Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje
Zkratka ZZS JMK
Vznik 1. ledna 2003
Typ příspěvková organizace
Právní forma příspěvková organizace
Účel poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče
Sídlo Česko Brno, Česká republika
Působnost Jihomoravský kraj
Oficiální web www.zzsjmk.cz
Dřívější název Územní středisko záchranné služby Brno
IČO 00346292 (OR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, příspěvková organizace (ZZS JMK, do 15. srpna 2005 Územní středisko záchranné služby Brno, příspěvková organizace[1]) je příspěvková organizace a provozovatel záchranné službyJihomoravském kraji. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Jihomoravského kraje podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. PNP je zajišťována na území o rozloze 7 195 km² pro téměř 1 200 000 obyvatel. V Jihomoravském kraji je k dispozici celkem 42 výjezdových skupin[2] a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 23 výjezdových stanovištích.[3]

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje vznikla 1. ledna 2003.[4] Zřizovatelem organizace je samotný Jihomoravský kraj, z jehož rozpočtu je hrazena. Od 1. ledna 2004 je jednou ze 14 krajských záchranných služeb. Je také nedílnou součástí integrovaného záchranného systému.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1990 fungovala záchranná služba v Brně pod názvem Zdravotnická záchranná a dopravní služba KÚNZ Brno (ZDZS). Provozovatelem byl Krajský ústav národního zdraví. Poté provoz záchranné služby převzalo město Brno a vznikla organizace Záchranná služba města Brna - ZSmB. Od 1. ledna 1993 se stal zřizovatelem záchranné služby stát a vzniklo tak Středisko územní záchranné služby v Brně (od roku 2001 pod novým názvem Územní středisko záchranné služby v Brně).[4] V Jihomoravském kraji vznikaly také další záchranné služby, které byly provozovány buďto okresními úřady nebo oblastními nemocnicemi.

1. ledna 2003 vzniklo Územní středisko záchranné služby Brno, příspěvková organizace, jehož zřizovatelem se stal Jihomoravský kraj. K 31. prosinci 2003 zanikly okresní úřady a započala působnost nové krajské organizace. K územnímu středisku byly v následujících letech postupně připojovány jednotlivé okresní záchranné služby. Jako poslední se 1. ledna 2006 připojily záchranné služby okresů Blansko, Hodonín a Vyškov. 15. srpna 2005 byl změněn název organizace na Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, příspěvková organizace.[4]

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj je pro potřeby záchranné služby rozdělen do šesti územních oddělení, která čítají dohromady 23 výjezdových stanovišť. Jednotlivá územní oddělení respektují víceméně hranice okresů. Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny krajským zdravotnickým operačním střediskem (KZOS), které se nachází v sídle Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje v Brně-Bohunicích na ulici Kamenice v těsném sousedství Fakultní nemocnice Brno.[2] To přijímá denně 700-900 tísňových volání.[5]

Krajské operační středisko[editovat | editovat zdroj]

Záchranářka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje

Do konce roku 2003 existovalo v rámci kraje celkem osm operačních středisek, a to v Brně, Blansku, Hodoníně, Vyškově, Břeclavi, Ivančicích, Tišnově a ve Znojmě.[6] Se vznikem Územního střediska záchranné služby Brno začalo postupné slučování operačních středisek pod jedno krajské operační středisko. Jeho účelem je řídit jednotlivé skupiny záchranné služby v rámci celého kraje centralizovaně. Krajské operační středislo vzniklo 1. ledna 2004, v plném rozsahu pracuje od 1. května 2006.[6]

Výjezdové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 42 výjezdových skupin (interní označení ZZS JMK je tým), jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou.[2] V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a některé výjezdové skupiny pracují v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile. Tento počet je dále doplňován jednou výjezdovou skupinou pro přepravu patologických novorozenců a jednou skupinou letecké záchranné služby.[7] Nejvyšší počet výjezdových skupin je umístěn v rámci aglomerace Statutárního města Brna.[7]

