Větrovy
| Větrovy | |
|---|---|
 Pohled na návrší - vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′22″ s. š., 14°38′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 393 (2021)[1] |
| Katastrální území | Horky u Tábora (5,91 km²) |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| PSČ | 390 01 391 76 |
| Počet domů | 145 (2021)[2] |
  Větrovy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 42102 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrovy (německy Wietrow) jsou vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží tři kilometry jihozápadně od Tábora. Rozptýlené domky se rozkládají na návrší ve výši 525 metrů. V minulosti bývaly označovány jako obec u Tábora, ale vždy byly jen osadou.
Větrovy jsou spojeny s Táborem linkami městské hromadné dopravy číslo 30 a 31, v dosahu (500 metrů severně) je také železniční zastávka Horky na trati Tábor–Bechyně. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází Zoologická zahrada Tábor-Větrovy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1714.[3]
V době třicetileté války bylo návrší, na kterém se vesnice nachází, obsazeno vojsky císařského generála Baltazara Marradase. V té době je zde zmínka o třech roztroušených samotách, ale o jejich majiteli prameny neuvádějí žádné informace. Název Větrovy se začal používat až v 18. století, kdy osada příslušela k želečskému panství. Zprvu se zde uvádí šest chalup. Osadníci byli drobní zemědělci, neboť o „osedlaných gruntech“ (lánech) zde není zmínka. Původní chalupy se nacházely v části dnes zvané dolní Větrovy.
Počet domkářů se v průběhu 18. století rozrostl na dvanáct. Během sčítání lidu v roce 1869 už Větrovy měly 25 čísel popisných[4] a 172 obyvatel. Postupně se pomalu rozrůstala na 31 domů a 194 obyvatel[5] v roce 1900 a na 37 čísel popisných[6] v roce 1921. V době Protektorátu Čechy a Morava byly Větrovy součástí tzv. Velkého Tábora, ale v roce 1945 došlo k jejich opětovnému oddělení.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 163 | 158 | 184 | 194 | 174 | 204 | 218 | 200 | 218 | 221 | 234 | 261 | 269 | 316 | 393 |
| Počet domů | 25 | 28 | 29 | 31 | 31 | 37 | 41 | 50 | 50 | 58 | 62 | 85 | 98 | 121 | 145 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Větrovy byly osadou obce Libějice v okrese Tábor. V letech 1880–1960 byly osadou obce Radimovice u Želče v okrese Tábor. V letech 1961–1971 byly částí obce Horky v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby.[9]
Hýlačka
[editovat | editovat zdroj]
Na západní straně návrší se nalézá nejvyšší bod (525 metrů), jenž byl pojmenován Na Hylačce.
- Koncem 19. století zde byl umístěn triangulační kámen,
- v roce 1920 byla na místě postavena osmnáct metrů vysoká Rozhledna svobody, financována Klubem českých turistů v Táboře. Za dobrého počasí byl z rozhledny výhled po jihočeském kraji až k Novohradským horám. Výhled však byl postupně omezován okolo rostoucím lesíkem, který rozhlednu přerostl. Dne 1. ledna 2012 v ranních hodinách vyhořela a následně byly její zbytky strženy.
- Dne 12. ledna 2012 zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové rozhledny. V roce 2012 se uskutečnila architektonická soutěž o novou podobu rozhledny. Zvítězil v ní návrh betonové stavby, avšak kvůli pořizovací ceně byl v květnu 2013 KČT upřednostněn projekt vzdušné ocelové konstrukce, který v soutěži obsadil 3. místo.
- S výstavbou bylo započato v březnu 2015 a celá stavba byla slavnostně otevřena 1. srpna 2015.
- Celková výška ocelové rozhledny s dvojicí sloupů je 35,6 metru. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 25 metrů vede devítiramenné schodiště se 136 schody.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
- ↑ Sčítání lidu 1869 - Větrovy. digi.ceskearchivy.cz [online]. SOA v Třeboni [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu 1900 - Větrovy. digi.ceskearchivy.cz [online]. SOA v Třeboni [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu 1921 - Větrovy. digi.ceskearchivy.cz [online]. SOA v Třeboni [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 618.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrovy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Větrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Větrovy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Pozemková kniha vsí Běčice, Libějovice, Lom, Radimovice a Větrov. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
