Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu
Narození 1706
Tábor
Úmrtí 1782 (ve věku 75–76 let)
Tábor
Rodiče Jan Petr Votápek z Ritterwaldu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1706 Tábor25. srpna 1782 Měšice u Tábora[1]) byl táborský rychtář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl prvorozeným synem táborského rychtáře Jana Petra Votápka z Ritterwaldu. 1726 se imatrikuluje na Právnické fakultě KU v Praze. Po studiích se vrací 1731 do Tábora, kde se stává městským notářem. Když v roce 1762 rezignuje jeho otec, Jan Petr, na úřad městského rychtáře, stává se Jan Antonín sám táborským rychtářem. V roce 1750 kupuje od Jana Josefa Carreta hraběte z Millesima barokní zámek v Měšicích u Tábora. Několikrát se opakující sen (1782) o zazděné služce Anně (1555) ho vede k hledání její kostry v renezančních prostorách zámku. V dutém, nosném pilíři, kde se domnívá nalézt kostru Anny, však nachází poklad – hliněný hrnec plný stříbrňáků. Na počest nálezu nechává postavit na Měšickém vršku rokokovou kapličku, kterou nechává budějovickým biskupem zasvětit sv. Anně. Jeden den poté, roku 1782, na zámku v Měšicích u Tábora umírá. Vdova, Lidmila Votápková z Ritterwaldu, zůstává na zámku v Měšicích do roku 1792, kdy jej prodává Janovi Hennygarovi z Eberka.

Osud kaple sv. Anny[editovat | editovat zdroj]

Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu nechal postavit kapli sv. Anny na Měšickém vršku 1782, kde podle legendy měly hnízdo straky, které kradly v zámku šperky. Omylem padla vina na komornou Annu. Služebná Anna byla na základě justičního omylu v roce 1555 zazděna. Kaple sv. Anny v Měšicích se stala poutním místem. Po roce 1968 byla v době tzv. normalizace (1968 - 1989) zdevastována do základů. Když v roce 1997 získal zámek příbuzný Votápků z Riterswaldu, politolog Dr.rer.pol PhDr. Jan Berwid-Buquoy zahájil mohutnou kampaň za znovu obnovení svatostánku na Měšickém vršku. V roce 2005 byla kaple vystavena ve stejné podobě jako 1782. Dne 20.11. 2005 došlo k slavnostnímu vysvěcení českobudějovickým biskupem Mons. Jiřím Paďourem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bada, Josef: „Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005)
  • Berwidová-Buquoyová, Christiane: „Legenda o zazděné služce Anně“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
  • Berwid-Buquoy, Jan: „Táborská obec mezi legendami a skutečností - Měšice nejsou Měšice a sv. Anna není sv. Anna“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
  • Heřmánková, Jana: „Měšický háj znovu zdobí kaplička svaté Anny“, Táborské listy, 22.11. 2005.
  • Heřmánková, Jana: „Kaple připomíná nevinně zazděnou služku Annu“, Táborské listy, 22.11. 2005.
  • Šrámek, Lubomír: „Vysvěcení kaple“, Noviny táborské radnice, 11/2005.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu