Přehořovští z Kvasejovic
| Přehořovští z Kvasejovic | |
|---|---|
| Země |  České království |
| Tituly | vladykové, svobodní páni, hrabata |
| Rok založení | 1511 (erbovní privilegium) |
| Vymření po meči | 1723 |
| Poslední vládce | František Karel |
| Větve rodu | Pěkníkové z Kvasejovic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přehořovští z Kvasejovic byli český vladycký rod, pocházející ze dvou vsí, Přehořova a Kvasejovic. Obě se nacházejí nedaleko Soběslavi.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Roku 1511 obdržel bohatý táborský měšťan Václav Přehořovský z Kvasejovic erbovní privilegium. Jeho synové, Oldřich a Jan, majetek rozmnožili. Jan se stal táborským královským rychtářem a roku 1582 byl povýšen do rytířského stavu, pročež se musel vzdát svého úřadu, ale nadále zůstal v Táboře.
Janův vnuk Karel Přehořovský se přestěhoval do Prahy, kde koupil dům U Minuty na Staroměstském náměstí a vstoupil do stavovského vojska. V létě 1618 se vydal za armádou Jindřicha Matyáše Thurna do jižních Čech, kde jej císařští vojáci zajali a uvěznili v Českých Budějovicích, kde téhož roku zemřel. Jeho syn Jan taktéž bojoval za stavy, avšak zavčasu konvertoval a dokázal tak rodový majetek zachránit.
Jeho syn Kryštof Karel působil na soudech v jižních Čechách, v roce 1643 povýšil do panského a v roce 1694 do hraběcího stavu. Roku 1695 zemřel.
Jeho syn František Karel (1645–1723) dosáhl díky obratné finanční politice závratného společenského postupu. Stal se postupně nejvyšším mincmistrem, viceprezidentem soudní komory, v letech 1705–1717 vykonával funkci nejvyššího zemského sudí. Držel například Dobřejovice, Kamenici, pronajal si Králův Dvůr, Točník a Zbiroh, koupil Konopiště.
V letech 1703–1707 pro něj Giovanni Battista Alliprandi ve Vlašské ulici na Malé Straně v Praze postavil významný barokní palác. Velkorysé stavitelské podniky jej ovšem vyčerpaly natolik, že byl na jeho majetek uvalena nucená správa a mj. došlo i k prodeji pražského paláce. Později jej získali Lobkowiczové (Lobkovický palác). V současnosti zde sídlí Německé velvyslanectví v Praze.
František Karel zemřel v roce 1723 v úctyhodném věku 79 let, za měsíc po něm zemřel i jeho jediný syn František Josef právě v době, kdy se měl oženit. Jeho smrtí vyhasl i celý rod.[1]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Ve znaku nosili na červeném poli zlatozeleného ptáčka, který pravděpodobně představuje papouška. Po povýšení do hraběcího stavu přesunuli ptáčka s ratolestí do stříbrného pruhu břevna.
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
Spojili se s Dvořeckými, Mirotíny či pány ze Rtína.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přehořovský z Kvasejovic, František Karel, hrabě, 1645-1723 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Přehořovští z Kvasejovic, s. 118–119.