Přeskočit na obsah

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje
Volkswagen Transporter T5 Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
Volkswagen Transporter T5 Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
ZkratkaZZS JČK
Vznik1. července 2005
Typpříspěvková organizace
Právní formapříspěvková organizace
Účelposkytování odborné přednemocniční neodkladné péče
SídloČesko České Budějovice, Česko
PůsobnostJihočeský kraj
ŘeditelMUDr. Marek Slabý, MBA
Oficiální webwww.zzsjck.cz
Datová schránkag4umvrn
Dřívější názevÚzemní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích
IČO48199931 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (ZZS JČK, do 1. července 2005 Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích[1]) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Jihočeského kraje podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Mimo jihočeské záchranné služby zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči v Jihočeském kraji také soukromá záchranná služba Trans Hospital.[2][3] Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 10 056 km² pro více než 640 000 obyvatel. V oblasti Jihočeského kraje bylo v roce 2020 k dispozici 55 výjezdových skupin rozmístěných na 33 výjezdových základnách a jedna skupina letecké záchranné služby na letišti v Plané u Českých Budějovic.[4] Jihočeská záchranná služba zajišťuje provoz 31 výjezdových základen.

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje zařadila v roce 2006 do provozu sanitní vozidla, která byla jako první v Česku opatřena reflexní battenburskou šachovnicí.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Starší sanitní vozidlo Volkswagen Transporter T4

První zmínky o záchranné službě v Českých Budějovicích se objevily v roce 1923.[6] V roce 1924 bylo zakoupeno první sanitní vozidlo značky Laurin & Klement. Obdoba záchranné služby fungovala pod označením Záchranná stanice městská až do druhé světové války.[6] Po válce záchrannou službu zajišťoval Československý červený kříž. Se vznikem krajských a okresních ústavů národního zdraví v roce 1952 začala vznikat lépe organizovaná záchranná služba. Do té doby měla spíše charakter dopravy raněných a nemocných. V roce 1957 začali u záchranné služby sloužit první lékaři. V roce 1978 se stala záchranná služba součástí anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) českobudějovické nemocnice.[6]

V Třeboni vznikla záchranná služba v roce 1976.[6] Roku 1978 vznikla záchranná služba také v Písku a rok později ve Strakonicích.[6] Na obou místech byla součástí ARO oblastních nemocnic. Při oddělení ARO vznikla v 80. letech záchranná služba v Táboře.[6]

Po roce 1993 došlo k osamostatňování záchranných služeb – ty fungovaly většinou jako příspěvkové organizace zřizované okresními úřady. Na některých místech zůstala záchranná služba stále součástí nemocnic. V roce 1993 vzniklo Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích a na území okresu České Budějovice vznikly nové výjezdové základny. V roce 1993 byla otevřena výjezdová základna v Týně nad Vltavou a od listopadu 1997 slouží záchranná služba také v Trhových Svinech.[6] Další výjezdová základna vznikla v Temelíně. Na území ostatních okresů vznikly další výjezdové základny, v roce 1995 v Soběslavi, roku 2002 ve Volarech a o dva roku později, v roce 2004, byla otevřena výjezdová základna v Suchdole nad Lužnicí.[6] V březnu 2005 byla do provozu uvedena základna v Mladé Vožici.[6]

V průběhu roku 2005 došlo ke sloučení Územního střediska záchranné služby v Českých Budějovicích a ostatních záchranných služeb v Jihočeském kraji pod krajskou organizaci Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje.[6] Všechny výjezdové základny i dispečinky tak byly sloučeny pod jednu organizaci.

Zdravotnické operační středisko

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2010 existovalo v Jihočeském kraji několik oblastních zdravotnických operačních středisek, která pokrývala jednotlivé okresy. V roce 2010 bylo do provozu uvedeno jednotné krajské zdravotnické operační středisko (KZOS),[7] jehož úkolem je sloučit všechna oblastní střediska a koordinovat činnost jednotlivých výjezdových skupin i skupiny letecké záchranné služby centralizovaně. V říjnu 2011 bylo pod krajské operační středisko připojeno oblastní středisko Písek.[8] Okres Tábor byl ke krajskému zdravotnickému operačnímu středisku připojen 1. února 2012 a od tohoto data funguje KZOS pro oblast celého Jihočeského kraje.[9]

Výjezdové skupiny

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Trans Hospital.

