Roman Cikhart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roman Cikhart
Narození 4. února 1886
Borotín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. září 1957 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roman Jan Cikhart (4. února 1886 Borotín[1] u Tábora10. září 1957 Praha) byl český pedagog a spisovatel, regionální historik, vlastivědný a kulturní pracovník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve mlýně svého otce („na Pile“ – Borotín č. 121) v blízkosti památné zříceniny Starý Zámek v Borotíně a zde se zřejmě zrodil i jeho zájem o historii, zejména husitství a dějiny rodného kraje; historii a pověsti vesnic na Táborsku. O rodné obci vydal již v roce 1909 samostatný spisek Borotín, nástin historický. Po základní školní docházce absolvoval (od roku 1903) Učitelský ústav v Soběslavi a již zde při studiu spolupracoval s historikem a zakladatelem místního muzea Karlem Lustigem a napsal zde dějiny Soběslavi. V roce 1910 se oženil, roku 1921 vystoupil z římskokatolické církve.

Pedagog[editovat | editovat zdroj]

Učitelskou praxi zahájil Cikhart na škole v Radeníně[2], v roce 1911 přešel do Radkova a 1914 do Jistebnice. Další důležitou životní etapou se stal Tábor, kde v roce 1923 nastoupil jako odborný učitel na dívčí měšťanské škole. Působil také jako předseda učitelské jednoty Komenský. Publikoval v pedagogických listech Český učitel a Česká škola. Zastával mnoho čestných funkcí; sepsal dějiny Zemského ústředního spolku jednot učitelských.

Historik a publicista[editovat | editovat zdroj]

Roman Cikhart byl autorem mnoha článků o regionálních dějinách Táborska, o historických osobách, o pověstech a vlastivědných zajímavostech, uveřejňovaných v různých listech, např. Český jih, Národní politika, Tábor[3], Národní osvobození, Časopis společnosti přátel starožitností českých. Podílel se na tvorbě Věstníku jihočeských muzeí (od roku 1913 sám redigoval) a vlastivědného časopisu Kraj kalicha (od r. 1923 redigoval). Významná kapitola publikační práce učitele a historika Cikharta je spojena s Jihočeským sborníkem historickým[4]. Zde publikoval v letech 1928 až 1956 přes osmdesát článků a statí. Mnohé cenné práce vydal Cikhart vlastním tiskem.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Práce historika Romana Cikharta je dodnes považována za základ při bádání a práci s fakty v regionální historii. Jeho významný přínos do seznamování se s historií Táborska byl oceněn již 5. února 1936, když akční výbor učitelských organizací a městský osvětový sbor uspořádal v Táboře na jeho počest oslavu (k padesátinám). Za město Tábor zde poděkoval starosta Václav Soumar. Blahopřání a připomínání díla R. Cikharta bylo i ve všech regionálních a odborných listech.

Z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Okres Táborský, 1907
  • Táborsko (autor 3 dílů) – čtyřdílná monografie, 1908
  • Borotín, nástin historický, nákl. vlastním, Tábor 1909
  • Minulost městečka Borotína, nákl. vlastním, Tábor 1913
  • Šlechtické a erbovní rody na Táborsku ve svých znacích
  • Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný, 1922
  • Minulost města Jistebnice, 1925
  • Krajem božích bojovníků, 1935
  • Pět set let města Tábora
  • Tábor a Táborsko ve světle historie, 1940
  • Minulost Táborska, 1946
  • Borotín v minulosti – vydal v knize Historický místopis Borotína, kterou připravil k tisku z pozůstalosti svého bratra Rudolfa Ezechiáše[5], vyd. Spolek rodáků a přátel Borotína a okolí, Praha 1946
  • Popis Táborska, 1947
  • Tábor ve světle historie, 1948
  • Tábor v minulosti i přítomnosti, 1948
  • Pověsti a zkazky z Táborska
  • Mladá Vožice, 1948
  • vlastivědný sborníček Staré a nové letopisy táborské, v letech 1920–1937 vyšlo celkem 29 sešitů
  • řada příspěvků v Jihočeském sborníku historickém (např. Jeníčkova Lhota, Lideřovice, rodná tvrz hejtmana Petra Aksamita, Svobodnické rody na Táborsku v 18. století, Rodová jména na Jistebnicku za války třicetileté…), 1928–1952

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční zápis narození Romana Cikharta (snímek 185 uprostřed)
  2. Historie Radenína
  3. Vydání prvního čísla časopisu Tábor 30. 4. 1864 a potom vycházel až do roku 1941)
  4. Vydávala od roku 1928 jako regionální odborný časopis Jihočeská společnost pro zachování husitských památek v Táboře, založená Josefem Švehlou roku 1922, Cikhart byl členem společnosti
  5. Matriční zápis narození Rudolfa Jana Ezechiáše Cikharta (snímek 217) (* 10. 4. 1888, † 1944) – pozor, obvykle používal příjmení ve variantě Cikhardt

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Významní rodáci (Týdeník Palcát, č. 29, 23. 7. 1997, s. 4)
  • Jaroslav Vorel: Roman Cikhart (Táborské listy, č. 84, 9. 4. 1996, s. 10)
  • PhDr. Stanislav Zita: Skromnost a velikost (Jihočeský kurýr, 29. 8. 2007, s. 9)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]