Výjezdová stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Výjezdové stanoviště ve Znojmě – přehled nejpoužívanějších typů sanitních vozidel v Jihomoravském kraji

Kraj je pokryt sítí 23 výjezdových stanovišť, jejichž organizace je taková, aby byl dojezd k pacientovi uskutečněn do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. V roce 2011 bylo vypsáno výběrové řízení na výstavbu nové budovy pro Zdravotnickou záchrannou službu Jihomoravského kraje.[8] Na počátku roku 2012 byla slavnostně zahájena výstavba nového sídla ZZS JMK v Brně-Bohunicích,[9] které bylo 30. prosince 2012 uvedeno do provozu.[5] Kromě stání pro výjezdová vozidla a nezbytného zázemí pro chod celé organizace poskytuje nová budova také konferenční sál pro školení zaměstnanců i odborné a laické veřejnosti s kapacitou 80 osob.[5]

1. července 2010 vstoupila v platnost dohoda, kterou uzavřela Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje a Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina o poskytování přednemocniční neodkladné péče v jihozápadní části Jihomoravského kraje.[10] Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina zřídila nové výjezdové stanoviště v Jemnici, odkud budou posádky zasahovat i v Jihomoravském kraji.[10] Zásahy se týkají obcí Lubnice, Uherčice, Mešovice, Vysočany, Vratěnín, Korolupy a Oslnovice. Výrazně se tak zvýší dostupnost PNP v oblasti. Pacienti budou předáváni skupinám ZZS JMK z výjezdových stanovišť Šumná (v případě potřeby skupin RZP) nebo Znojmo (v případě potřeby RLP). Do zdravotnických zařízeníKraji Vysočina budou převážení jen ve výjimečných případech.[11]

V červenci 2011 byl spuštěn projekt zaměřený na přeshraniční spolupráci mezi záchrannými službami v Jihomoravském kraji a rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.[12] V roce 2016 pak byla podepsána mezistátní rámcová smlouva, která umožňuje výjezd zdravotnické záchranné služby na území partnerského státu.[5] Do budoucna se předpokládá obdobná spolupráce se Slovenskem.[5]

Přehled výjezdových stanovišť[editovat | editovat zdroj]

Budova bývalého ředitelství ZZS JMK v Brně a bývalé hlavní výjezdové stanoviště pro oblast Brno-město
Současná budova ZZS JMK v Brně-Bohunicích
Územní oddělení Výjezdová stanoviště Poznámka
Brno[7] Brno, náměstí 28. října
Brno-Bohunice
Brno-Černovice
Brno-Tuřany pouze LZS
Ivančice
Tišnov
Pohořelice
Břeclav[13] Břeclav
Hustopeče
Mikulov
Blansko[14] Blansko
Boskovice
Velké Opatovice
Hodonín[15] Hodonín
Kyjov
Veselí nad Moravou
Velká nad Veličkou
Vyškov[16] Vyškov
Bučovice
Slavkov u Brna
Znojmo[17] Znojmo
Hrušovany nad Jevišovkou
Šumná

Letecká záchranná služba[editovat | editovat zdroj]

Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 04
Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 04.

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Brně zahájen 1. července 1988.[18] Zdravotnickou část posádky LZS zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje od roku 2009 společnost Alfa-Helicopter. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, v současnosti moderního stroje Eurocopter EC 135 T2+. Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 04. Letecká záchranná služba je k dispozici 24 hodin denně. Do 29. února 2012 fungovala v nepřetržitém nočním provozu stanice Kryštof 09Olomouci.[19][20] 1. května 2012 došlo ke změně nočního provozu, ten byl ukončen na stanici letecké záchranné služby Kryštof 09 v Olomouci a byl trvale zaveden na stanici Kryštof 04 v Brně.[19][20] Ke změně došlo především pro lepší pokrytí Moravy v nočních hodinách. Základna LZS je umístěna v těsné blízkosti areálu mezinárodního letiště Brno-Tuřany.[21] Vrtulník z Jihomoravského kraje zasahuje často také ve Zlínském kraji, který leteckou záchrannou službu neprovozuje.[22][23]

