Přehořovští z Kvasejovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Přehořovští z Kvasejovic byli český vladycký rod, pocházejí ze dvou vsí, Přehořova a Kvasejovic. Obě stojí nedaleko Soběslavi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1511 obdržel bohatý táborský měšťan Václav erbovní privilegium. Jeho synové, Oldřich a Jan, majetek rozmnožili. Jan se stal táborským královským rychtářem.

Karel se přestěhoval do Prahy, kde koupil dům U Minuty na Staroměstském náměstí a vstoupil do stavovského vojska. V létě 1618 se vydal za armádou Matyáše Thurna do jižních Čech, kde jej císařští vojáci zajali a uvěznili v Českých Budějovicích, kde ve stejném roce zemřel. Jeho syn Jan taktéž bojoval za stavy, avšak konvertoval a dokázal rodový majetek zachránit.

Jeho syn Kryštof Karel působil na soudech v jižních Čechách, v roce 1643 povýšil do panského a v roce 1694 do hraběcího stavu. Roku 1695 zemřel.

Jeho syn František Karel (1645-1723) dosáhl díky obratné finanční politice závratného společenského postupu. Stal se potupně nejvyšším mincmistrem, viceprezidentem soudní komory, v letech 1705-1717 vykonával funkci nejvyššího zemského sudí. Držel například Dobřejovice, Kamenici, pronajal si Králův Dvůr, Točník a Zbiroh, koupil Konopiště. V letech 1703-107 pro něj Giovanni Battista Alliprandi v Praze na Malé Straně postavil významný barokní palác. Velkorysé stavitelské podniky jej ovšem vyčerpaly natolik, že byl na jeho majetek uvalena nucená správa a mj. došlo i k prodeji pražského paláce. Později jej získali Lobkowiczové (Lobkovický palác). V současnosti zde sídlí německé velvyslanectví. František Karel zemřel v roce 1723 v úctyhodném věku 79 let, za měsíc po něm zemřel i jeho jediný syn František Josef právě v době, kdy se měl oženit. Jeho smrtí vyhynul i celý rod.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku nosili na červeném poli zlatozeleného ptáčka, který pravděpodobně přestavuje papouška. Po povýšení do hraběcího stavu přesunuli ptáčka s ratolestí do stříbrného pruhu břevna.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Dvořeckými, Mirotíny či pány ze Rtína.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Přehořovští z Kvasejovic, s. 118-119.