Vítek z Klokot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vítek IV. z Klokot
Pečeť Vítka IV. z Klokot na listině z roku 1250
Pečeť Vítka IV. z Klokot na listině z roku 1250

1. pán z Landštejna a Třeboně
Ve funkci:
před 1194 – před 1253
Předchůdce panství uděleno Vítkem I.
Nástupce Pelhřim z Třeboně

Narození před 1194
Úmrtí před 1253
Rodiče Vítek I. z Prčice
Děti Kateřina z Lomnice
Gertruda z Lomnice
Jutta z Lomnice
Ludmila z Lomnice
Pelhřim z Rožmberka
Vítek ze Skalice
Ojíř z Lomnice
Příbuzní Vítek II. starší z Krumlova
Jindřich z Hradce
Vítek III. mladší
? Sezema z Ústí
Sídlo Klokoty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítek z Klokot (* před rokem 1194, † před rokem 1253) byl český šlechtic v období 12. a 13. století z rodu Vítkovců, zakladatel pánů z Landštejna a z Třeboně. Byl jedním ze synů legendárního předka jihočeského šlechtického rozrodu Vítkovců Vítka z Prčice.

Život[editovat | editovat zdroj]

Informace o Vítkovi z Klokot jsou velmi strohé, kolem roku 1240 uváděn jako Witigo de Glokgot, z roku 1250 je zachována jeho pečeť. Vlastnil sídlo Klokoty a jeho další majetkové aktivity směřovaly do oblasti Třeboňska. Dnešní Třeboň, založená kolonisty koncem 12. století jako trhová osada na severní trase Vitorazské stezky, se v 1. polovině 13. století nazývala po Vítkovi z Klokot Witingau (Vítkův luh).[1] Vítek získal území podél Vitorazské stezky buď vyženěním nebo koupí od kláštera Zwettl, který se zbavoval majetku mimo území Rakouska, aby uspokojil finanční nároky Eufemie z Kuenringu.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vítek z Klokot měl podle zachovaných listinných dokumentů tři syny Vítka, Pelhřima, Ojíře a čtyři dcery Lidmilu, Kateřinu, Gertrudu a Jutu, které byly aktivní při založení cisterciáckého kláštera v Pohledu, jehož abatyší se stala Kateřina a pro nějž v roce 1265 získaly podporu královského páru. Syn Vítek byl zakladatelem rodu pánů ze Skalice (podle Skalice na břehu Lužnice), kteří po vymření hlavní landštejnské větve používali i predikát z Landštejna (želečská odnož Landštejnů). Synové Pelhřim a Ojíř společně drželi třeboňské panství, které postupně rozšiřovali (Trhové Sviny, Nové Hrady). Ojíř byl z dětí Vítka z Klokot politicky nejaktivnější a po úmrtí Pelhřima (nejpozději 1261) se stal zároveň vůdcem landštejnsko-třeboňského rodu.

Odkazy v kultuře[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Třeboň, s. 262. 
Předchůdce:
Vítek I.
Znak z doby nástupu 1. pán z Landštejna a Třeboně
před 1194– před 1253
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Záviš I.