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Vozový park ZZS JMK je rozsáhlý a zahrnuje několik typů sanitních vozidel. Pro výjezdy v režimu RV jsou použita vozidla Škoda Octavia Combi.[24] Pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc bývá nejčastěji užíváno vozidlo Mercedes-Benz Sprinter v různých verzích.[24] 28. června 2011 získala Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje devět nových plně vybavených sanitních vozidel.[25][26][27] Jedno vozidlo bylo dodáno v úpravě pro transport novorozenců jako inkubátorová sanitka. Došlo tak k obměně části zastaralého vozového parku. Předání vozidel proběhlo slavnostně na stanici letecké záchranné služby Kryštof 04Brně-Tuřanech. Oficiálního předání se zúčastnil i hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.[28] Všechna nová vozidla jsou typu Mercedes-Benz Sprinter. Dalšími používanými vozidly jsou Volkswageny Transportery ve verzích T4 a T5 nebo Volkswagen LT.[24] Vozový park ZZS JMK tvoří jednu z mála výjimek; majoritně jsou pro výjezdy užívána jiná vozidla než Volkswagen Transporter, které jsou v Česku vůbec nejrozšířenějším sanitním vozidlem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2012-09-29
  2. a b c Základní informace [online]. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje (dále jen ZZS JMK) [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  3. Záchranná služba - Mapa [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  4. a b c Záchranná služba - Historie [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  5. a b c d e KOLEKTIV AUTORŮ. 10 let jednotné ZZS JmK. 1. vyd. Brno: ZZS JmK, 2016. 107 s. ISBN 978-80-86441-48-1. 
  6. a b Krajské operační středisko - Historie [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  7. a b c Územní oddělení Brno [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  8. Zadávací dokumentace – výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 6 Zák. 137/2006 Sb. „Projektová dokumentace – Stavba nové budovy ZZSJmK Brno-Bohunice“ [PDF]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  9. Hejtman Michal Hašek zahájil stavbu nového sídla záchranky v Brně-Bohunicích [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2012-06-06]. Dostupné online. 
  10. a b SMOLA, Vojtěch. Nemocné ze západu Znojemska zachrání sanitky z Vysočiny [online]. iDNES.cz, 2010-07-03 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  11. Komunikace - Z tiskových konferencí a zpráv / Spolupráce s ZZS kraje Vysočina - Vratěnínsko [dokument MS Word]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  12. Zdraví - Gesundheit [PDF]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  13. Územní oddělení Břeclav [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  14. Územní oddělení Blansko [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  15. Územní oddělení Hodonín [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  16. Územní oddělení Vyškov [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  17. Územní oddělení Znojmo [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  18. Provoz LZS v Brně [online]. vrtulník.cz, 2010-09-12 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  19. a b HORÁKOVÁ, Lenka. Jihomoravští záchranáři budou poskytovat leteckou pomoc i v nočních hodinách [online]. Mediafax, 2012-03-02 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 
  20. a b Noční lety záchranářů od víkendu startují z Brna [online]. Česká televize, 2012-03-04 [cit. 2012-03-08]. Dostupné online. 
  21. Kryštof 04 [PDF]. Alfa-Helicopter [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  22. Záchranářům chybí v kraji vrtulník [online]. Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. 
  23. Základní informace [online]. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  24. a b c Vozový park [online]. ZZS JMK [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  25. TUZAR, Pavel. Devět nových vozidel pro ZZS JmK [online]. 155ka.cz, 2011-06-29 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. 
  26. KOPULETÁ, Zuzana. Jihomoravská záchranka má devět nových sanitek [online]. Český rozhlas Brno, 2011-06-28 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. 
  27. Tisková zpráva – předání sanitních vozidel RLP do užívání [PDF]. ZZS JMK, 2011-06-28 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  28. Křest nových sanitek [online]. Michal Hašek, 2011-06-28 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]