Klokoty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klokoty

Tábor-místní část Klokoty (také vpravo vzadu za západní částí Pražského sídliště)
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Počet obyvatel 2460 (2011)
Domů 417
Lokalita
PSČ 390 01
390 03
Součást obce Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Klokoty (8,3 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°25′9″ s. š., 14°38′41″ v. d.
Klokoty
Red pog.svg
Klokoty
Další údaje
Kód části obce 66516
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokoty (německy Klokot) jsou bývalá samostatná obec, která je nyní místní částí města Tábora. Nachází se na západním okraji města, na (původní z dnešních dvou) výpadové silnici na Písek a Rožmitál pod Třemšínem. V roce 2011 zde trvale žilo 2460 obyvatel.[1]

Nejvýznamnějším místem této lokality Tábora je klokotský poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220,[2] kdy se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř ze Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.

V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova, bývaly zde také dva dvory. Starousedlíci: Z místních rodin jsou uváděny jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761). Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505–1572) byl kronikář a spisovatel (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje. Dalším významným rodákem z Klokot Josef Cuřín (1862–1929) byl odborný autor v oboru cukrovarnictví. Také zde od roku 1825 působil známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple sv. Václava a 1714 sv. Josefa. Před kostelem ústí lipová alej s křížovou cestou, vysázená roku 1836.
  • Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
  • Tvrz stávala na skalce zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.

Adamité[editovat | editovat zdroj]

Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi sedmdesát adamitů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník této události: velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421 (1996).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berwid-Buquoy, Jan: Neznámá země Československo - Jižní Čechy (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
  • Cikhart, Roman: Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný, Tábor 1922.
  • Čornej, Petr: Tábor husitský, Praha 2001.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]