Jan Frank Fischer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Frank Fischer
Narození 15. září 1921
Louny, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 27. ledna 2006 (ve věku 84 let)
Praha
Česká republikaČeská republika Česká republika
Povolání hudební skladatel, spisovatel a překladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Frank Fischer (15. září 1921 Louny27. ledna 2006 Praha) byl český hudební skladatel a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl nejstarším dítětem JUDr. Antonína Fischera a PhDr. Marie roz. Volcové. Měl tři mladší sourozence: Ing. Antonína Fischera (24. prosince 1922 – 18. ledna 1990), Mgr. Janu Stočesovou (* 1923) a MUDr. Marii Koukalovou (1925–2004).

Maturoval na gymnáziu v Kralupech nad Vltavou roku 1940. Protože v době německé okupace byly vysoké školy uzavřeny, začal studovat kompozici na Pražské konzervatoři skladbu u Jaroslava Řídkého. Po osvobození jednak pokračoval ve studiu skladby na mistrovské škole a současně studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Vzhledem k důsledkům únorových událostí roku 1948 však musel toto studium přerušit a dokončil jej až po pádu komunismu v roce 1990.

Působil jako umělec na volné noze. Byl skladatelem, autorem operních libret a písňových textů a překladatelem. Se svou první ženou Olgou pracoval na překladech ze španělské literatury. Sám si psal libreta k většině svých oper a dalších velkých kompozic. Napsal scénickou hudbu pro více než stovku činoherních a muzikálových inscenací a několik desítek filmů a televizních inscenací.

Byl činný i organizačně. V letech 19451949 byl členem výboru sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, členem komise komorní hudby Svazu československých skladatelů, předsedou pražské komise pro estrádní hudbu i tvůrčím tajemníkem Svazu.

Jeho práce získaly řadu našich i mezinárodních ocenění. Mimo jiné: Cenu mezinárodní poroty na Expo 58 v Bruselu za hudbu k prvnímu Polyekranu, Cenu za spolupráci na programu Laterny magiky, Cenu města Prahy za operu Romeo, Julie a tma, Cenu Svazu československých skladatelů za operu Copernicus a řadu cen za filmovou hudbu.

Pochován je společně se svou první ženou profesorkou Olgou roz. Frankovou v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opera a balet[editovat | editovat zdroj]

  • Eufrosina. Balet na libreto Jana Reye na motivy Josefa Kajetána Tyla (1951).
  • Ženichové. Komorní komická opera na libreto skladatele podle Simeona Karla Macháčka (1957).
  • Romeo, Julie a tma. Opera o prologu, 2 dílech a epilogu na libreto skladatele podle stejnojmenné novely Jana Otčenáška (1961, premiéra 14. 9. 1962 - Národní divadlo Brno).
  • Zázračné divadlo. Malá rozhlasová opera na vlastní libreto podle Miguela de Cervantese, (1970).
  • Oh, Mr. Fogg! Celovečerní komorní opera podle Verneovy - Kohoutovy Cesty kolem světa za 80 dnů (1970).
  • Dekameron. Opera na libreto skladatele a Jaroslava Dudka, volně podle Boccacciova Dekameronu (1975, premiéra 27. 2. 1977 - Státní divadlo v Brně, Miniopera).
  • Loutkář. Balet na libreto Vladimíra Vašuta a Pavla Šmoka (1978).
  • Copernicus. Opera na libreto skladatele ve spolupráci s Oldřichem Daňkem (1981, napsáno ke 100.výročí otevření Národního divadla v Praze, premiéra 16. 3. 1984 - Smetanovo divadlo v Praze).
  • Most pro Kláru. Televizní opera na vlastní libreto (1986).
  • Obřady. Opera na libreto Daniely Fischerové (1990).
  • Batalion. Celovečerní balet na libreto Vladimíra Vašuta (1996).
  • Tys mě tak rozčílil a Varta. Dvě krátké miniopery (1997).
  • Drndy a záletnice. Komorní opera na libreto skladatele, volně podle Boccacia a Goldoniho (1999).
  • Hry. Malá opera pro Dětskou operu pražskou na libreto skladatele (2002).

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Koncert pro violu a orchestr, Op. 10
  • Pastorální symfonie pro hoboj a orchestr (1944).
  • 14. července. Ouvertura pro orchestr (1945).
  • Taneční suita pro orchestr (1951, 7 vět).
  • Fantasie pro klavír a smyčcový orchestr (1953).
  • Monothematická symfonie (1951, přepracováno 1959, také s názvem Do nového světa).
  • Koncert pro klarinet a orchestr (1965).
  • Obrazy I. pro orchestr (1970).
  • Koncert pro harfu a orchestr (1971).
  • Concertino semplice pro klavír a malý orchestr (1972).
  • Obrazy II. - Taneční pro orchestr (1973).
  • Večerní hudba pro komorní smyčcový orchestr (1973).
  • Tryzna pro orchestr (1973).
  • Obrazy III - O radosti pro orchestr (1977).
  • Muziky. Podzimní leporello pro mezzosoprán, mužský sbor a orchestr (1978).
  • Koncert pro orchestr (1980).
  • Partita in C pro smyčce (1982).
  • Koncert pro dvě harfy a smyčce (1997).
  • Dvojkoncert pro flétnu, harfu a smyčce (1999).

