Měšice (zámek, okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Měšice
Zámek Měšice
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Měšice, ČeskoČesko Česko
Ulice Chýnovská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 35777/3-4906 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Měšice je barokní zámek nalézající se na katastrálním území města Tábor.

Dějiny zámku a k němu patřící exponáty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1545 vystavěl Prokop z Hejlovce ve vsi Měšice (dnes součást Tábora) renesanční tvrz. V té době patřily Prokopům z Hejlovce vsi Měšice, Čekanice a Stoklasná Lhota.

Renesanční tvrz byla v roce 1699 Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima přestavěna na barokní zámek. V roce 1792 opatřil Jan Hannygar z Eberka zámek originálními zalévacími toaletami, které jsou funkční dodnes.

Jan Schmidtgräber z Lusteneggu rozšířil roku 1817 barokní zámek o empírové schodiště a upravil vnější vzhled na empírovou fasádu. Po roce 1877 patřil měšický zámek baronům Nadherným z Borutína.

Od roku 1997 je majitelem zámku Jan Berwid-Buquoy, prezident Českého Institutu Mezinárodního Setkání (ČIMS), který byl v roce 2000 na barokním zámku v Táboře-Měšicích založen.

Na zámku jsou k vidění nábytkové exponáty z pozůstalosti slavných historických osobností: jídelní stůl a pohovka Reinharda Heydricha, psací stůl, kožená pohovka a jídelní stůl s židlemi Clementine Churchillové, secesní postele z roku 1901 po Janu Masarykovi, komoda se zrcadlem z roku 1939 po Clausi Stauffenbergovi (hlavní organizátor atentátu na Hitlera), secesní ložnice z roku 1904 po francouzském ministru zahraničních věcí Aristidu Briandovi, šatník a prádelník z roku 1930 patřící Ing. Janu Bervidovi.

Přístupnost veřejnosti[editovat | editovat zdroj]

Barokní zámek Tábor-Měšice je celoročně přístupný veřejnosti v době od 11 do 17 hodin po předchozí domluvě, pro skupiny nejméně pěti osob.[1]

Prohlídky se konají pod heslem „Bydlení život a práce na zámku v současnosti – nahlédnutí do problémů soudobého vlastnictví kulturní památky“.

ČIMS rovněž koná osvětové přednášky na barokním zámku v Táboře-Měšicích pod patronátem poslance Evropského parlamentu za ČR, doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc.

Stálé výstavy[editovat | editovat zdroj]

Současně výstava amerických historických akcií, které patřily významným osobnostem USA.

Zámecký kostel[editovat | editovat zdroj]

Zámecký kostel (kaple) na barokním zámku v Měšicích byl postaven Janem Antonínem Votápkem z Ritterswaldu v roce 1751. Dne 26.03. 2010 byl znovu vysvěcen jeho Eminencí kardinálem Miloslavem Vlkem sv. Janu Nepomuckému. Kostel je přístupný veřejnosti a konají se v něm ekumenické bohoslužby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zámek Měšice v regionálním kulturním servisu Taabor.cz (Navštíveno 16. 6. 2007)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berwidová-Buquoyová, Christiane: Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska, České Budějovice 2005.
  • Berwid-Buquoy, Jan: Zásluhou kardinála mají Měšice opět svůj kostel", blog Aktuálně.cz, 19.03. 2010.
  • Kolářová, Libuše: Kardinál dobu přirovnal k čekání na zmrtvýchvstání, Týdeník Táborsko, 31.03. 2010.
  • Pourová, Renata: Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000 - Jižní Čechy (Měšice - zámek), České Budějovice 2006.
  • Součková, Kateřina: Kamenný klíč. Hrady, zámky a další zpřístupněné památky (Měšice - zámek, okr. Tábor), Příbram 2005.
  • Šatrová, Alena: Na půdu Měšic vstoupil kardinál. Poprvé od roku 1296, Táborský deník, 27.03. 2010.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]