Martin Vajgl
Martin Vajgl | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Narození | 17. října 1973 (49 let) Kutná Hora |
Žánry | rock, poprock, hard rock, heavy metal, alternative rock, blues, funky, jazz, world music, elektronická hudba, klasická hudba |
Povolání | hudebník |
Nástroje | bicí nástroje |
Příbuzná témata | Olympic, Vltava, Luboš Pospíšil, Wanastowi Vjecy, -123min, Čechomor, Motor, Klaxon, Bio-Graf, LPG, Drumwave |
Web | www.martinvajgl.cz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Vajgl (* 17. října 1973 Kutná Hora) je český hudebník, hráč na bicí nástroje. V průběhu let působil na scéně v mnoha domácích kapelách. Je autorem publikací a učebnic pro bubeníky a skladatelem elektroakustické hudby s výraznou složkou bicích nástrojů.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Martin Vajgl se narodil 17. října 1973 v Kutné Hoře a hudební vlohy začal projevovat od předškolního věku. Se vstupem na základní školu v LŠU nastoupil na hodiny akordeonu a bicích nástrojů. Jako hráč na bicí nástroje se pak uplatňoval v několika školních orchestrech a postupně se začal objevovat i v kapelách s dospělými spoluhráči, kam ho zvali jeho pedagogové ze ZUŠ - aktivní hudebníci v okresních souborech. V poměrně útlém věku tak získal praxi v nejrůznějších plesových kapelách a orchestrech, což mu dalo potřebnou zkušenost s nejrůznějšími styly a později ceněnou hráčskou univerzálnost.
Po vstupu na kutnohorské gymnázium začal hrát v rockových kapelách. První z nich byla skupina z názvem Sial v roce 1989 a v roce následujícím se zúčastnil soutěže mladých kapel Rocksalón.
Další skupinou, kam Martin Vajgl přestoupil v roce 1990 byla heavymetalová kapela Motor. V této kapele se začal poprvé uplatňovat i jako autor hudby a textů.
Po absolutoriu gymnázia zahájil v roce 1992 studium Konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze v oboru bicí nástroje.[1]
V roce 1993 nastoupil do skupiny Klaxon a ve stejném roce také založil vlastní skupinu Bell, pro kterou většinovou měrou napsal repertoár. V závěru tohoto roku kapela nahrála své první album Líbat není hřích.
V roce 1994 Martin Vajgl přijal nabídku od pražské skupiny Vltava, která se v následujících letech stala pro mnoho posluchačů kultovním jménem domácí klubové scény. V kapele Vltava pak působil až do jejího prvního ukončení činnosti v roce 2003. V těchto letech kapela nahrála svá přelomová alba Šťastnej jako trám, Marx Engels Beatles a Když bozi zestárnou.
V tomto období Martin Vajgl spolupracoval také s dalšími interprety. V roce 1996 zahájil spolupráci se zpěvákem Lubošem Pospíšilem, v letech 1997-1999 hrál v jeho doprovodné kapele Bio-Graf, s níž natočil album Můžem si za to oba, v letech 1999-2003 působil i v nové doprovodné formaci Luboše Pospíšila LPG, kdy společně nahráli album Hazardní slavnost. V roce 2003 také účinkoval na koncertech Chrise Brubecka a Baryho Masona a vystupoval příležitostně s Českým národním symfonickým orchestrem.
V roce 2000 Martina Vajgla oslovila s nabídkou spolupráce skupina Wanastowi Vjecy pro své nové album Hračky. Se skupinou pak spolupracoval i na dalším projektu s názvem Torpédo, ze kterého vznikla stejnojmenná deska, vydaná v roce 2006 i koncerty v letech 2007-2008. Součástí turné byl i obří koncert v Sazka Aréně (O2 Aréna) u příležitosti dvacátého výročí skupiny.
V období let 2000-2008 Martin Vajgl fungoval i jako studiový hráč. Často v té době spolupracoval se studiem SONO. V těch letech nahrál řadu alb i jednotlivých snímků včetně reklamní hudby. Z interpretů, na jejichž nahrávkách se podílel, to jsou například Kamil Střihavka, Michal Pavlíček, Michal Dvořák, Lenka Nová, Oskar Petr, Zuzana Navarová, Petr Ostrouchov, nebo Čechomor, od kterého v roce 2003 dostal nabídku ke stálému angažmá.
V té době se ale Martin Vajgl domluvil na spolupráci s kapelou -123min a následujících pět let společně koncertovali doma i v zahraničí. Z jejich spolupráce se zrodilo koncertní album XL LIVE a studiové album Mom.
V roce 2008 se znovu opakovala nabídka od kapely Čechomor a tentokrát ji přijal. Na následující čtyři roky oblékl barvy této kapely a následovala velká řada společných koncertů v Čechách a na Slovensku, stejně jako zájezdy do USA, Velké Británie, Kanady, Číny i Mongolska. S kapelou Čechomor natočil tři alba Pověstí z hradů a zámků, album Místečko a koncertní DVD Čechomor v Národním.
V roce 2008 také Martin Vajgl představil instrumentální projekt s vlastními elektroakustickými skladbami a výraznou složkou bicích nástrojů s názvem Drumwave. V listopadu téhož roku se konalo koncertní turné projektu, na němž je pořízen i materiál pro pozdější DVD Evening For The Advanced [2] V roce 2011 pak vydal album 2nd Wave For Sophisticated Junkies a v roce 2014 následovala další podoba projektu Drumwave a vyšlo album Disgraffiti.