Na území celého kraje bylo v roce 2020 k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 55 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou.[4] V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému rendez-vous s lékařem v osobním automobile. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje zajišťuje 54 výjezdových skupin, jednu výjezdovou skupinu zajišťuje nestátní záchranná služba Trans Hospital.[2][3]

Biohazard Team

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 byl v Jihočeském kraji ustanoven Biohazard Team.[10] Jedná se o speciálně proškolené zaměstnance Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, pracovníky infekčních oddělení nemocnic, členy hasičského záchranného sboru a pracovníky speciálních firem, kteří v případě potřeby vyjíždějí s běžnými posádkami. Jejich úkolem je rozpoznat a zamezit šíření případné vysoce nebezpečné nákazy, mezi které patří infekce vyvolané biologickými činiteli skupiny 4, případně 3.[10] Členové Biohazard Teamu mají k dispozici zvláštní vybavení, mezi které patří například biovak určený k transportu nakažených pacientů nebo ochranná kombinéza.[10]

Výjezdové základny

[editovat | editovat zdroj]
Volkswagen Transporter T5 v bílém provedení
Starší vozidlo určené pro výjezdy v režimu RV
Vrtulník Bell 427 slouží na stanici Kryštof 13
Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 13
Jedno z prvních sanitních vozidel s battenburskou šachovnicí, které se objevilo v České republice

Na území Jihočeského kraje je zřízeno celkem 33 výjezdových základen,[4] jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. 27 výjezdových základen provozuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, výjezdovou základnu ve Horní Plané provozuje nestátní záchranná služba Trans Hospital.[2][3] Specifikem Jihočeského kraje je druhá největší spádová oblast a nejnižší hustota zalidnění v porovnání s ostatními kraji České republiky.[4]

V roce 2009 bylo otevřena nová výjezdová základna v Čimelici v okrese Písek, které pokrývá oblast na hranici Jihočeského a Středočeského kraje.[11][12] Dříve musely v oblasti zasahovat výjezdové skupiny až z Písku nebo Milevska. Obě tyto základny byly vzdáleny přes 25 km a vybudováním nové základny došlo k výraznému snížení dojezdových časů.[11] V květnu 2011 vznikla nová výjezdová základna v Opařanech.[13] Jak na základně v Opařanech, tak v Čimelici slouží jedna výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci.[14][15] V dubnu 2012 byla otevřena nová výjezdová základna ve Vacově na Prachaticku.[16][17] K dalšímu rozšíření zdravotnické záchranné služby došlo v říjnu 2013, kdy byla otevřena nová výjezdová základna ve Vyšším Brodě.[18][19][20] V únoru 2014 bylo do provozu uvedeno Centrum integrovaného záchranného systému ve Frymburku, kde získala záchranná služba nové prostory a sídlí zde společně s hasičským záchranným sborem.[21][22] V únoru 2015 byla do provozu uvedena výjezdová základna rychlé zdravotnické pomoci v obci Kunžak na Jindřichohradecku.[23][24] Ve stejném roce došlo k rozšíření sítě výjezdových základen o novou základnu v Horní Plané na Českokrumlovsku.[25][26][27] V září 2016 byla do provozu uvedená nová základna v Lhenicích na Prahaticku.[28][29] V červnu 2019 došlo k otevření výjezdové základny na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.[30][31] Jednalo se tak už o čtvrtou výjezdovou základnu v krajském městě, která se nachází na pomezí hustě obydlených sídlišť Vltava, Máj a Šumava.[32] V Českých Budějovicích zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje chod protialkoholní záchytné stanice (PZS).[33]

