Větrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Větrovy

Pohled na návrší - vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 316 (2011)
Domů 122
Lokalita
PSČ 390 01
391 76
Součást obce Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Horky u Tábora (5,91 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°23′22″ s. š., 14°38′30″ v. d.
Větrovy
Red pog.svg
Větrovy
Další údaje
Kód části obce 42102
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrovy (německy Wietrow) jsou místní částí města Tábor ležící 3 km jihozápadně od centra. V roce 2011 zde trvale žilo 316 obyvatel.[1] Rozptýlené domky se rozkládají na návrší ve výši 525 m n. m. V minulosti bývaly označovány jako obec u Tábora, ale vždy byly jen osadou. V současnosti se rozkládají asi na 23 ha a návrší se rozrůstá o řady rodinných domků.

Větrovy jsou spojeny s Táborem linkami městské hromadné dopravy, v dosahu (500 m severně) je také železniční zastávka Horky na trati Tábor–Bechyně. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází Zoologická zahrada Tábor-Větrovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1748.[2]

V době třicetileté války bylo návrší obsazeno vojsky císařského generála Baltazara Marradase. V té době je zde zmínka o třech roztroušených samotách, ale o jejich majiteli prameny neuvádějí žádné informace. Název „Větrovy“ se v té době ještě neuvádí.

Název „Větrovy“ nalézáme až v 18. století, kdy osada příslušela k panství Želečskému. Uvádí se zde šest domkářů. Statek osada neměla. Osadníci byli pravděpodobně pastevci, neboť o „osedlaných gruntech“ (lánech) zde není zmínka. Počet domkářů se průběhem 19. století rozrostl na 11 chalup.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Rozledna Hýlačka-Větrovy

Na západní straně návrší se nalézá nejvyšší bod (525 m), jenž byl pojmenován „Na Hylačce“. Co to znamená „Hylačka“ - v dnešní tanskripci „Hýlačka“ - nelze nikde zjistit.

  • Koncem 19. století zde byl umístěn triangulační kámen,
  • v roce 1920 byla na místě postavena 18 m vysoká „Rozhledna svobody“, financována Klubem českých turistů v Táboře. Za dobrého počasí byl z rozhledny výhled po jihočeském kraji až k Novohradským horám. 1. ledna 2012 v ranních hodinách vyhořela a následně byly její zbytky strženy.
  • Dne 12. ledna 2012 zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové rozhledny.V roce 2012 se uskutečnila architektonická soutěž o novou podobu rozhledny. Zvítězil v ní návrh betonové stavby, avšak kvůli pořizovací ceně byl v květnu 2013 KČT upřednostněn projekt vzdušné ocelové konstrukce, který v soutěži obsadil 3. místo. 
  • S výstavbou bylo započato v březnu 2015 a celá stavba byla slavnostně otevřena 1. srpna 2015.
  • Celková výška ocelové rozhledny s dvojicí sloupů je 35,6 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 25 m vede devítiramenné schodiště se 136 schody.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berwid-Buquoy, Jan: "Neznámá země Československo - Jižní Čechy (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
  • Infocentrum město Tábor.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]