V letech 2007-2010 se Martin Vajgl kromě koncertní činnosti věnoval intenzivně také realizaci původní české videoškoly pro bubeníky (Bicí souprava - proč, jak a co cvičit, nakl. Muzikus), která v uvedených letech postupně vycházela v celkem čtyřech DVD dílech. Předcházela jim notová učebnice Etudy pro malý buben (2001 nakl. Muzikus) a sérii výukových materiálů doplňovala v roce 2015 učebnice Etudy pro bicí soupravu (nakl. Frontman).[3] V roce 2022 k vydaným publikacím přibyl nový titul s názvem Rytmy a breaky pro bicí soupravu (nakl. Frontman).
V rozmezí let 2006 - 2014 se Martin Vajgl také často věnoval aktivitám v oblasti bubenických workshopů a výukových seminářů.
V roce 2010 ohlásila návrat na scénu kapela Vltava a Martin Vajgl se opět objevil v jejích řadách. Natočili společně nové album Komedianti se vracejí domů. V tomto období účinkoval také se skupinou November 2nd a stejně jako v druhé půli devadesátých let tak znovu fungoval ve více kapelách zároveň.
V květnu 2013 nastoupil Martin Vajgl do skupiny Olympic.[4] Hned v tomto roce vydali album Souhvězdí šílenců, následované o rok později albem Souhvězdí drsňáků a v roce 2015 byla trilogie dokončena albem Souhvězdí romantiků. V roce 2017 kapela oslavila v O2 Aréně výročí 55 let své existence a ze záznamu tohoto koncertu vyšlo DVD Olympic 55. Kapela v těchto letech provozovala intenzivní koncertní činnost.
V roce 2017 vyšlo Martinu Vajglovi sólové album Zakopaný romance,[5] na kterém se vracel k nerealizovanému pop-rockovému materiálu z 90. let.
V roce 2018 kapele Olympic vyšla nová deska Trilobit a po 25 letech se také dala znovu dohromady kapela Motor, aby natočila LP s retrospektivním materiálem z dob svého působení. Vinylové vydání vyšlo pod názvem Motor Music: Déja Vu.[6]
Rok 2019 byl ve znamení neutuchající koncertní aktivity Olympicu a projekt Zakopaný romance se připomněl singlem Nikdy nezahoď lásku.
V roce 2020 kapela Olympic nahrála nové album Kaťata.
Diskografie[editovat | editovat zdroj]
Skupina Bell[editovat | editovat zdroj]
- 1995 Líbat není hřích
Skupina Vltava[editovat | editovat zdroj]
- 1996 Šťastnej jako trám
- 1998 Marx Engels Beatles
- 2000 Když bozi zestárnou
- 2001 Best Of
- 2011 Komedianti se vracejí domů
- 2019 Náklad štěstí
Luboš Pospíšil[editovat | editovat zdroj]
- 1998 Můžem si za to oba
- 2001 Hazardní slavnost
- 2001 20 největších hitů
- 2004 Klub osamělých srdcí
- 2021 Poesis beat
Wanastovi Vjecy[editovat | editovat zdroj]
Kamil Střihavka[editovat | editovat zdroj]
- 2002 Woo–Doo
Lenka Nová[editovat | editovat zdroj]
- 2003 Nová deska
Oskar Petr[editovat | editovat zdroj]
- 2003 Fabrica Atomica
Michal Pavlíček[editovat | editovat zdroj]
- 2003 In Celebr. of Freedom
-123Min[editovat | editovat zdroj]
Mercurial C. Jones[editovat | editovat zdroj]
- 2006 Find Rust With Hand Held Lens
Čechomor[editovat | editovat zdroj]
- 2008 Pověsti moravských hradů
- 2009 Pověsti českých hradů
- 2009 Pověsti slezských hradů
- 2010 Písně z hradů a zámků
- 2011 Místečko
- 2011 V Národním
Michal Horáček[editovat | editovat zdroj]
- 2008 Ohrožený druh
Drumwave[editovat | editovat zdroj]
Martin Vajgl[editovat | editovat zdroj]
- 2011 2nd Wave For Sophisticated Junkies
- 2017 Zakopaný romance
Mirek Tabák[editovat | editovat zdroj]
- 2014 Černej pasažér
Aleš Brichta Trio[editovat | editovat zdroj]
- 2014 Papírovej drak
Milan Princ[editovat | editovat zdroj]
- 2018 Pozdní hodina
Motor Music[editovat | editovat zdroj]
- 2018 Déjá Vu
Martin Vajgl/Tereza Chovítová[editovat | editovat zdroj]
- 2019 Nikdy nezahoď lásku
Olympic[editovat | editovat zdroj]
- 2013 Souhvězdí šílenců
- 2014 Souhvězdí drsňáků
- 2015 Souhvězdí romantiků
- 2018 Trilobit
- 2020 Kaťata
- 2022 Olympic 60 - Pozn.: Limitovaná edice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VAJGL, Martin. Bio | Martin Vajgl. martinvajgl.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ SNÍŽEK, Michal. Martin Vajgl & Drumwave - rozhovor. www.casopismuzikus.cz [online]. 2009-12-18 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, Vojtěch. Martin Vajgl. www.bubenickyfestival.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Olympic, současnost i minulost. Skupina Olympic [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Bubeník Martin Vajgl: Všechny písničky jsou už dávno napsané - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2019-07-11 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNEK, Jan. Olympic: Martin Vajgl. www.musicstage.cz [online]. 2020-08-04 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.