Přehled výjezdových základen

[editovat | editovat zdroj]
Oblast Výjezdová základna Poznámka
České Budějovice[34] České Budějovice PZS
České Budějovice, Pražská
České Budějovice, letiště Planá LZS +RZP
České Budějovice, sídliště Vltava
Kaplice
Týn nad Vltavou
Trhové Sviny
Temelín JE Temelín
Tábor[15] Tábor
Soběslav
Mladá Vožice
OpařanyVeselí nad Lužnicí
Jindřichův Hradec[35] Jindřichův Hradec
Dačice
Třeboň
Suchdol nad Lužnicí
Kunžak
Písek[14] Písek
Milevsko
Čimelice
Strakonice[36] Strakonice
Blatná
Vodňany
Prachatice[37] Prachatice
Vimperk
Volary
Vacov
Lhenice
Český Krumlov[2] Český Krumlov
Vyšší Brod
Frymburk
Horní Planá Trans Hospital

Letecká záchranná služba

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 13.

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Českých Budějovicích zahájen 1. května 1991.[38][39] Záchrana 215 byl první volací znak a prvním provozovatelem letecké záchranné služby byla Československá armáda.[38] Provozní stanice byla umístěna na letišti Planá u Českých Budějovic. Od 1. ledna 1993 nese stanice a vrtulník označení Kryštof 13.[38] K 1. lednu 1995 ukončila Armáda České republiky provoz letecké záchranné služby a provoz střediska přebrala soukromá společnost, která jej přemístila na letiště v Hosíně u Českých Budějovic. 1. ledna 2004 přebrala provoz stanice nestátní společnost Alfa-Helicopter.[40] Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost Alfa-Helicopter. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, v současnosti stroje Bell 427.[41] Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 13.[41] Letecká záchrnaná služba je k dispozici v denním provozu limitovaném východem a západem slunce. Základna je umístěna v areálu letiště v Hosíně nedaleko Českých Budějovic.

Na konci roku 2011 bylo oznámeno, že v průběhu roku 2012 započne výstavba nového heliportu v areálu Letiště České Budějovice.[42]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Starší typ skříňové zástavby na podvozku vozidla Volkswagen Transporter T5
    Starší typ skříňové zástavby na podvozku vozidla Volkswagen Transporter T5
  • Volkswagen Crafter se skříňovou zástavbou určen pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc
    Volkswagen Crafter se skříňovou zástavbou určen pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc
  • Základna letecké záchranné služby Kryštof 13
    Základna letecké záchranné služby Kryštof 13
  • Vrtulník PZL Kania společnosti Helicopter sloužil do konce roku 2003 na stanici LZS Kryštof 13
    Vrtulník PZL Kania společnosti Helicopter sloužil do konce roku 2003 na stanici LZS Kryštof 13

