Stoklasná Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stoklasná Lhota
Ulice v centru vesnice
Ulice v centru vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel180 (2021)[1]
Katastrální územíStoklasná Lhota (3,33 km²)
PSČ391 37
Počet domů70 (2011)[2]
Stoklasná Lhota
Stoklasná Lhota
Další údaje
Kód části obce19097
Kód k. ú.619094
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stoklasná Lhota (německy Stoklas Lhota) je jednou z 15 místních částí města Tábor, od jehož středu je vzdálena 3,7 km (severně vzdušnou čarou). Do vzniku velkého Tábora v roce 1972 byla samostatnou obcí. Rozkládá se na ploše cca 14 ha východně od dálnice D3 (E55) – 6 km směr Praha od mimoúrovňové křižovatky silnic číslo 3 a 19 s E55 (“U Mašáta“). Příjezd do Stoklasné Lhoty je po komunikaci od Košína (ze silnice č. 603) a od Čekanic, vede sem autobusová linka městské hromadné dopravy (MHD Tábor) trasa: Náchod (Tábor) – Tábor město – Čekanice – Stoklasná Lhota. V roce 2011 zde trvale žilo 162 obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1371,[4] kdy darovali Petr, Václav a Smil z Dírného s Petrem ze Dvorce jeden lán pole „…ve Lhotě Stoklasné a úrok v Myskovicích klášteru v Sezimově Ústí, kterýž se za to zavázal, že bude na ně při modlitbách a mšemi zádušními vzpomínati“. Od 15. století náležela ves Hýlovcům z Polkovic, kteří ji připojili k Měšicům u Tábora.

V roce 1810 získal panství Měšice u Tábora, včetně Stoklasné Lhoty, Jan Karel Hanygar z Eberka. Ten po smrti Jana Prokopa, zvaného „Holý“ ze Stoklasné Lhoty č. 8, jmenoval roku 1811, rychtářem jeho syna Františka Prokopa, zvaného "Holý" ze Stoklasné Lhoty č. 17.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • U komunikace ve vesnici se nalézá návesní kaple.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v ranních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bada, Josef: "Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích" (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: "Tábor-Měšice", České Budějovice 2005)
  • Cikhart, Roman: "Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný", Tábor 1922
  • Pippich, Martin: "Po stopách předků a potomků husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného 'Veliký'. Válečný zločinec nebo pokrokový kazatel?", RFE, Vídeň 1968

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]