a jedné kněžny. Častější bylo pouhé oddělené pohřbívání srdce.
Hrobka se nachází pod presbytářem před hlavním oltářem.
Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Rožmberkové[editovat | editovat zdroj]
Přestože hlavním pohřebištěm Rožmberků byla rodová hrobka v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, někteří příslušníci rodu byli pohřbeni v Třeboni. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Rožmberků, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou zvýrazněny osoby, jejichž vnitřnosti zde byly uloženy, zatímco zbytek těla odpočívá na jiných pohřebištích. Generace jsou počítány od Vítka I. z Prčice († 1194). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 6. | Jan I. z Rožmberka | Petr I. z Rožmberka 14. 10. 1347 |
Eliška z Halsu |
|||
| 1. 9. 1389 asi Třeboň | Kateřina z Vartenberka † 1355 | ||||||
| 2. | (8.) | Kateřina z Vartenberka | Oldřich II. z Rožmberka[zdroj?] |
||||
| 3. | 10. | Johana z Rožmberka | 1467 | Jan II. z Rožmberka asi 1430 – 8. 11. 1472 Ortenburg |
|||
| 1482 | Anna Hlohovská † 1483 | ||||||
| 4. | 9. | Anežka z Rožmberka | Oldřich II. z Rožmberka 13. 1. 1403 – 28. 4. 1462 |
||||
| 25. 7. 1488 | Kateřina z Vartemberka † 1436 | ||||||
| 5. | 11. | Jindřich VI. z Rožmberka | 14. 3. 1487 | Vok II. z Rožmberka 18. 7. 1459 – 1. 9. 1505 |
|||
| 16. 4. 1494 | Markéta z Gutštejna † 1524 | ||||||
| 6. | (10.) | Petr II. Holický ze Šternberka | Petr I. Holický ze Šternberka † 1454 |
1476[4] nebo 1479:[5] Kateřina z Rožmberka (č. 7) |
Jeho náhrobek se dochoval ve Šternberské kapli.[6] | Nejvyšší zemský sudí (1508–1510) a Nejvyšší zemský komorník Českého království (1510 nebo 1512 –1514). | |
| 4. 6. 1514 Líšno | Anna ze Seinsheimu † asi 1459 | ||||||
| 7. | 10. | Kateřina z Rožmberka | 17. 8. 1457 | Jan II. z Rožmberka asi 1430 – 8. 11. 1472 Ortenburg |
1476[4] nebo 1479:[5] Petr II. Holický ze Šternberka (č. 6) |
Sestra 5. rožmberského vladaře Voka II. Narodily se jí následující děti:[4]
| |
| 20. 8. 1521 | Anna Hlohovská † 1483 | ||||||
| 8. | (12). | Anna Marie Bádenská  |
22. 5. 1562 | Filibert Bádenský 22. 1. 1536 Baden-Baden – 3. 10. 1569 Montcontour |
27. 1. 1578 Český Krumlov:[pozn. 1] Vilém z Rožmberka 10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha |
Zde pohřbeny pouze vnitřnosti, tělo bylo pohřbeno 3. 5. 1583 v Rožmberské hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.[7] | Bezdětná. |
| 25. 4. 1583 Třeboň[7] | Mechtilda Bavorská 12. 7. 1532 – 2. 11. 1565 Baden-Baden |
Schwarzenbergové[editovat | editovat zdroj]
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou zvýrazněny osoby, jejichž vnitřnosti zde byly uloženy, zatímco zbytek těla odpočívá na jiných pohřebištích. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | (9.) | Marie Justina ze Starhembergu | 1618 Eferding | Ludvík ze Starhembergu 1564 Eferding – prosinec 1620 Znojmo |
15. 3. 1644 Vídeň: Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu 20. 9. 1615 Weibelskirchen – 26. 5. 1683 Laxenburg |
Pohřbena v roce 1681.[9] | 1. kněžna ze Schwarzenbergu (1670–1681). Byla duševně nemocná. Narodily se jí následující děti:
|
| 31. 1. 1681 Třeboň | Barbora z Herbersteinu 1578–1616 | ||||||
| 2. | 11. | Adam František ze Schwarzenbergu  |
25. 9. 1680 Linec | Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu 23. 5. 1652 Brusel – 22. 10. 1703 Vídeň | 13. 12. 1701 Vídeň: Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3) |
Zde byly pohřbeny 22. 6. 1732 pouze jeho vnitřnosti v měděné schráně.[10][11] Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni a srdce v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. | 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI. |
| 11. 6. 1732 Brandýs nad Labem | Marie Anna ze Sulzu 23. 10. 1653 Tiengen – 18. 7. 1698 Vídeň | ||||||
| 3. | (11.) | Eleonora Amálie z Lobkowicz  |
20. 6. 1682 Vídeň | Ferdinand August z Lobkowicz 7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab – 3. 10. 1715 Vídeň |
13. 12. 1701 Vídeň: Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2) |
Zde byly pohřbeny pouze její vnitřnosti.[11] Tělo bylo pohřbeno pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a srdce v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. | „Upíří princezna“, 3. kněžna ze Schwarzenbergu (1703–1732, poté kněžna vdova). Narodily se jí následující děti:
|
| 5. 5. 1741 Vídeň | Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu 8. 9. 1655 Baden – 22. 8. 1701 Cheb | ||||||
| 4. | 12. | Josef I. Adam ze Schwarzenbergu  |
15. 12. 1712 Vídeň | Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2) | 22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Marie Terezie z Liechtensteinu 28. 12. 1721 – 19. 1. 1753 Vídeň |
Zde byly pohřbeny pouze jeho vnitřnosti.[11] Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni a srdce v hrobce srdcí v kapli sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. | 4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782).
Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni. |
| 17. 2. 1782 Vídeň | Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3) |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V době sňatku byla sirotkem, proto se svatba odehrála v Českém Krumlově. Oddávajícím byl pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 674. Dále jen Encyklopedie českých klášterů.
- ↑ Encyklopedie českých klášterů, s. 676
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Rožmberk 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-11 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2005-03-04 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 34. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě.
- ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravěs. 33
- ↑ a b KRÁL, Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2004. 320 s. ISBN 80-7040-697-6. S. 220. (Monographia historica. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. 4.).
- ↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 230. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
- ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241
- ↑ a b c Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 250