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2012-08-21
  2. ↑ a b c d Oblastní středisko Český Krumlov [online]. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (dále jen ZZS JČK) [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  3. ↑ a b c O nás [online]. Trans Hospital [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  5. ↑ LÁNÍK, Ondřej. První sanitky v Česku „v barvách“ EU [online]. Auto.cz, 2007-01-16 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j Historie ZZS v JčK [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  7. ↑ Krajské zdravotnické operační středisko [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  8. ↑ Změna řízení provozu výjezdových stanovišť Oblastního střediska Písek [online]. ZZS JČK, 2011-10-03 [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  9. ↑ KAFKOVÁ, Petra. Sanitní vozidla v Jihočeském kraji řídí od minulého týdne jediné operační středisko [online]. ZZS JČK, 2012-02-06 [cit. 2012-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  10. ↑ a b c Biohazard Team [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  11. ↑ a b V Čimelicích otevřeli nové výjezdové místo Jihočeské záchranné služby [online]. Regiony ČR, 2009-09-02 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje se rozrůstá o další výjezdové místo [online]. Český rozhlas, 2008-10-09 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ TUZAR, Pavel. Nové výjezdové stanoviště ZZS JČK v Opařanech [online]. 155ka.cz, 2011-05-05 [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-19. 
  14. ↑ a b Oblastní středisko Písek [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  15. ↑ a b Oblastní středisko Tábor [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  16. ↑ Otevření nové výjezdové základny ZZS JčK ve Vacově [online]. ZZS JČK, 2012-03-18 [cit. 2012-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  17. ↑ FOTO : Nové výjezdové stanoviště ZZS JčK ve Vacově [online]. 155ka.cz, 2012-04-05 [cit. 2012-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-27. 
  18. ↑ Nová výjezdová základna ZZS JčK [online]. ZZS JČK, 2013-10-22 [cit. 2013-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17. 
  19. ↑ PREIFEROVÁ, Mária. Jihočeská záchranná služba má nové výjezdové místo ve Vyšším Brodě [online]. Český rozhlas, 2013-10-23 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Sanitka záchranky už vyjíždí i z Vyššího Brodu [online]. Českokrumlovský deník, 2013-10-23 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ Posádka ZZS ve Frymburku získala nové zázemí [online]. ZZS JČK, 2014-02-05 [cit. 2014-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  22. ↑ ČTK. Hasiči a záchranáři mají ve Frymburku nový společný objekt [online]. České noviny, 2014-02-03, rev. 2014-02-03 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  23. ↑ admin. ZZS JčK otevřela 29. výjezdovou základnu [online]. ZZS JČK, 2015-02-08 [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14. 
  24. ↑ Jihočeská záchranná služba otevřela nové stanoviště v Kunžaku [online]. E15, 2015-02-12 [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14. 
  25. ↑ Nová výjezdová základna v Horní Plané [online]. ZZS JČK, 2015-06-24 [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  26. ↑ MLSOVÁ, Ludmila. V okolí Horní Plané přibývá turistů. Záchranka tam otevřela základnu [online]. iDNES.cz, 2015-06-25 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  27. ↑ MALINA, Václav; POLÁKOVÁ, Andrea. Záchranáři nově vyjíždějí také ze základny v Horní Plané [online]. Český rozhlas, 2015-06-23 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ MACHAČOVÁ, Markéta. Ve Lhenicích otevřeli stanici záchranky. Dojezd ke zraněným se zkrátí [online]. iDNES.cz, 2016-10-05 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ HOCHMANOVÁ, Lucie. K pacientům na Prachaticku se záchranáři dostanou rychleji [online]. Český rozhlas, 2016-10-01 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ CIBULOVÁ VOKATÁ, Jitka. V Českých Budějovicích vzniklo nové výjezdové místo záchranky pro obyvatele třech sídlišť [online]. Český rozhlas, 2019-06-26 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  31. ↑ Záchranka má nové stanoviště na sídlišti. Bude u pacientů dřív [online]. Jihočeský kraj, 2019-06-26 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  32. ↑ DAVIDOVÁ, Jitka. U pacientů bude záchranka dřív [online]. deník.cz, 2019-06-26 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  33. ↑ Protialkoholní záchytná stanice [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  34. ↑ Územní středisko České Budějovice [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  35. ↑ Oblastní středisko Jindřichův Hradec [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  36. ↑ Oblastní středisko Strakonice [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  37. ↑ Oblastní středisko Prachatice [online]. ZZS JČK [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  38. ↑ a b c Vojenská záchranka v Plané-České Budějovice [online]. vrtulnik.cz, rev. 2010-03-26 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ Historie Letecké záchranné služby České Budějovice [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  40. ↑ Provoz LZS v Českých Budějovicích [online]. vrtulnik.cz, rev. 2010-05-26 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Letecká záchranná služba Jihočeského kraje [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  42. ↑ Jihočeští záchranáři se dočkají nového heliportu [online]. Česká televize, 2011-12-30 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SLABÝ, Marek. Zdravotnické záchranné služby a jejich technika 6; Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Fotografie archiv ZZS Jihočeského kraje. Rescue Report. Prosinec 2011, roč. 14, čís. 6, s. 38–40. Web vydavatele. ISSN 1212-0456. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Zdravotnická záchranná služba (ZZS) v České republice
Státní provozovatelé (podle kraje)
Soukromí provozovatelé¹
¹ Pouze soukromí provozovatelé zajišťující přednemocniční neodkladnou péči na některé z výjezdových základen
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotnická_záchranná_služba_Jihočeského_kraje&oldid=21131059“