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonáta pro klavír (1944).
  • Komediantská suita pro klavír (1944).
  • Sonáta pro flétnu a klavír (1944).
  • Suita pro dechový sextet (1944).
  • Suita pro anglický roh a klavír (1945).
  • Kvintet pro 2 housle, violu, violoncello a klavír (1948).
  • Ballada pro smyčcový kvartet a klarinet (1949).
  • Valčík pro 2 klavíry (1952).
  • Sedm dopisů (Sonátorům) pro flétnu, basklarinet, klavír a bicí nástroje (1971).
  • Preludia pro sólovou kytaru (1971).
  • Dechový kvintet (1971).
  • Čtyři etudy pro sólovou harfu (1971).
  • Canto a Due Boemi pro basklarinet a klavír (1972).
  • Pětilístek. 5 snadných přednesových skladeb pro klarinet a klavír (1972).
  • Malá suita pro tři zobcově flétny (1973).
  • Hudba pro klavír (1977).
  • Pohádka pro harfu a flétnu (1979).
  • Rozmluvy s harfou. Kvintet pro harfu, flétnu, housle, violu a violoncello (1979).
  • Žesťový kvintet (1983).
  • Pražská preludia pro pět harf (1983).
  • Harfové duo (1986).
  • Lyrická rapsodie pro violu a klavír (1987).
  • České nebe. Cyklus skladeb pro soubor zobcových fléten a recitaci (1988).
  • Hommage a B. M. pro flétnu a harfu (1989).
  • Monology pro sólovou harfu (1991).
  • Cante hondo pro flétnu a kytaru (1992).
  • Sextet pro harfu a dechové kvinteto (1993).
  • Armonioso pro housle a klavír (1998).
  • Vzpomínka na Romea (1998).
  • Zdálo se mi na panenko. Preludium pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2002).

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Devět dvojzpěvů pro 2 vyšší ženské hlasy a klavír na lidové a vlastní texty (1950).
  • Plují lodi do Triany, píseň z inscenace Miguel de Cervantes y Saavedra: Lišák Pedro[1] (1953)
  • Smrtné písně pro baryton a klavír. Cyklus písní na lidové texty o životě a smrti (1990).
  • Písně přátelům pro baryton, basklarinet a klavír (1992).
  • Zpěv o čase pro soprán a klavír, na latinské básně Renáty Pandulové (1995).
  • Arietty. 5 zpěvů beze slov pro soprán a harfu (1996).
  • Chumelí se, chumelí, cyklus písní pro dětský sbor, flétnu a klavír, (1997).
  • Narodil se, cyklus vánočních písní a koled pro dětský sbor a harfu (2000).
  • Úlomky, šest krátkých skladeb pro dětský sbor a harfu, (2000).

Scénická hudba (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Filmová hudba (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Hrnečku, vař (1953, 1. cena na Mezinárodním biennale v Benátkách 1953).
  • Kam s ním (1955).
  • Čert a Káča (1955).
  • Dědeček automobil (1956, 2. cena na Světové výstavě v Bruselu 1958).
  • Hlavní výhra (1959).
  • Laterna magika II. (1960).
  • Pohled do očí (1961).
  • Spanilá jízda (1963).
  • Lov na mamuta (1964).
  • Sedm zabitých (1965).
  • Královský omyl (1968).
  • Pinocchiova dobrodružství II. (1970).
  • Byl jednou jeden dům (1974, televizní seriál).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Miguel de Cervantes y Saavedra: Lišák Pedro na stránkách Českého rozhlasu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Smolka, Jaroslav: Fischerova Fantasie pro klavír a orchestr (Hudební rozhledy 8, 1955, s. 263).
  • Smolka, Jaroslav: Česká hudba našeho století (Praha 1961).
  • Hostomská, Anna: Opera. Průvodce operní tvorbou (Praha 1999 ISBN 80-205-0578-4).
  • Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
  • Dictionary of International Biography (Cambridge 1973).
  • Men of achievement (Cambridge 1979).
  • Československý biografický slovník (Praha 1992 ISBN 80-200-0443-2).
  • Kdo je Kdo Osobnosti české současnosti (Praha 2002 ISBN 80-902586-7-0).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]