Čelkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čelkovice
Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo)
Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo)
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel680 (2021)[1]
Katastrální územíČelkovice (2,92 km²)
PSČ390 01
Počet domů226 (2011)[2]
Čelkovice
Čelkovice
Další údaje
Kód části obce19411
Kód k. ú.619418
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čelkovice (německy Tschelkowitz) jsou místní částí města Tábor, původně to byla samostatná obec. V roce 2011 zde trvale žilo 604 obyvatel.[3]

Čelkovice se nacházejí v údolí na levém břehu Lužnice jižně od na protějším břehu ležící části města Tábor (zejména Staré město, Parkány), části spojuje silniční most. U mostu, vlevo proti proudu, je známý Suchomelův ostrov (tábořiště). Obytná zástavba vede údolím v délce cca 1350 m a šířce cca 450 m v příbřežní rovině a ve svahu (kóta 444 m n. m.).

Do roku 1935 po mostě a dál přes obec vedla hlavní (a jediná) silnice z Tábora směr Bechyně – značný výškový rozdíl do obce Horky překonávala silnice několika serpentinami. Potíže rostoucího provozu v této části Tábora vyřešila stavba velkého obloukového mostu přes Lužnici v letech 1934–1935. Od té doby slouží „čelkovická“ silnice jako místní komunikace od starého mostu až k napojení na silnici číslo 137 Tábor-Bechyně (Týn nad Vltavou) u výletní restaurace „Pintovka“ ve východní (spodní) části Horek.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jak vznikl název „Čelkovice“ se přesně neví. Dějepisec Roman Cikhart považuje název Čelkovice za chybný – za zkomoleninu. Původně se prý ves nazývala Celkovice (odvozeno od osobního jména „Celek“).[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1307[4] do kdy patřily biskupství pražskému. Poté zakupuje obec i s přilehlými pozemky Jindřich I. z Rožmberka a nejdříve jí připojuje k Příběnicům. V roce 1437 postoupil Oldřich II. z Rožmberka vesnici obci Táborské.

V 16. století zde bylo již 15 usedlostí. Tzv. „Lucinovský dvůr“, ve vsi, byl v letech 16801682 v držení Viléma Fellnera z Feldeggu. Část vesnice a okolí zakoupil také Václav Perger z Rozenvertu, který zde v roce 1702 zemřel. Po jeho smrti synové Jan a František (v roce 1708) prodali ves opět městu Tábor.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V Čelkovicích byly asi v roce 1268 založeny lázně, ve kterých se prý léčil i husitský vojevůdce Ondřej Prokop, zvaný „Holý“. Zřídla byla složena z železitých a sirnatých pramenů. Postupem času zde byla postavena budova pod názvem „Městské lázně“. Tento zajímavý architektonický objekt časem zchátral, zdevastovanou budovu zakoupila stavební firma „Karel Dvořák“ v Táboře a přestavěla jí na hotel s restaurací.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • V Čelkovicích se narodil Bohumil Mladý (30. října 1881 – 23. června 1942 v Praze), spisovatel, vydavatel a redaktor časopisu „Četnický obzor a „Ročenka českého četnictva“.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]